Praha – Česká armáda může dostat od partnerů v Severoatlantické alianci negativní hodnocení. Před podzimním summitem NATO se toho obává předseda vlády Bohuslav Sobotka. Kritika na adresu české armády již dříve zazněla od generálního tajemníka Aliance i od šéfa amerických vojsk a ministerstvo obrany nyní podle předsedy vlády musí ukázat, že je schopno spojeneckým závazkům dostát.
Stav české armády? Sobotka se obává další kritiky z NATO
„Na podzim se uskuteční ve Velké Británii summit NATO na vrcholné úrovni. Obávám se, že Česká republika nemusí dostat úplně jedničku ze všech oblastí připravenosti, tam, kde jsme slíbili spojencům, že jsme schopni pomoci,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka.
Předseda vlády chce v příštím roce zastavit pokles výdajů na obranu, který se stal trendem posledních let – silový resort by měl v roce 2015 dostat alespoň stejnou částku jako letos. „Myslím si, že to bude velmi dobrý signál i našim spojencům. Ale hlavně to bude šance na to, aby armáda koncepčně rozvíjela ty schopnosti, které po nás spojenci budou požadovat v případě, kdyby, nedej bože, došlo k nějakému dalšímu vyhrocení bezpečnostní situace,“ řekl Sobotka.
Na stabilizaci rozpočtové situace českých vojsk se tento týden předseda vlády shodl i s prezidentem Milošem Zemanem; po společné schůzce tento týden prohlásil, že si nepřeje, aby se z české armády stala „Potěmkinova vesnice“ (více zde). Podle ministra obrany Martina Stropnického ovšem nestačí ani stabilizace armádního rozpočtu, potřeba je ho navýšit. „Samozřejmě nikdo nebude chválit země, které neplní dvě procenta rozpočtu v poměru k hrubému národnímu produktu. Z mého pohledu ale nestačí zastavit pokles, to by bylo málo. Je potřeba se domluvit na tom, že se pohyb obrátí,“ prohlásil.
Výhrady vznesl Rasmussen, Hagel i Komorowski
Diskuse o stavu české armády otevřela několikaměsíční ukrajinská krize a výrazná aktivita ruské armády při ukrajinských hranicích. Když Česko slavilo 10 let vstupu do Severoatlantické aliance, její generální tajemník Anders Fogh Rasmussen kritizoval nedostatečnou finanční podporu pro českou armádu.
Stejné výhrady si v minulých dnech ve Washingtonu vyslechl i ministr obrany Martin Stropnický, když se setkal se svým americkým protějškem Chuckem Hagelem. Praha totiž vydává na obranu jen jedno procento HDP, přitom se členstvím v NATO zavázala k dvouprocentnímu příspěvku. Američané chtějí, aby se evropské země mnohem aktivněji zapojovaly do společné alianční obrany.
K partnerům v NATO byl v souvislosti s Ukrajinou kritický i polský prezident Bronislaw Komorowski, podle kterého příliš spoléhají na společné síly aliance – místo aby se opíraly o vlastní armádu. Vláda nyní ubezpečuje, že ani kvůli vyhrocené situaci na východě Evropy nepočítá s obnovením povinné základní vojenské služby. „Rozhodně tímto směrem uvažovat nebudeme,“ zdůraznil Sobotka. Premiér připomněl, že u zavedení plně profesionální vojska byla sociální demokracie. „My si myslíme, že to bylo správné rozhodnutí, které mimo jiné umožnilo zefektivnit výdaje na zajištění obrany,“ uvedl premiér.