Vládní návrh změn v důchodech poslala sněmovna do závěrečného čtení. Penzijní novela předpokládá růst pevné části důchodů o procentní bod na deset procent, což povede ke snížení zásluhovosti. Lidem starším 85 let chce vláda od ledna přidat tisíc korun měsíčně. Poslanci ale předložili řadu pozměňovacích návrhů. Sněmovna řešila i novelu volebního zákona. Piráti chtějí snížit hranici pro vstup strany do sněmovny z pěti na čtyři procenta. Spolu s lidovci by snížili i limit pro koalice. Dál prošel i návrh nového zákona o znalcích.
Poslanci chtějí vyšší penze žen s dětmi nebo zachovat zásluhovost
Penze se skládá z pevné a procentní části. Pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá devíti procentům průměrné mzdy. Nyní činí 2700 korun. V procentní výměře podle výše odvodů a odpracovaných let se odráží zásluhovost. Podle navrhované novely by pevný díl měl od příštího roku odpovídat deseti procentům průměrného výdělku místo nynějších devíti procent.
Při valorizaci, jejíž pravidla se nezmění, by tak větší část přidávané sumy putovala do pevného dílu. Na zásluhovou procentní výměru by zůstalo méně. Právě s tím mají problém poslanci TOP 09, ODS či KDU-ČSL. TOP 09 proto navrhla toto ustanovení vypustit. „Dochází k další snaze o nivelizaci důchodového systému. Současný důchodový systém přitom už nyní patří k nejvíce rovnostářským v Evropě,“ vysvětlila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Lidovci chtějí ženám zvyšovat důchod za vychované dítě
Ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová tvrdí, že vládní návrh neznamená oslabení principu zásluhovosti. „U nově přiznávaných důchodů se nijak nezmění způsob výpočtu této procentní výměry důchodu na základě celoživotních příjmů, a jen se zvyšuje všem stejně výše základní výměry,“ řekla. Podle zpravodaje Jana Bauera (ODS) se ale zásluhovost nesporně snižuje, a to podle něho ze 78 na 76 procent.
Lidovci zase předložili návrh, aby se ženám zvyšoval přiznaný důchod o 500 korun za každé vychované dítě. Poslankyně Pavla Golasowská (KDU-ČSL) chce i několik změn ve vdovských důchodech. Při souběhu invalidního a vdovského důchodu by se například obě penze měly poskytovat v plné výši, doba pobírání vdovského důchodu by se měla prodloužit z jednoho roku na dva.
Souhlas všech poslanců dostala i novela Moravskoslezského kraje, která severomoravský Třinec zařadí ke statutárním městům. Město by například dosáhlo snáze na evropské dotace. Předloha nyní zamíří k posouzení senátorům. Pokud ji schválí a podepíše prezident, v čele města bude stát místo starosty primátor a tamní radnice se přejmenuje na magistrát.
Piráti chtějí nižší limit pro vstup do sněmovny
Poslanci projednali i změny ve volebních zákonech, které kabinet připravil v souvislosti s problémy se sčítáním přednostních hlasů při loňských sněmovních volbách. Předpokládá, že předsedové, místopředsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí budou muset povinně absolvovat školení ke zpracování výsledků voleb. Volební lístky by měly být v budoucnu vytištěny pro poslanecké a krajské volby jen jednostranně. V případě souběhu více typů voleb budou lístky barevně rozlišeny.
Piráti chtějí v rámci novely prosadit i snížení hranice pro vstup do sněmovny z pěti na čtyři procenta. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) návrhy obhajoval s tím, že v lidnatějších krajích už nyní k zisku mandátů stačí méně než čtyři procenta hlasů, zatímco v méně lidnatých je tomu naopak. Jako příklad uvedl Zelené, jimž v roce 2006 nestačilo v Libereckém kraji k poslaneckému křeslu 9,5 procenta hlasů, ale v Moravskoslezském za poloviční zisk mandát získali.
Piráti zároveň doporučili zrušit zvyšující se limit pro koalice. Lidovci navrhli jeho snížení na původní výši před volebními změnami z dob opoziční smlouvy. Dvoučlenná koalice by tak potřebovala sedm procent místo nynějších deseti.
Lidovci také chtějí znovu zavést původní systém přepočtu hlasů na mandáty, neboť nynější podle nich zvýhodňuje velké strany. Zatímco na jednoho poslance ANO loni bylo třeba 19 232 hlasů, STAN na jednoho poslance potřeboval 43 693 hlasů. Volební systém je i předmětem senátorské stížnosti k Ústavnímu soudu. Sněmovna o novele rozhodne v příštích týdnech.
Zákon o znalcích má zkvalitnit jejich práci
Sněmovna navzdory masivní opoziční kritice neodmítla vládní návrh nového zákona o znalcích, od kterého si ministerstvo spravedlnosti slibuje zkvalitnění jejich práce. Předlohu pomohly udržet ve hře nejen hlasy zástupců hnutí ANO, ale také Pirátů a ČSSD. O dalším osudu předlohy rozhodnou poslanci nejdříve příští týden.
Norma by pro nové uchazeče měla zavést vstupní odborné zkoušky, u stávajících znalců chce přezkoumávat jejich posudky. Zvyšuje také odměny za posudky a zpřísňuje požadavky na znalecké ústavy. Definuje i odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění. Znalcům se zvyšuje ohodnocení ze 100 až 350 korun za hodinu na 300 až 550 korun, tlumočníci nově dostanou 300 až 500 za hodinu tlumočení a 200 až 450 korun za překlad jedné normostrany.