Geolog Cílek: Když se metan lokálně nahromadí, stačí málo. Třeba bouchnout lopatou o pískovec

9 minut
Cílek: Při správném poměru vzduchu a metanu stačí k explozi opravdu málo
Zdroj: ČT24

Po explozi metanu v Dole ČSM na Karvinsku zemřelo 13 horníků. Geolog Václav Cílek vysvětlil, že metan se v dolech vyskytuje přirozeně, je součástí samotné horniny. Když se v nějakém zákoutí lokálně nahromadí, stačí jen málo, aby plyn explodoval. Třeba udeřit lopatou o pískovec: přeskočí jiskra.

Podle dosavadních informací došlo k výbuchu metanu. Kde se v dole metan bere?
Metan je lehký plyn, který vzniká při prouhelňování. Uhlí neustále vzniká, neustále se dotváří, a metan, zejména v ostravsko-karvinském revíru, nemá kam utéct, protože nahoře jsou jílovité vrstvy. Zůstává dílem rozpuštěn nebo rozptýlen v hornině. Pak se snadno stane, že se z horniny uvolní. Často v dole máte určitá zákoutí, která jsou špatně větraná. Metan má navíc tu vlastnost, že když ho je více než 5 procent, tak 7 až 8 procent, tak je v dobrém poměru se vzduchem. Stačí opravdu malinkatá jiskřička, aby došlo k explozi.

Říkáte, že metan vzniká při prouhelňování. To znamená při práci s uhlím, nebo když uhlí geologicky vzniká?
Prouhelňování je geologický proces, při kterém z rašeliny vzniká nejprve hnědé uhlí, pak černé uhlí, pak ještě někdy antracit. Představte si to zhruba jako suchou destilaci obyčejného dřeva, z kterého vám utíkají nějaké dehty a plyny. To znamená, na většině uhelných slojí je metan neustále přítomen, neustále vzniká, akorát někdy geologické podmínky umožní, aby horními vrstvami utekl do atmosféry a neškodil v dole.

A někdy vnikne přímo do dolu. K tomu musí vzniknout nějaká prasklina? Někde musel být nějaký otřes? Nebo nějaká jiná nehoda?
Ne, ne. Je to úplně přirozené, metan je pod určitým tlakem obsažen v samotné hornině, ve vlhkosti, v uhlí, které je něco jako aktivní uhlí. Vejde se do něj nejenom metan, ale někdy i další uhlovodíky, které jsou typické právě pro OKD. Prakticky vždycky, když odhalíte uhelnou sloj, tak se dostáváte k malému nebo většímu zdroji metanu.

Čili to není nějaká kapsa, kde by byl metan, ze které by mohl najednou uniknout zrovna tam, kde se těží uhlí.
Takhle se to dříve dělalo, že byly kapsy nahoře v chodbách ve slojích, ale to už je doopravdy pravěk, 19. století. Tam se lehčí metan koncentroval a horníci ho vypalovali, což bylo na hranici života a smrti.

Dnes se to řeší jak? Odvětráváním? Je to technicky zvládnutá procedura?
Dneska se to řeší odvětráváním. Jenže! Uhelné doly jsou nerovnoměrné, jsou tam časté závaly, horniny jsou poměrně měkké, část uhlí se zapařuje a začíná doutnat. Při doutnání se někdy uvolňují další plyny. To znamená, na uhelné šachtě musíte být neustále připraven. Metan není vidět. Když máte čidla na hlavní chodbě a pracovištích, tam všude je to docela pěkně zabezpečené, tak je to v pořádku. Ale v nějakém zákoutí se něco třeba jen lokálně nahromadí, malé množství metanu, a pak stačí, když bouchnete třeba lopatou o pískovec. Přeskočí jiskra. Stačí doopravdy hodně málo, aby plyn, když zrovna máte tu smůlu a je namíchaný ve správném poměru se vzduchem, explodoval.

Slyšeli jsme informaci, že v dole může hořet i několik týdnů. To je možné? Toho plynu je tam tolik?
Nejedná se o plyn. Jde o to, že chytlo uhlí. Když byl ve větším měřítku otevíraný kladenský revír, někdy po roce 1830, tak ho otevírali měšťané, kteří neuměli moc těžit. Podařilo se, že kvůli zápaře, to znamená velké hromadě uhlí, která začíná doutnat, jim chytil revír a hořel dalších skoro 40 let. Je to pomalé doutnání, velmi žhavé. Vodou to nikdy pořádně nezalejete, často se ke žhavému jádru vůbec nedostane. Někdy se dokonce může přeměnit, což se stalo, na vodík a kyslík. Rozloží se – a to je ještě zoufalejší situace.

Jediný způsob, jak likvidovat pomalu doutnající, ale velmi žhavý a neprostupný důl, je to prostě obrovská doutnající hromada uhlí 800 metrů pod zemí, je udělat zátaras, něco jako přehradu, aby tam nemohl vzduch a nemělo se to čím živit. Pak uděláte přehradu z druhé strany, a ono to kupodivu i se zbytkem kyslíku vydrží někdy měsíce, někdy roky. Pak to teprve odvrtáte a vháníte tam dusík, aby se to konečně zastavilo. Pak to zase vychládá, klidně týdny či měsíce.

  • Rozhovor byl krácen a redakčně upraven. Celý je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce navrhl vazbu v kauze zápasníka Vémoly

V kauze spojené se zápasníkem Karlem „Karlosem“ Vémolou podal státní zástupce návrh na vzetí do vazby. V případu čelí tři lidé obvinění ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. Hrozí jim deset až 18 let vězení.
08:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 10 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 11 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 15 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 16 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
včera v 22:15

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
včera v 20:25

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
včera v 20:03
Načítání...