Lékárny si stěžují, že jim distributoři nevozí léky, které objednají. Evidují už téměř tisíc případů porušení zákona, mluví o diskriminaci nezávislých lékáren a chystají žalobu. Distributoři jakákoliv pochybení odmítají a pokládají kroky lékárníků za konkurenční boj. Ministerstvo zdravotnictví mezitím plánuje další změnu zákona o léčivech. Dodržování nynějších pravidel, která platí od prosince 2017 a nařizují distributorům dodat lék do dvou dnů, je totiž podle něj nevymahatelné.
Lékárny si stěžují na chybějící léky a chystají žalobu na distributory
Lékárny si stěžují na chybějící léky a chystají žalobu na distributory (zdroj: ČT24)
V menší lékárně na pražském Jarově zákazník předává lékárníkovi recept na protizánětlivý medikament Entocort 3mg. „Na skladu ho nemáme, tak se podívám, jestli jsme vám ho schopni objednat,“ říká lékárník Aleš Nedopil a začne přípravek hledat v on-line databázi distributora.
„Náš hlavní dodavatel s ním vůbec neobchoduje. Ani záložní dodavatel ho nemá k dispozici. Čili nejsem vám v tomto případě schopen garantovat, že ho do dvou dnů seženeme,“ omlouvá se vzápětí zákazníkovi.
Přitom právě dva dny je maximální možná doba, kdy má pacient lék na lékařský předpis dostat. Od začátku loňského prosince lhůtu stanovuje zákon. A to velmi přísně. „Proti nedodání či opožděnému dodání se lékárna může bránit stížností ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který distributorovi uloží sankci až do výše 20 milionů korun,“ říká zákon.
Podle Grémia majitelů lékáren se ale v Česku problémy s dodávkami léků – i přes hrozbu vysoké pokuty – množí.
„Jen za první tři měsíce tohoto roku evidujeme 935 podnětů lékáren, kdy byl zákon porušen. Tedy lék nebyl dodán v požadovaném množství, včas či nebyl dodán vůbec. Upozornili jsme na to distributory, podněty vyhodnocujeme a chystáme se obrátit na soud. Někteří lékárníci již distributorům zaslali předžalobní výzvy,“ říká předseda Grémia, které sdružuje téměř dvanáct stovek lékáren Marek Hampel .
„Je to celorepublikový problém. Žaloba je otázkou příštích měsíců,“ dodává.
obrázek
Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel nicméně míní, že nejde o systémový problém, i když připouští, že určité výpadky dodávek léků také zaznamenali. Ovšem jen na lokální úrovni.
„Je to problém některých léků, především těch, které se dovážejí na český trh v menším množství nebo v množství, které by mělo tak akorát pokrýt potřeby České republiky. Ale že by to byl nějaký systémový problém v širším portfoliu léčiv, o tom poznatky nemáme,“ říká.
Někteří lékárníci řeší problémy s chybějícími léky denně
Lékárník z pražské lékarny na Jarově neuspěje, ani když zkusí objednat léky přes on-line formulář. Telefonuje svým dvěma distributorům. K prvnímu se nedovolá. Telefon půldruhé hodiny po poledni nikdo nezvedá. Operátorka druhého distributora pak lékárníkovi sděluje, že tento konkrétní lék nemohou dodat.
„Tyto položky se sice podle novely zákona vrátily zpět do sortimentu, ale firmy nám je nedodávají a nekomunikují s námi. Zkuste jiného distributora,“ omlouvá se. „U nás je to bez šance. Zkuste tedy výrobce,“ reaguje pak na upozornění, že ani druhý distributor nemá dle internetového katalogu Entocort 3mg k dispozici.
Nedopil tvrdí, že takové situace řeší v podstatě denně. A míní, že se to týká zejména lékaren mimo spádová centra, čili třeba nemocnice, nebo těch, které nepatří k velkoobchodním řetězcům.
Ilustrační foto
„Mám recepty, kdy jsme čekali i týden,“ upozorňuje Nedopil. Pacient tak podle něho cítí, že mu lékárna není schopna vyhovět a ta o zákazníka přijde. „Přitom v minulosti se tyto preparáty daly běžně objednat. Dopoledne jsem je objednal a odpoledne jsem přípravek měl,“ doplňuje.
Distributor má vynaložit veškeré úsilí, aby lék dodal
Podle zákona musí distributor vynaložit veškeré úsilí objednaný lék dodat. Právě na něj totiž stát uložil povinnost zajistit léky pacientům včas.
„Pokud by se distributor spokojil jen s prostým odmítnutím a o vymožení dodávky od držitele (tedy dovozce či výrobce, pozn. red.) by právně nijak neusiloval, ze své odpovědnosti za nedodání lékárně by se nevyvinil,“ napsali experti PwC Legal v právní analýze, kterou zpracovali pro zmiňované Grémium majitelů lékáren.
obrázek
Lékárník: léky ve skladech jsou, ale ne pro nás
Problémy s dodávkami léků zmiňuje i lékárník Petr Szönyi z Ostrova nad Ohří. „Kvůli nedostatku léků musí naše malá lékárna odmítnout několik zákazníků týdně. U větších lékáren to však budou desítky denně,“ zmiňuje.
Například když chtěl před několika týdny objednat u distributora přípravek Concerta, byl pro jeho lékárnu nedostupný. Proto se obrátil na SÚKL a ministerstvo zdravotnictví, aby nedostupnost léku prověřilo. Ministerstvo kontaktovalo dovozce i distributory, aby se dozvědělo, že s dostupností Concerty ve skladech není žádný problém. „Z toho vyplývá, že velkoobchody nadále nedodávají zboží do všech lékáren, i když po dotazu ministerstva zdravotnictví deklarují, že je vše v pořádku a zboží je dostatek,“ vysvětluje Szönyi.
„Jediným řešením je přimět SÚKL, aby na základě těchto našich podnětů prověřil dostupnost léku, a v případě, že je skladem a přesto nedodán do lékáren, to řešil pokutou. Jde totiž o jasné porušení zákona,“ míní Szönyi.
SÚKL ale dle své mluvčí Moniky Knobové žádná pochybení při svých kontrolách nenalezl. „Přijali jsme pět podnětů, které jsme šetřili, a nebylo prokázáno, že by distributor léčiva ve stanovené lhůtě nedodal,“ říká Knobová.
Ilustrační foto
Ministerstvo připouští, že zákon potřebuje změnu
Ministerstvo zdravotnictví připouští, že zákon, který začal platit před pouhými pěti měsíci, není dostatečný a zaslouží znovu upravit.
„Revidujeme, zda ty povinnosti, které zákon dneska stanovuje, jsou dostatečné, případně zda jsou dostatečně vymahatelné. Z tohoto úhlu pohledu se nám zdá, že novela zákona o léčivech, která byla loni přijata a která ten komplex různých povinností zakotvila, není dostatečně účinná a především není vymahatelná,“ upřesňuje náměstek ministra Vrubel. I proto se v následujících měsících chystá další úprava zákona.
Někteří lékárníci takzvaně nezávislých lékáren oslovení Českou televizí míní, že v případech problematických dodávek jimi objednaných léků hraje roli i to, že velkodistributoři jsou vlastnicky propojeni s řetězcovými lékárnami.
„Primární problém je, že u nás funguje v podstatě monopol distributorů, kteří mají svůj řetězec, jež zásobují přednostně. Tento systém diskriminuje ostatní lékárny,“ říká Hampel.
Upozorňuje na to i stanovisko České lékárnické komory z konce letošního dubna. „Nedostatečná dostupnost léků je problémem, se kterým se čeští lékárníci v poslední době výrazně potýkají. Distributoři léků v některých případech nejenže nedodržují zákonem stanovenou dobu dodání léčivých přípravků do dvou dnů, ale někdy léky dokonce nedodají vůbec, ač je prokazatelně mají. Realita je pak taková, že léky směrují do protekčních lékáren. Tím dochází k nekalé soutěži,“ napsala stavovská organizace ve svém vyjádření.
Lékárníci zmiňují například řetězce Dr. Max či Benu. 133 lékáren Benu (údaj z výroční zprávy k 31. lednu 2017 - pozn. redakce) ovládá jeden ze čtyř předních tuzemských distributorů - akciová společnost Phoenix lékárenský velkoobchod a.s.
Síť více než čtyř stovek lékáren Dr. Max pak provozuje společnost Česká lékárna holding vlastněná investiční skupinou Penta Investments. Penta stojí rovněž za předním distributorem léčiv – firmou ViaPharma.
SÚKL
Na to, že distributor údajně dodává léky selektivně a upřednostňuje tak své lékárny, upozornila Česká lékárnická komora SÚKL. „Při kontrole, kterou jsme provedli u distributora ViaPharma, který dosud zásoboval výhradně své lékárny, nám bylo sděleno, že dodají kterékoliv lékárně, která si objedná. Jediné, co lékárna musí udělat je, že se zaregistruje do jejich systému a pak může odebírat,“ popisuje mluvčí SÚKL Monika Knobová.
„My jsme takové výtky od jednotlivých lékárníků zaznamenali také, nicméně nemáme ověřeno, že by se to v reálné praxi opravdu stávalo ve velkém množství. Samozřejmě dílčí případy jsou možné,“ připouští náměstek ministerstva zdravotnictví Vrubel.
Podle něj si ale naopak stěžují i řetězcové lékárny, že nejsou schopny získat lék od „konkurenčního“ distributora, který není s jejich sítí majetkově propojen.
Distributoři se brání: je to nesmysl
Distributor ViaPharma se nařčení z nekalé soutěže brání. „K žádnému přednostnímu dodávání léků nedochází. Je to absolutní nesmysl,“ reaguje mluvčí společnosti Michal Petrov. To, co je dodáváno výhradně do sítě Dr. Max, jsou podle něj pouze přípravky jejich vlastní značky. Ovšem v tomto druhu sortimentu prý nejsou žádné nedostatkové léky.
„Jestliže výpadky v dodávkách určitého léku postihují trh, pak postihují i síť Dr. Max. Pokud by zástupci lékáren stojících v přímé konkurenci vůči Dr. Max říkali pravdu, netrápilo by nás na rozdíl od ostatních lékáren nedostatečné zásobování některými přípravky. Jenže nás to trápí právě tak,“ doplňuje Petrov.
Ilustrační foto
Jakékoliv pochybení odmítá i distributorská společnost Phoenix, která ovládá lékárenskou síť Benu. Údajně množící se případy, že by distributor nedodal lékárně objednaný lék včas či dokonce vůbec, ač ho měl k dispozici, jednatel firmy Petr Dvořák nezaregistroval.
„Nejsme si tohoto trendu vědomi. Pokud je některých přípravků kritický nedostatek a není možné vykrýt objednávku přijatou od jakéhokoli z našich zákazníků, postupujeme přísně podle zákona a neprodleně informujeme výrobce a snažíme se takovýto přípravek dodat v co možná nejkratším čase,“ vysvětluje Dvořák. A odmítá i to, že by „diskriminovali“ nezávislé lékárny a upřednostňovali ty své.
„Jde o oblíbenou fabulaci, kterou jednoznačně odmítáme. Veškeré naše úsilí vynakládáme pro to, abychom byli schopni dostát zákonné povinnosti plynulého zásobování zdravotnických zařízení,“ dodává.
Marek Hampel z Grémia majitelů lékáren si podle svých slov uvědomuje, že zatím je spor lékárníků s distributory v rovině tvrzení proti tvrzení. „Ale dokážeme to doložit důkazy. Ty budou součástí naší žaloby,“ tvrdí.