Praha - Anna Šabatová chce jako nová ombudsmanka více mluvit s ministry. Její předchůdce Pavel Varvařovský podle ní konkrétní návrhy s resortními šéfy neprobíral osobně - veřejný ochránce práv tak proto podle Šabatové nevyužil svůj potenciál. Třetí ombudsmanka v historii České republiky chce vždy zužitkovat všechny možnosti k prosazení svých záměrů a také svůj úřad zakotvit v ústavě.
„Mám na mysli jistou důslednost v tom, když ochránce něco navrhne, tak má také na tom trvat a vyčerpat všechny zákonné prostředky k tomu, aby se pokusil přesvědčit orgány, aby svou praxi změnily,“ konstatovala veřejná ochránkyně lidských práv v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) s tím, že podle jejího názoru její předchůdci se příliš brzo smířili s tím, že je vláda či parlament neposlouchají. „Pavel Varvařovský podle mě méně, než mohl, komunikoval s výkonnými politiky a více spoléhal na písemnou komunikaci,“ dodala Šabatová. Ona sama míní, že daleko častěji je třeba uchýlit se k osobním rozhovorům s resortními ministry. Pokud nevyhoví ministr, lze se obrátit na vládu, v neposlední řadě také na veřejnost: „Chtěla bych vždy vyčerpat všechny možnosti,“ řekla Šabatová.
Sociální bydlení je nutnost
Jako jeden z prvních svých úkolů vidí prosazení zákona o sociálním bydlení. „Pokud se chceme nazývat právním a demokratickým státem, tak musíme mít zákon o sociálním bydlení, jinak si praxe vynutí praktiky, jaké fungovaly v ubytovnách, z nichž profitují problematické subjekty,“ vysvětluje Šabatová, podle níž současný stav rozhodně není ve prospěch lidí, kteří přijdou o střechu nad hlavou. Na zákonné normě se musejí podílet tři ministerstva: pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí a ministr pro lidská práva.
Šabatová v OVM k sociálnímu bydlení
„Je třeba připravit zákon, který definuje, co to je sociální bydlení a kdo na ně má nárok. A je potřeba uložit povinnost obcím, aby s pomocí centra toto zajišťovaly.“ Podle informací OVM se tento problém týká více než sta tisíc lidí. Pro přijetí zákona se hodlá zasadit i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
Šabatová se chce zároveň zasadit o přijetí zákona o státní službě a prosazuje taky bezplatnou právní pomoc. Připravuje už několik změn konkrétních zákonů: vadí jí třeba komunikace úřadů s veřejností. Například při správním řízení podle ní řada lidí neví o opravných prostředcích, které mají k dispozici na jeho konci.
Ombudsman v Ústavě?
Nová vláda má v plánu posílit pravomoc veřejného ochránce práv; chce mu umožnit obracet se na Ústavní soud ohledně rušení zákonů. Dosud to může udělat prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. K soudu může za určitých podmínek jít i vláda, kraje či člověk, kterého se problém týká. „Mohlo by to (širší pravomoc ombudsmana) ochranu základních lidských práv posunout dál. Ne vždy je politická vůle řešit určité rozpory legislativy s naším ústavním pořádkem, zatímco ombudsman tyto zábrany mít nemusí,“ tvrdí Dienstbier. Šabatová s tím souhlasí a jedním takovým adeptem by podle ní mohly být zákony o vyhoštění, které vznikly z iniciativy poslankyně Řápkové.
Šabatová by kromě rozšíření pravomocí uvítala i zakotvení ombudsmana do ústavy. Nicméně podle ní to jsou dvě různé věci, které se nemusejí nutně dít ruku v ruce. Podobně na tuto problematiku nahlíží i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, i podle něj to spolu nesouvisí: „Jedna věc je, zda-li má být veřejný ochránce práv zakotven v ústavě, to já si představit samozřejmě musím, a to jistě bude předmětem širší debaty o změnách ústavy…. A druhá otázka je to, jestli bude, nebo nebude mít ombudsman právo obracet se na Ústavní soud s návrhem na rušení zákonů, které odporují ústavnímu pořádku,“ řekl ministr v Impulsech Václava Moravce.
Podle Šabatové by zakotvení ombudsmana do Ústavy České republice slušelo. „V Polsku a v Rakousku deset let fungoval ombudsman na základě běžného zákona a pak se dostal do ústavy,“ podotkla ombudsmanka.
Politikové sice v minulosti ombudsmanovi příliš nenaslouchali, ale důvěru lidí má a měl vždy. Podle šetření CVVM mu v roce 2004 věřilo 51 procent lidí, o pět let později to bylo již 63 procent a nejinak je tomu dnes. Ombudsman se tak těší větší důvěře než Ústavní soud či Nejvyšší kontrolní úřad.
V posledních dnech médii rezonovala rozepře mezi Šabatovou a jejím zástupcem Stanislavem Křečkem. Křeček relativizoval násilí bezpečnostních složek proti demonstrantům na Ukrajině - Šabatová ho požádala, ať nekomentuje záležitosti mimo kompetence úřadu. O spor se ale podle ní nejednalo a budoucí spolupráci to neohrozí.
