Místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) schytal na sociálních sítích bouři nevole za své neobratné vyjádření na adresu pilotů britské RAF. Během hlasování o vyznamenáních totiž někteří poslanci Pirátů podpořili i vyznamenání pro Karla Sýse – komunistického spisovatele oceněného třeba i Gustávem Husákem. Když se za to Pikal omlouval, tak zase urazil československé piloty v barvách RAF, když je nazval „těmi, kteří v zásadě jen plnili rozkazy“. I válečným letcům teď poslal omluvný vzkaz.
Místopředseda sněmovny se omlouvá za své vyjádření ohledně pilotů RAF. Nazval je těmi, kteří jen plnili rozkazy
Pikal se za svůj výrok omluvil a poslal 50 tisíc na účet Paměti národa (zdroj: ČT24)
„Kontroloval jsem si osobnosti, které připravovaly násilný puč, válečné letce, co v zásadě jen plnili rozkazy, údajné rasisty, gestapácké donašeče, dětský básničkář mě nenapadl,“ uvedl Pikal na svém facebookovém profilu. To mělo vysvětlit, že Piráti zvedli ruku pro vyznamenání Karla Sýse omylem.
Jenomže za vyjádření na adresu pilotů RAF to Pikal schytal ještě víc: „Ten výrok je naprosto urážlivý. Pokud Československo v moderních dějinách má hrdiny a má jich celou řadu, tak v jedné kategorii hrdinů jsou českoslovenští letci,“ kritizuje předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
„Jakékoliv zlehčování jejich úlohy a jejich těžké a nebezpečné mise mi přijde zcela nepřijatelné,“ přidal se s kritikou předseda ODS Petr Fiala.
V pondělí se pirátský místopředseda sněmovny za svá slova omluvil a na účet Paměti národa poslal 50 tisíc korun. „Lidé, kteří byli nuceni uniknout z okupované vlasti, aby nejen za ni, ale i za celý svobodný svět bojovali proti nacismu, jsou hrdinové. V žádném případě by mě nikdy nenapadlo jejich zásluhy jakkoli zpochybnit.“
Česká obec legionářská považuje omluvu za dostatečnou, stejně jako například lidovci. TOP 09 a také Starostové a nezávislí se chtějí výrokem Pikala zabývat ve svých poslaneckých klubech.
Celkem prošlo československými perutěmi RAF 2500 mužů a více než 500 jich v bojích zemřelo. „Dobrovolně odešli z okupované vlasti, nikdo je nenutil. A v Polsku, ve Velké Británii nebo na Slovensku dobrovolně nasazovali životy,“ zdůrazňuje historik Jiří Rajlich.
Jenomže zatímco v roce 1945 se do Československa vraceli jako hrdinové, už o tři roky později se stávají psanci. Po roce 1948 komunisté většinu letců propustili z armády a ti, kteří neodešli do exilu, byli vystaveni perzekucím: „Od vyhazovů z práce až po uvěznění ve vykonstruovaných procesech. Někteří dokonce v těch komunistických žalářích zemřeli,“ dodává Jiří Rajlich.