Když Češi prchali do Berlína. Vědci odhalují unikátní osudy českých protestantů v 18. století

Vědci z Humboldtovy univerzity v Berlíně s pomocí moderních technologií poprvé systematicky zkoumají historické dokumenty a odhalují vývoj komunity založené českými protestanty, kteří na území dnešního Německa utekli v 18. století před pronásledováním tehdejších úřadů.

Video Události
video

Události ČT: Vědci zkoumají osudy českých uprchlíků na území dnešního Německa

Do tehdejšího Pruska čeští uprchlíci mířili i proto, že tamní král Fridrich Vilém I. nutně potřeboval pracovní síly. Stovky lidí z českého území nalákal řadou bonusů včetně domů nebo daňových úlev. Vytvořili zde osadu nazvanou Český Rixdorf.

Místní lidé je ale nevítali zrovna s otevřenou náručí. „Byli to cizinci a mluvili jinou řečí. Především ale dostali výsady, které starousedlíci neměli,“ vysvětlil archivář Stefan Butt.

Konkrétní osudy komunity nyní odhalují tisíce stran životopisů a kázání, které se dochovaly. S pomocí skenerů je zkoumají vědci z Humboldtovy univerzity. Texty prozrazují, jak se česká vesnice a její jazyk časem měnily. Podle Alexeje Tichonova z Institutu slavistiky a západoslovanských jazyků je pro ně také otázkou, kdy se tam čeština ztratila.

Detail jednoho ze zkoumaných textů
Zdroj: ČT24

Staré texty jsou psané spisovnou i hovorovou češtinou, některé plné oprav či ovlivněné němčinou. Výsledky výzkumu mohou být zajímavé i pro tuzemské vědce. „Textů právě od protestantů je z té doby i v Čechách celkem málo, protože všechno bylo katolické,“ zmínil vedoucí Institutu slavistiky a západoslovanských jazyků Roland Meyer.

Dnešní Neukölln v Berlíně jako synonymum migrace

Hranici mezi vesnicí německou a tou českou, kterou vytvořili přistěhovalci, vyznačoval mlýnský kámen. Dnes leží uprostřed Neuköllnu, což je berlínská čtvrť, kde má téměř každý druhý člověk kořeny v cizině. Místo je tak synonymem migrace a všeho co s ní souvisí.

„Dějiny se opakují. Jsou to problémy, které se objevují stále znovu,“ poznamenala místní obyvatelka Ursula Suzanne Lehmanová. Právě její předci se také před třemi stoletími usadili v české vesnici v Německu. „V mládí mě to příliš nezajímalo, ale čím jsem starší, tím víc mě tato historie zajímá,“ dodala.

Ursula Suzanne Lehmanová bude mít šanci lépe poznat problémy, se kterými se před stovkami let na stejném místě potýkali její předci. Vědci z Humboldtovy univerzity totiž dokumenty překládají do němčiny a plánují je vydat knižně.