Devět referend ve stínu voleb: Temelín odmítl sportovní halu, Trubín zůstane samostatný

Souběžně s komunálními volbami se uskutečnila v devíti obcích a městech místní referenda. Lidé v nich vesměs hlasovali proti záměrům, kterých se týkala. V Trubíně místní obyvatelé odmítli připojení své obce k nedalekému Královu Dvoru. V Temelíně pak odmítli stavbu sportovní haly, „ne“ je i odpověď na otázku, zda může u Velkého Beranova vzniknout logistické centrum. Na několika místech včetně Liberce pak nepřišlo tolik voličů, aby bylo referendum platné.

Šest z devíti místních referend, která současně s volbami proběhla, je platných, výsledky tří kvůli nízké účasti neplatí. Mezi platnými je to, které se konalo v Trubíně na Berounsku. Do hlasování se zapojilo 259 lidí z celkového počtu 350 oprávněných voličů (74 procent), tři hlasy byly neplatné a 182 (71 procent) bylo proti připojení ke Královu Dvoru.

Podle navrhovatelů by připojení malé obce k devítitisícovému Královu Dvoru bylo výhodné hlavně z finančního hlediska. „Trubín má velmi malý rozpočet a vzhledem k vysokým splátkám úvěrů zbývá malý prostor pro investice do infrastruktury,“ argumentoval člen přípravného výboru referenda Tomáš Dočkal. Připustil však, že ze záměru nic nebude. „Respektujeme výsledek demokratického hlasování,“ ujistil.

Ve Velkém Beranově na Vysočině nařídil hlasování soud poté, co obecní zastupitelstvo odmítlo návrh přípravného výboru referenda, který předložil petici s 359 podpisy. K hlasování přišlo 64 procent z 1044 voličů a 62,5 procenta z nich vyzvalo zastupitelstvo, aby učinilo všechny možné kroky k tomu, aby zabránilo stavbě logistického areálu společnosti Penny Market.

Temelínští voliči potom odmítli stavbu sportovního areálu se zimním stadionem a ubytováním za 140 milionů korun. Přišlo necelých 40 procent voličů a 58 procent hlasovalo proti záměru. Starosta jihočeské obce Josef Váca poznamenal, že není jisté, jaký bude další vývoj projektu. „Referendum bylo stejně závazné pro současné zastupitelstvo, kterému však po volbách končí mandát. Uvidíme, jak se k celé záležitosti postaví nově zvolení zastupitelé,“ uvedl.

Tématem referenda v Novém Městě nad Metují byla trasa obchvatu. Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že výhledově odvede dopravu z centra, přeložka by měla vést kolem nádraží. Podle organizátorů referenda by ale taková stavba fakticky rozdělila Nové Město na dvě části. Prosazují tzv. jižní obchvat v trase, který by v lokalitě Vladivostok odbočil na západ a směřoval přes Osmu až k Nahořanům. Jižní obchvat podpořilo 61 procent hlasujících při 44procentní účasti.

Obchvat je však státní investice, občané tak mohli pouze zavázat své zastupitelstvo, aby se snažilo s ŘSD vyjednat změnu trasy. Starosta Petr Hable je však přesvědčen, že bude mít v ruce silnou kartu. „Těžko budou moci prosazovat něco, co město nechce,“ míní.

Hronově na Náchodsku byly v referendu tři otázky, na které přišlo odpovědět 44 procent oprávněných voličů. Prodej dvou domů a přístavbu Jiráskova divadla, kam by se přestěhoval městský úřad, odmítli.

Starostka Hana Nedvědová ovšem dala najevo rozladění zejména z výsledku hlasování o nové radnici. „Město Hronov má na nový úřad vypracovanou projektovou dokumentaci, takže si ji uloží do šuplete. Zbytečně tak vyhodilo dva miliony korun,“ řekla s tím, že městský úřad zůstane v budovách, kde je teď.

Jednoznačně pak vyznělo referendum o logistickém centru ve středočeských Zdibech. Při padesátiprocentní účasti vzkázali téměř všichni voliči (98 procent z nich), že stavbu nechtějí a zavázali zastupitelstvo, aby se jí snažilo zabránit.

Tři referenda jsou bez výsledku, přišlo málo lidí

Referendum se konalo také v brněnském Novém Lískovci. Lidé se měli vyjádřit k plánované bytové výstavbě na Kamenném vrchu. Referenda se však zúčastnilo 32,5 procenta voličů. Aby bylo hlasování platné, byla by potřeba alespoň 35procentní účast. Podle starostky Nového Lískovce Jany Drápalové ale byla velká většina těch, kdo přišli (83 procent) proti výstavbě.

„Vysoký počet lidí proti výstavbě dává Brnu jasný signál, že se nepodařilo přesvědčit lidi, že jim nová výstavba nezhorší jejich životní podmínky,“ míní starostka.

Podobně jako v brněnské městské části skončilo i hlasování v Poděbradech. Lidé odpovídali na čtyři otázky, které se týkaly výstavby nového bazénu. Referendum však přilákalo pouze 21 procent voličů. Bez platného výsledku je i liberecké referendum, kde lidé měli odpovědět na pět otázek týkajících se městských investic, ale i možného zavedení MHD zdarma pro děti a seniory. Využilo toho ale jen necelých 15 procent voličů.

Referenda jsou platná tehdy, když k nim přijde alespoň 35 procent oprávněných voličů. V případě, že je hlasování platné, ale účast je přesto poměrně nízká nebo výsledek není příliš přesvědčivý, může se stát, že není pro zastupitelstvo závazný. Závazná je ta volba, ke které se přihlásí většina hlasujících, ti však zároveň musí představovat alespoň čtvrtinu všech oprávněných voličů. Například při 40procentní účasti u referenda je potřeba, aby pro některou odpověď hlasovalo alespoň 62,5 procenta účastníků plebiscitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka: Česko chystá reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha chystá v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro ruské diplomaty, uvedl šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) po předvolání velvyslankyně Anny Ponomarjovové. Odmítl také její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací, uvedlo ministerstvo zahraničí.
před 5 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 33 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.