Minule sežral Šumavu, teď ničí Jeseníky a Beskydy a míří na Vysočinu. S kůrovcem se sice bojuje již desítky let, ale vždy, když se podaří napravit následky jedné kalamity, přijde další. Ta nynější je podle úřadů vůbec největší. Zesilují proto argumenty, že by se měly larvy lýkožrouta smrkového nechat vyhladovět a místo monokultur nově vysázet pestřejší, a tedy i odolnější lesy. Zalesňovací vyhláška, která říká, kde a jaké stromy by se měly sázet, však takové změně příliš neholduje.
„Zalesňovací vyhláška“ fandí smrkům. Podle ekologů tak prohráváme boj proti kůrovci
6 minut
UDÁLOSTI: Aktivistům i části odborníků vadí návrh takzvané zalesňovací vyhlášky
Nynější kůrovcová kalamita je nejvýraznější v oblasti Jeseníků – tedy na severní Moravě a ve Slezsku. Ukazuje to i snímkování z dronů, které provádějí lesníci, a satelitní záběry, díky kterým vzniká celorepubliková mapa stavu smrkových lesů. Situace se ale rázem horší i na jižní Moravě nebo třeba v Krkonoších – i zde prosvítá stále více kalamitní červené.
Lesníci se v prvé řadě snaží nakažené stromy co nejdříve najít a odstranit. Z nakladených vajíček totiž vyroste dospělý lýkožrout zhruba za dva měsíce, během roku dospějí i tři generace a brouci se dokážou rozmnožit až tisícinásobně. „Když zapomenete dva stromy na hektar, tak tam kůrovec udělá holožír, sežere na smrku úplně všechno,“ upozornil Jiří Synek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Dokud jde o to, jak naložit s kůrovcovou kalamitou, je vše jasné. Aby se lýkožrouti nemnožili a také nelákali další svého druhu, lesníci zasažené stromy co nejrychleji odvážejí. Jiná je však otázka, co potom. Jak má vypadat nový porost, říká zalesňovací vyhláška ministerstva zemědělství. Ta má ale čím dál více kritiků.
V novém porostu může být až 75 procent smrků. Je třeba to změnit, zní od aktivistů i z MŽP
Lesníci v současnosti mohou sázet až z 75 procent smrky, jen na zbylé ploše musí být jiné stromy – listnáče či jedle. Nedávná novela poměr nezměnila, pouze rozšířila počet alternativních druhů.
Kritici znění vyhlášky se pozastavují především nad tím, že smrky převažují i tam, kde řádí kůrovec, nebo kde to hrozí. „Pouze v oblastech, které už jsou postižené plošným hynutím lesa – jako je tomu v Nízkém Jeseníku – lesníci sázejí mnohem více listnáčů a jedlí,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Výraznější změnu zalesňovací vyhlášky přitom nepožadují pouze ekologické organizace, ale i ministerstvo životního prostředí.
Ministerstvo zemědělství je ochotno ustoupit na poměr šesti smrků ku čtyřem listnáčům či jedlím. „Je to minimální podíl, tak to charakterizuje lesní zákon. Myslím, že je to únosná míra, kterou je společnost připravena po vlastnících vyžadovat,“ řekl Václav Tomášek z ministerstva. Podle odpůrců ale není takový mix dostatečný.
Na druhé straně varují ochránci přírody i před tím, aby se místo smrků sázely třeba douglasky nebo duby červené. Jde o invazní druhy a jejich rozšíření by podle ředitele organizace Česká krajina Dalibora Dostála mohlo „otevřít cestu mnohem horší katastrofě“ ve srovnání s kůrovcem.
S obnovou by naopak podle části odborníků mohl pomoci modřín, který snáší sucho a snadno se pěstuje. „Zdvojnásobení až ztrojnásobení jeho podílu, to znamená šest až dvanáct procent, by pro stabilitu porostů a jejich vitalitu bylo jenom přínosné,“ podotkl mluvčí spolku Czech Forest Jan Příhoda.
Ministerstvo zemědělství připomínky ještě zváží. Konečné znění vyhlášky, která stanoví, jak budou lesníci v budoucnu sázet, chce vydat nejpozději v říjnu.
