Sedm aktérů kauzy Promopro se obrátilo na Nejvyšší soud. Tento týden jejich dovolání dorazila spolu se spisem od Městského soudu v Praze, který případ řešil jako první instance a podněty odsouzených v posledních měsících shromažďoval. Případ se týká údajně předražené zakázky na ozvučení během českého předsednictví EU.
Dovolání už loni k městskému soudu podali Vlastimil Maxa a Jaroslav Veselý, kteří dostali nejpřísnější tresty. Oba podnikatelé si mají odpykat devět let ve vězení. Dovolání podali také například Václav Čada, Marcel Příkopa a Libor Veverka.
Celkem justice v kauze Promopro potrestala devět podnikatelů. Obžaloba se týkala zakázky, kterou v roce 2008 získala firma Promopro bez výběrového řízení od úřadu vlády. Měla zajistit audiovizuální techniku při českém předsednictví EU, což splnila.
Tehdejší šéf Promopra Veselý podle rozsudku společně s jednatelem hlavní subdodavatelské firmy NWDC Maxou předkládali úřadu k vyúčtování i faktury za služby, které nebyly provedeny nebo nijak nesouvisely se zajištěním konferencí při předsednictví.
Ostatní odsouzení podnikatelé podle rozsudku pomáhali legalizovat nezákonně získané prostředky. Vytvářeli prý falešné faktury, převáděli peníze vylákané z úřadu vlády na další subjekty a poté je vybírali v hotovosti.
Všichni obžalovaní podnikatelé dostali nepodmíněné tresty vězení, případně také zákazy činnosti a povinnost hradit škodu. Jediný Čada původně odešel s podmínkou, odvolací Vrchní soud v Praze mu ale trest zpřísnil na 3,5 roku nepodmíněně. Vinu všichni popírali, proces označovali za politickou objednávku.
Vedle podnikatelů čelili obžalobě také tři bývalí vysoce postavení státní úředníci z někdejší sekce pro předsednictví, a to kvůli způsobu zadání zakázky. Justice je však zprostila viny s tím, že jejich skutek nebyl trestným činem. Úředníci vycházeli z toho, že Promopro bylo jedinou firmou, která byla v dané době schopna rozsáhlou zakázku splnit.
- Leden 2009: Česká republika pod vládou Mirka Topolánka zahájila půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. Organizační podporu diplomaticky náročného období zaštiťoval vedle ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga také ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) fungující při úřadu vlády. Kvůli rozhodnutí jeho týmu zajišťovala audiovizuální techniku společnost ProMoPro.
- Březen 2009: Po pádu Topolánkovy vlády nastupuje úřednický kabinet Jana Fischera, který předsednictví dovede až do řádného konce 30. června a Česko řídí až do voleb v roce 2010. Z nich vzešla vláda občanské demokracie, TOP 09 a Věcí veřejných.
- Leden 2011: Ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem (TOP 09) podalo trestní oznámení kvůli podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví EU získala bez soutěže firma ProMoPro. O zakázce rozhodovala vládní sekce Alexandra Vondry. Podle Práva neměla částka překročit 85 milionů korun, společnost prý ale nakonec fakturovala 766 milionů. ProMoPro označilo informace za zkreslené a tendenční. Úřad vlády později oznámil, že firmě zaplatil téměř 551 milionů.
- Únor 2011: Kvůli ProMoPro se rozhořel vnitrokoaliční konflikt. Kalousek nařkl Vondru (tou dobou ministra obrany) z odpovědnosti za ztrátu stamilionů a oznámil, že část peněz z plateb pro ProMoPro putovala na podezřelé účty v Rakousku. Na kontech bylo kvůli tomu zablokováno téměř 135 milionů korun. Premiér Petr Nečas (ODS) ve vyhrocující se atmosféře Kalouska obvinil, že vyšetřování případu ovlivňuje. Ten to odmítl.
- Březen 2011: Na mimořádné sněmovní schůzi se Vondra přihlásil ke spoluodpovědnosti za výsledek hospodaření během předsednictví a dodal, že detaily neřešil. Třetí člen vládní koalice, Věci veřejné, ministra vyzval k vyvození odpovědnosti (a Vondra skutečně později nabídl rezignaci), za spolustraníka se naopak postavila Výkonná rada ODS.
- Duben 2012: Protikorupční policie oznámila, že v kauze ProMoPro obvinila deset lidí, z toho tři bývalé zaměstnance státu. Později vzrostl počet obviněných na dvanáct.
- Prosinec 2012: Po neúspěchu v podzimních senátních volbách Vondra složil post ministra obrany. Obvinění se ho netýkalo.
- Říjen 2013: Antimonopolní úřad vedl se Strakovou akademií kvůli ProMoPro od července 2012 správní řízení, nyní úřadu vlády uložil více než milionovou pokutu.
- Prosinec 2013: Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na dvanáct lidí, z toho tři bývalé vysoce postavené státní úředníky vinilo ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle dřívějšího závěru detektivů byla zakázka předražená o 388 milionů korun.
- Listopad 2014: Případem se začal zabývat pražský městský soud. Stát se připojil jako poškozený, škodu vyčíslil celkově na 938 milionů korun.
- Červen 2015: Soud uznal vinnými někdejšího jednatele firmy ProMoPro Jaroslava Veselého i šest zástupců subdodavatelských společností. Veselému a jednateli hlavní subdodavatelské firmy NWDC Vlastimilu Maxovi uložil devět let vězení, ostatní podnikatelé dostali tresty od tříleté podmínky do šesti let vězení. Trojici bývalých státních úředníků soud osvobodil. Státu soud přiznal 327,5 milionu korun jako náhradu škody, dalších 450 milionů musí ČR vymáhat v civilním řízení.
- Září 2015: Za praní špinavých peněz uložil soud podnikateli Radkovi Müllerovi nepravomocně šest let a devět měsíců vězení. O měsíc později se rozsudku dočkal i poslední obžalovaný podnikatel Libor Veverka: 7,5 roku vězení. Proti rozsudku se odvolali všichni nepravomocně odsouzení podnikatelé, státní zástupce i stát.
- Leden 2017: Odvolací soud rozhodl, že osvobození trojice bývalých úředníků je pravomocné. Odvolací senát zároveň stanovil, že do vězení půjde sedm obžalovaných podnikatelů – zpřísnil totiž trest Václavu Čadovi, který jako jediný původně odešel od soudu s podmínkou.
- Květen 2018: Sedm aktérů kauzy Promopro se obrátilo na Nejvyšší soud. Městský soud zamítl žalobu Úřadu vlády, kterou se bránil více než půlmiliardové pokutě; úřad se odvolal a kauzou se bude zabývat Nejvyšší správní soud.
