Stránský, Wiendl, Němcová, Kolmer – ti čtyři, kteří čelili zlu

Praha – Neziskové sdružení Post Bellum rozdalo již počtvrté ceny Paměti národa. Ocenění je určeno osobnostem, které „měly odvahu postavit se zlu“, a tradičně vybírá z válečných veteránů, pamětníků holocaustu, politických věznů nebo disidentů. Letošními laureáty se stali Felix Kolmer, Dana Němcová, Jiří Stránský a František Wiendl. Laureáty vůbec poprvé během slavnostního večera představily čtyři krátké filmy, které vytvořili mladí tvůrci pod vedením režisérky Agnieszky Hollandové. Česká televize se také ujala přímého přenosu ze slavnostního večera.

Neziskové sdružení Post Bellum vzniklo před dvanácti lety a stojí za projektem Paměť národa, který sbírá vzpomínky válečných veteránů, vězňů nacistické i komunistické totality, disidentů i komunistických funkcionářů a agentů StB. Dodnes sesbíralo více než 1700 příběhů života, do kterého zasáhly „velké dějiny“ a peripetie 20. století.

Vzpomínky jsou dostupné v mezinárodním digitálním archivu, před dvěma lety třináct vybraných příběhů získalo i svou komiksovou podobu v úspěšné knize Ještě jsme ve válce (čtěte víc). Ze zaznamenaných vzpomínek pamětníků je také každoročně vybrána skupina těch, kteří na slavnostním večeru „Hrdinové Paměti národa“ získají ocenění svých životních postojů.

„Vybíráme z veliké sbírky osobností, které jsme během jednoho roku natočili a jejichž vzpomínky jsou součástí našeho digitálního archivu. S Post Bellum spolupracuje zhruba 200 redaktorů a ti vyberou 80 lidí, kteří se třeba v jednom jediném momentu svého života zachovali nesmírně inspirativně,“ vysvětluje princip výběru laureátů předseda sdružení Mikuláš Kroupa. Ze vzniklého seznamu následně vybírají oceněné osobnosti badatelé. Letos se jedná o následující čtveřici:

FELIX KOLMER: Elektroinženýr a uznávaný odborník na akustiku Felix Kolmer prošel za druhé světové války třemi koncentračními tábory. Byl nasazen na proměnu terezínské Malé pevnosti v tábor pro tisíce vězněných Židů, podařilo se mu objevit tajnou chodbu, díky níž řada Židů z Terezína utekla – on sám se ale nakonec v říjnu 1944 ocitl v Osvětimi-Březince. Z jeho transportu přežilo první den v táboře pouze 250 lidí, 1250 ostatních skončilo v plynových komorách. Závěr války přečkal v pracovním táboře Friedland na jihu polského Slezska, ze kterého se mu podařilo utéct díky spojeneckému bombardování.

DANA NĚMCOVÁ: Vystudovaná psycholožka patří mezi nejvýraznější ženské tváře českého disentu. Po soudním procesu s hudební skupinou The Plastic People of the Universe začala spolu se svým manželem organizovat jejich podporu mezi významnými, protirežimně orientovanými osobnostmi, stala se také jednou z prvních signatářek a později také mluvčích Charty 77. Opakovaně podstupovala výslechy v Bartolomějské ulici, na konci sedmdesátých let strávila půl roku ve vazbě. Stala u vzniku Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných, po roce 1989 byla krátce poslankyní Federálního shromáždění.

JIŘÍ STRÁNSKÝ: Vnuk prvorepublikového premiéra Jan Malypetra nemohl z politických důvodů dostudovat, prošel službou u PTP a v roce 1953 byl v zinscenovaném procesu obviněn z velezrady. Následovalo osmileté věznění v jáchymovských pracovních táborech, kde se setkal i s představiteli umlčené literatury (Jiří Zahradniček, Zdeněk Rotrekl). Na svobodu se dostal díky Novotného amnestii v roce 1960, věznění se opakovalo za normalizace (1974-1976), tentokrát kvůli údajnému rozkrádání majetku. Po revoluci Jiří Stránský řídil český PEN klub, zkušenosti s totalitní mocí shrnul v románovém opusu Zdivočelá země, na jehož motivy vznikl i populární televizní seriál.

FRANTIŠEK WIENDL: Rodák z Klatov se zapojil do protinacistického i protikomunistického odboje; za protektorátu se podílel na chodu odbojové skupiny Lidice a odzbrojením německé jednotky pomohl k osvobození Klatov ještě před příchodem americké armády. Po únoru 1948 spolu s otcem pomáhal Čechům s přechodem státní hranice na Západ. V listopadu 1949 byl prozrazen, zatčen a odsouzen k osmnácti letům vězení - šest let strávil v jáchymovských uranových dolech, další čtyři roky byl vězněn na Pankráci, na svobodu se dostal díky amnestii v roce 1960. Po roce 1989 spoluzakládal Konfederaci politických vězňů. 

Web ČT24 vám v následujících dnech postupně přinese portréty všech čtyř oceněných osobností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 3 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 4 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 9 hhodinami
Načítání...