Poslanci v pátek začali projednávat ostře sledované zmírnění protikuřáckého zákona, které by povolovalo oddělené kuřárny v restauracích. Sněmovna sice zahájila diskusi v prvním čtení, bod ale nedokončila a v jeho projednávání bude pokračovat v květnu. Část poslanců ovšem navrhuje toto zmírnění zamítnout hned v prním kole. Proti odděleným kuřárnám se postavila vláda a zmírnění kritizoval i ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO).
Zůstanou hospody nekuřácké? Debata ve sněmovně bez konce, poslanci se k ní vrátí v květnu
4 minuty
Reportáž: Sněmovna se znovu vrátila k debatě o protikuřáckém zákonu
Dosavadní diskuse ukázala zejména rozdílný postoj u poslanců největšího klubu ANO. Zatímco zpravodaj k zákonu Rostislav Vyzula (ANO) navrhoval v souladu se stanoviskem vlády zamítnutí novely hned v prvním kole, tak další poslanci ANO zmírnění zákona podpořili.
Návrh na zmírnění protikuřáckého zákona by provozovatelům umožnil zřizování kuřáren v restauracích, divadlech, kinech a dalších kulturních zařízeních i na sportovištích včetně hal. Menší hospody nebo bary, v nichž se nepodává jídlo, by pak mohly být kuřácké.
Novela, za níž stojí Marek Benda z ODS, se týká i samotných hostinských. Zrušila by jejich odpovědnost za to, že podají alkohol dospělé osobě, u níž panuje podezření, že pak bude vykonávat činnost, kterou by mohla někoho ohrozit nebo poškodit majetek.
Podle předkladatelů je protikuřácký zákon nepřiměřeně přísný a způsobil propad podnikání zejména v menších hospodských zařízeních. Upozorňují také na to, že lidé chodí kouřit před restaurace, kde obtěžují kouřem a hlukem obyvatele okolních domů a bytů.
3 minuty
Část poslanců chce zmírnit zákaz kouření v restauracích
Vláda se k návrhu postavila záporně, podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (ANO) je zatím příliš brzy na posouzení dopadů protikuřáckého zákona. „Je to vidět i na poslaneckém návrhu, v důvodové zprávě není žádná hlubší analýza, jsou to spíše nějaké dojmy, pocity, není to opřeno o žádná jasná data,“ dodal s tím, že dopady bude možné posoudit až za několik let.
Poslanci měli původně řešit změny v protikuřáckém zákoně už minulý týden, bod byl ale odložen kvůli tomu, že teď ve středu vyhlásil svůj nález také Ústavní soud. Ten řešil stížnost skupiny senátorů, kteří chtěli zákon výrazně omezit. Ústavní soud sice drobně zpřesnil dva paragrafy, jinak ale zákaz kouření v restauracích platí dál.
Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové se první výsledky platnosti zákona už ukazují: ubylo prý hospitalizací u nemocí způsobených kouřením, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty. „Letos by nemuselo být pro tyto nemoci hospitalizováno asi 20 tisíc lidí,“ upozornila na tiskové konferenci.
Veřejnost zákaz spíše podporuje
V samotné české společnosti pak převažují spíše stoupenci stávající normy. Podle průzkumu agentury CVVM je poměr sil devětačtyřicet procent ku pětačtyřiceti ve prospěch platné regulace.
Zastánci regulace nejčastěji uvádějí, že jim kouř vadí (devatenáct procent dotázaných), argumentovali také zdravotními dopady (šestnáct procent) i osobním postojem - tedy, že sami respondenti nekouří (dvanáct procent).
Se zákazem kouření lidé nejčastěji nesouhlasí proto, že mají pocit omezení osobní svobody – tento argument uvedlo sedmnáct procent oslovených. Následuje fakt, že respondent je kuřákem (deset procent) a pak tvrzení, že k restauraci cigareta patří (devět procent).
Fakta o kouření
Změna v příspěvcích na mobilitu pro postižené
Poslanci v prvním čtení schválili senátní návrh na změnu v příspěvcích na mobilitu pro postižené. Ta by z klientů pobytových domovů sociálních služeb sňala povinnost dokládat použití příspěvku. Zástupce předkladatelů senátor Vladimír Plaček (ČSSD) argumentuje tím, že nynější úprava je diskriminační, když ostatní příjemci tuto povinnost nemají.
Předloha odolala návrhu hnutí ANO na zamítnutí už v prvním čtení a zamířila k posouzení do sociálního a do rozpočtového výboru. Podle vlády v demisi tvořené hnutím ANO je rozdílný přístup důvodný.
„Uživatelům v sociálních zařízeních jsou všechny jejich potřeby zabezpečeny, respektive jsou jim poskytovány komplexní pobytové sociální služby. Potřeba dopravy pro tyto osoby je proto spíše nahodilá,“ uvedla ve stanovisku. Vláda poukázala i na to, že navrhovaná změna by přišla státní rozpočet zhruba na 400 milionů korun. Příspěvek na mobilitu činí 550 korun měsíčně.
