Piráti chtějí obcím umožnit vydat zákaz spalování hnědého uhlí na svém území

Nahrávám video
Změna zákona by dávala obcím možnost zakázat spalování hnědého uhlí
Zdroj: ČT24

Piráti chtějí zlepšit ovzduší v Česku tím, že omezí spalování uhlí. Ve sněmovně už jsou dvě změny zákona: první má umožnit ve vybraných obcích zákaz spalování hnědého uhlí v domácích kotlích. Další zase počítá s tím, že by po roce 2021 velcí znečišťovatelé neměli mít nárok na výjimky z přísnějších ekologických limitů. Ve středu bude novelu zákona o ochraně ovzduší projednávat sněmovní výbor pro životní prostředí.

„Podle nejnovějších dat je stav ovzduší v České republice velmi špatný. Tři z pěti lidí žijí v oblastech, kde jsou překračovány hygienické limity znečištění ovzduší. S příchodem zimy navíc tradičně nastávají smogové situace, které vše ještě zhorší,“ upozorňuje předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).

Její pozměňovací návrh by zamezil udělování výjimek z limitů pro znečištění ovzduší velkým uhelným elektrárnám. To by prý dopadlo na 11 největších uhelných elektráren, které by se musely modernizovat nebo po roce 2021 skončit. „Podle statistik je zmíněných 11 zdrojů znečištění zodpovědných za 12 293 ztracených let života ročně,“ uvádí Piráti v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí návrh zatím ani nepodpořilo ani neodmítlo. Chybí podle něj studie, co by se stalo s cenami a jak moc by to ovzduší pomohlo. „Naši experti na ovzduší říkají, že ten dopad bude daleko menší, protože to, co nás opravdu trápí, tak to jsou emise z lokálních topenišť a dopravy,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO).

Podobně to vidí i Svaz průmyslu a dopravy a také většina provozovatelů uhelných elektráren, podle kterých míří návrh na špatný cíl.

Zákaz výjimek pro velké znečišťovatele naopak vítají ekologické organizace: „Představa, že v této situaci dostanou uhelné elektrárny výjimku z limitů, které jsou samy o sobě slabší, než jaké platí pro čínské elektrárny, je prostě absurdní,“ uvedl ředitel Hnutí Duha Jan Koželouh. Podle Jana Rovenského z Greenpeace ČR není důvod, proč by měly „největší a nejbohatší firmy v zemi mít lepší podmínky než obyčejní lidé“.

Obce by mohly mít možnost zakázat topení hnědým uhlím

Druhá změna zákona z pirátského pera míří právě na lokální topeniště. Zákon dává obcím možnost zakázat na svém území spalování méně kvalitního hnědého uhlí v malých kotlích: „Určitě to nebude využíváno nějak masově, ale v některých obcích, kde ta kvalita ovzduší díky pár znečišťovatelům je velice špatná,“ vysvětluje Balcarová.

K návrhům se připojili například hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec Ivo Vondrák (ANO), poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL). Naopak podle poslance ODS Jana Zahradníka jde o zbytečný nástroj: „Bohužel se obávám, že bude málo účinný, jako je ta možnost kontrolovat kotle v domácnosti.“

Tento zákon platí od loňského roku a dává úředníkům pravomoc přímo v domácnostech se přesvědčit, čím lidé topí. Pokud zjistí obecní úřad pochybnosti, musí nejprve písemně vyzvat k nápravě, pak ale hrozí až 50tisícová pokuta. Provozovatele, podezřelého, že například používá nepovolené palivo, nejprve písemně upozorní a dá mu lhůtu k nápravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...