Lidé napříč republikou si pietními akcemi připomínají památku obětí komunistického režimu. Před osmašedesáti lety byla jako jediná žena při vykonstruovaném procesu zavražděna politička a právnička Milada Horáková. Výročí její justiční vraždy se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Od osmi večer přicházejí lidé na pražskou Kampu zapálit svíčky. K akci se připojili i lidé na mnoha dalších místech v Česku, ale i ve Washingtonu.
Milada Horáková byla jediná žena, kterou komunisté zavraždili pro její názory při politických procesech v 50. letech. Právničku a národněsocialistickou poslankyni oběsili za špionáž a velezradu na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu.
Společně s dalšími dvanácti souzenými údajně tvořili špionské centrum. Horáková se kvůli své neústupnosti během soudního jednání stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.
Trest smrti měla původně dostat i Kleinerová
Horáková ale neměla být jedinou zavražděnou ženou v procesu. „Rozsudek byl hotový ještě před zasednutím soudu. Původně bylo v koncepci soudního procesu připraveno šest trestů smrti,“ řekl historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous.
Režim ale nakonec nechal zavraždit čtyři lidi včetně Horákové. Ženou, která unikla trestu smrti, byla Antonie Kleinerová. Soud ji místo šibenicí potrestal doživotním těžkým žalářem.
Více než stovka lidí uctila památku obětí komunismu u pomníku Olbrama Zoubka na Újezdě. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská uvedla, že ji mrzí, že právě v tento den je jmenována vláda, „která nás možná za potlesku komunistů odvede z EU“. „Její předseda ze sebe těžko smyje spolupráci s StB,“ poznamenala.
Horská považuje za špatné i to, že je ve sněmovně například zástupce pohotovostního pluku nebo lidé, „podle kterých se Milada Horáková přiznala“. „Má země nesmí být znovu skanzenem podivné ideologie, která v ničem nedává logiku. Nechci žít bezperspektivní životy v šedi, do které nás uvrhl komunismus. Tento režim legitimizovaly tanky a všudepřítomný systém fízlů a bonzáků,“ dodala senátorka.
Místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal řekl, že oběti komunistů jsou i lidé, jejichž rodiny se kvůli emigraci rozdělily, kteří zemřeli při pokusu o přechod hranice, nebo oběti znárodnění. Předsedkyně správní rady Nadace Karla Hartiga Milena Kozumplíková k tomu dodala, že režim znamenal ztrátu schopností těch, kteří se nemohli a nesměli uplatnit: „Na charakteru našeho národa je to dodnes znát.“
Slovák Branislav Tvarožek byl za komunismu odsouzený k práci v jáchymovských dolech. Ve svém projevu vzpomněl na událost z dolu Rovnost, kdy byl podezřelý z plánování útěku a skončil v korekci. Vysvobodil ho z ní jeho mistr, který vedoucímu namluvil, že Tvarožka nutně potřebuje jako elektrikáře na akutní údržbářské práce.
Akce se vedle zástupců Senátu a sněmovny zúčastnili i pražský arcibiskup Dominik Duka, zástupci vlády, primátorka Adriana Krnáčová, zástupci místních částí Prahy a sdružení bývalých vězňů. „Ti, kteří byli věrní svému svědomí, dokázali, že nevítězí většina, že nevítězí moc, násilí, závist a nenávist,“ řekl v projevu Duka.
Fiala: Mentalita komunistů se od dob Horákové nezměnila
K výročí smrti Horákové se v jednu hodinu uskutečnil i pietní akt v pankrácké věznici a rovněž vzpomínková akce u pomníku v parčíku na konci Sněmovní ulice. Účastníci piety ve věznici se kriticky vyjádřili k současné politické situaci.
Podle předsedy ODS Petra Fialy se mentalita komunistů od dob Horákové nezměnila. Uvedl, že o tom svědčí výroky některých současných komunistů, podle kterých se Horáková dobrovolně přiznala. Vinu na současném stavu mají podle něj nejen komunisté, ale také nezodpovědní ústavní činitelé, kteří je zvou k moci.
Starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (Strana zelených) upozornil na bagatelizaci komunistických zločinů. Podle náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägera případ Horákové ukázal, jak křehké je demokratické zřízení, a jaké dopady má to, když se soudci a další představitelé justice stanou loutkami v předem zrežírovaném divadle.
Podle historika Vězeňské služby Aleše Kýra bylo na stejném místě jako Horáková popraveno 165 odpůrců komunistického režimu, dalších dvanáct lidí zemřelo na později zřízeném popravišti na jiném místě věznice. Ostatky mnohých z nich se nedochovaly.
Sám v sobě hledej, zda svobodu bráníš, nebo omezuješ
V Liberci se lidé sešli u památníku obětem komunismu, který symbolizuje zrcadlo s nápisem Sám v sobě hledej, zda svobodu bráníš, ctíš, nebo omezuješ. Přišla i 94letá pamětnice Liduška Říhová. Popravu Milady Horákové si pamatuje, jako by k ní došlo včera: „Byla to bolest celého národa a nemohli jsme se nijak projevit.“
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) stejně jako řada dalších politiků zmínil fakt, že výročí obětí komunismu je ve stejný den, kdy byla jmenovaná vláda, která bude stát na předpokládané podpoře komunistické strany.
Tresty smrti padaly i na Lounsku
V Lounech jsou vzpomínky na oběti komunistické totality spojené s 23 členy odbojové skupiny MAPAŽ, jejíž název odkazoval na Masaryka, Palackého a Žižku. Obžaloba je v roce 1949 postavila před soud za napomáhání ilegálním přechodům hranic, výrobu a tisk protikomunistických letáků a připsala jim i několik „atentátů“ na místního strážníka a komunistického funkcionáře.
V říjnu 1949 lounský tribunál čtyři členy skupiny odsoudil k trestu smrti, další čtyři pak k doživotnímu vězení. Zbývajícím členům soud vyměřil trest trvající celkem 254 let v komunistických žalářích. Loni v lednu zemřel poslední člen skupiny Evžen Seidl, který u osudu dostal dvacet let. Kvůli amnestii v roce 1960 nakonec jeho trest trval necelých jedenáct let. Většinu si odpykal v uranových dolech v Jáchymově.
Na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích uctili oběti totality koncertem pod otevřeným nebem. Vystoupil například písničkář, publicista a režisér Vladimíra Merta, večer akci uzavřel zpěvák David Koller. Sousední schodiště před sokolovnou po setmění ozářily svíčky, které lidé zapálili na památku obětí komunismu.
S hudbou byla spojená i pieta v Ostravě, kde vzdali hold Karlu Krylovi. Před budovou rozhlasu, kde vznikly písně pro album Bratříčku, zavírej vrátka, mu byla odhalena socha.
Lidé v Brně protestovali proti KSČM
Na náměstí Svobody v Brně přišlo uctít oběti komunismu několik stovek lidí. Zároveň vyjádřili nesouhlas s podílem KSČM na moci v Česku. Mezi řečníky vystoupili i zástupci různých politických stran. „Nechme je zapadnout do propadliště dějin, kam mají už 30 let patřit,“ řekla například Markéta Gregorová za Piráty.
Organizátoři akce poukazují na to, že na rozdíl od jiných států se komunistická strana v Česku dostatečně nereformovala a snaží se relativizovat minulost.
