Krajský soud v Plzni poslal pětadvacetiletou pěstounku z Rokycan na devět let do vězení za utýrání dvouleté holčičky. Podle verdiktu žena od loňského srpna týrala dvouleté svěřené děvčátko, které dostala do příbuzenské pěstounské péče. Dítě nakonec po třech měsících zemřelo na krvácení do mozku.
Za utýrání malého děvčátka poslal soud mladou pěstounku na devět let za mříže
Manželský pár z Rokycan dostal loni v červenci do pěstounské péče dvě neteře, dcery mužovy sestry. Děvčátkům bylo v té době půl roku a necelé dva roky. Mladší dívka prý týraná nebyla.
Týrání staršího děvčátka vyvrcholilo v říjnu, kdy ho žena podle spisu nejméně třikrát udeřila po hlavě koženým páskem s kovovou přezkou, třásla s ním, a když začalo být apatické, polévala ho vodou, aby se probralo. Děvčátko utrpělo těžké poranění hlavy, otok mozku a krvácení do mozku, na které po čtyřech dnech v nemocnici zemřelo.
Pěstounce hrozilo až 16 let vězení. Podle znalců má však žena smíšenou poruchu osobnosti a hluboce podprůměrný intelekt na hranici mentální retardace. Není proto vhodnou pěstounkou.
Obhájce: Stát připustil, aby osoba na hraně mentální retardace vychovávala děti
Státní zástupce navrhoval trest v rozmezí osm až deset let. Ve své závěrečné řeči připustil, že žena zřejmě nejednala s cílem dítě zabít, ale jednala nedbale. I při svém nízkém intelektu si prý musela uvědomit, že může tak malému dítěti těžce ublížit.
Obhájce ženy požadoval, aby byl trest s ohledem na nízký intelekt a vyspělost ženy spíše výchovný, pod hranicí sazby. IQ jeho klientky se prý podle znalců pohybuje kolem 70, což je na úrovni asi 12letého dítěte. „Stát připustil, aby osoba na hraně mentální retardace vychovávala děti. Klientka sama přiznala, že si uvědomovala, že na to nestačí, okolí ji ale nevyslyšelo. Dostala se do pasti,“ kritizoval obhájce.
Pěstounka u soudu o loňských událostech nevypovídala. „Ta věc, co se stala, je neomluvitelná, kdybych to mohla nějak odčinit, udělala bych to. Ale to se asi odčinit nedá,“ řekla pouze při otevření případu.
V případě příbuzenského pěstounství žádné metodiky neukládají dělat pěstounům psychotesty jako v případě, kdy se o pěstounskou péči ucházejí cizí lidé. Praxe sociálněprávní péče je taková, že se dbá na to, aby děti, které nemohou být s rodiči, mohly být umístěny alespoň v širším rodinném kruhu. Samotný podprůměrný intelekt k výchově dětí stačí, uvedla u soudu psycholožka Karolína Malá.
I soud se ale pozastavil nad tím, že se k obžalované dostalo dítě. „Podle našeho názoru tento příklad názorně ilustruje, že takováto praxe, takto zavedený systém asi není úplně správný,“ řekl soudce. Podle něj neselhal jednotlivec, ale zřejmě celý systém. Pokud by obžalovaná podstoupila psychologické a psychiatrické vyšetření, dítě by jí zcela jistě nebylo svěřeno, domnívá se soud.
