Lidé si připomněli Pražské povstání ve stínu pankrácké gilotiny

Desítky lidí si v Praze na Pankráci připomněly oběti Pražského povstání v květnu 1945. Zástupci obou parlamentních komor, vlády, hlavního města nebo Vězeňské služby položili věnce také v popravčí místnosti pankrácké věznice zvané sekyrárna, které dominuje gilotina.

Pieta v sekyrárně pankrácké věznice
Zdroj: ČT24

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) označil pankráckou sekyrárnu, v níž němečtí nacisté popravili 1075 lidí, za nelidské místo, které ale také připomíná vzdor a odboj proti nacistické okupaci. „Jednalo se bez výjimky o hrdiny,“ řekl o lidech, kteří byli za protektorátu ve věznici popraveni.

Radek Vondráček (ANO)

Radek Vondráček

předseda Poslanecké sněmovny

„Není samozřejmost, že žijeme v demokracii, ve svobodné a nezávislé zemi a právním státě, kde už neexistují politické procesy. To je hlavní vzkaz, měli bychom na to pamatovat. Je dobré se občas sejít a toto si připomenout.“

Radek Vondráček

předseda Poslanecké sněmovny

Pod gilotinou končili zejména čeští vlastenci, jak ale připomněl ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal, popraveno tam bylo i několik Němců, kteří odmítli dále bojovat za Hitlerovu třetí říši. Historik Aleš Kýr zmínil také popravené Rakušany, kteří pomáhali židovským občanům.

Do roku 1943 v Praze gilotina nebyla, odsouzenci se vozili do Drážďan

Popravy odpůrců nacistického režimu gilotinou se v pankrácké věznici konaly od 5. dubna 1943. Předtím gilotina v Praze nebyla a odsouzenci na smrt stětím – celkem jich bylo 825 – byli převáženi do Drážďan.

Gilotina v sekyrárně věznice Pankrác
Zdroj: ČT24

Popravy stětím skončily na Pankráci 26. dubna 1945. Potom nacisté začali zahlazovat stopy – gilotinu rozebrali a vhodili u Karlova mostu do Vltavy, popravčí místnost pak zaminovali. Plán na zničení důkazů se jim však nepovedlo provést a gilotinu později vylovili z řeky potápěči.

Video Historik Tomáš Jakl: Přerovské povstání bylo modelovým příkladem jednotlivých vzpour
video

Historik Tomáš Jakl: Přerovské povstání bylo modelovým příkladem jednotlivých vzpour

Věnce a květiny lidé v pátek položili také na dalších místech na Pankráci: u pamětních desek na vrchním soudu, u vchodu k rejstříku trestů a v průjezdu do věznice. Pamětní deska v prostorách rejstříku trestů připomíná statečnost dozorců pankrácké věznice, deska ve vchodu věznice pak Emila Lányho, prezidenta Vrchního zemského soudu a aktivního účastníka odboje.