Milionová pokuta pro léčitele bez povolení. Ministerstvo chce trestat i neúplnou informaci, škodlivou radu

Léčitelům, kteří svou praxi neohlásí krajskému úřadu, bude podle návrhu zákona hrozit pokuta 100 tisíc korun, při opakovaném přestupku až milion korun a deset let zákazu činnosti. Zákon, který nyní odeslalo ministerstvo zdravotnictví do připomínkového řízení, počítá také s odpovědností za způsobenou škodu nebo s povinným vedením dokumentace. S regulací léčitelství ministerstvo přišlo poté, co Česká televize odvysílala dokument o pražském centru alternativní medicíny Aktip.

V Česku jsou podle návrhu stovky až tisíce léčitelů. „Trvá neuspokojivý stav, kdy orgány veřejné moci ani pacienti nemají žádný přehled o těchto poskytovatelích, o metodách, které nabízejí,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona.

Léčitel musí už nyní mít od klienta informovaný souhlas, musí mu sdělit ceny péče a vést dokumentaci. „Poskytovatel vede záznamy o poskytnutých léčitelských službách, z nichž musí být zřejmé zjištěné údaje o zdravotním stavu klienta a o poskytovatelově činnosti,“ upřesňuje návrh. Záznamy musí uchovávat pět let, což vadí kritikům, podle nichž to odporuje pravidlům GDPR.

Až zákon vejde v platnost, bude léčitel muset také nahradit škodu, kterou způsobí neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou. Kontrolovat a pokutovat ho bude krajský úřad, ke kterému se léčitelé musí ohlásit.

Homeopatie, čínská medicína i bylinky

Nová legislativa zavádí Národní registr léčitelů, který bude spravovat ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Seznam bude veřejně dostupný na webu ministerstva zdravotnictví. Poskytovatelé registrovaných zdravotních služeb mohou používat i metody léčitelství.

Zákon mezi ně počítá homeopatii, tradiční čínskou a indickou medicínu (ajurvédu), reiki, biotroniku, psychotroniku, bylinkářství, lidové léčitelství a další metody. Naopak cvičení, masáže, výživové poradenství, meditaci či jiné duchovní služby léčitelskými službami nejsou.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se léčitelstvím zabývá ve své Strategii pro tradiční medicínu. Státy by ji podle WHO měly integrovat do svých zdravotnických systémů za předpokladu, že budou schopny zajistit kontrolu bezpečnosti, účinnosti a kvality včetně regulace reklamy a kontroly vzdělávání. Podle WHO používá alternativní medicínu přes 100 milionů z přibližně 740 milionů Evropanů.

V současné době nefunguje v Česku žádná organizace zastřešující celou oblast léčitelství. Jednotlivé oblasti mají své svazy.

Podle biotronika Tomáše Pfeiffera z profesní komory Sanátor nelze jistou míru regulace odmítnout, návrh by měl ale vznikat v komunikaci s těmi, koho se bude týkat. Odborná veřejnost podle něj ale nemá o alternativní medicínu zájem. „Současné nastavení odborné zdravotnické veřejnosti je takové, že každý léčitel je podvodník. Jde nám o to, aby se poměry narovnaly,“ řekl letos v létě.

Podle Václava Hrabáka ze Společenství českých homeopatů ministerstvo nepředkládá žádná data o tom, že je regulace třeba. Návrh je podle něj šikanou. „Spíše lze nabýt dojmu, že se celý zákon připravuje kvůli odvysílání jednoho nekorektního televizního pořadu,“ uvedl v tiskovém prohlášení. Dokument Obchod se zdravím, který ukazoval praktiky centra alternativní medicíny Aktip natočené i skrytou kamerou, odvysílala ČT letos v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 17 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...