Veřejnoprávní média jsou terčem kritiky. Jejich práci a postavení většinou kritizují politici i zástupci soukromých médií. Naposledy taky prezident Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu. Výtky směřují i k hospodaření. Šéf televize Barrandov Jaromír Soukup například kritizuje způsob zveřejňování smluv České televize. To však v pořadu 90' ČT24 ředitel ČT Petr Dvořák odmítl. Pokud se mluví o zestátnění ČT, obává se zase bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl posunu k autoritářským režimům.
Soukup po nás žádá zveřejnění smluv, ty však veřejné už jsou, reagoval šéf ČT Dvořák na kritiku
73 minut
90' ČT24 o veřejnoprávních médiích
Média veřejné služby – Česká televize a Český rozhlas – se v posledních dnech stávají terčem kritiky. Podle některých politiků a medií neplní své veřejnoprávní poslání. Objektivitu zpravodajství České televize napadl prezident Miloš Zeman i ve svém inauguračním projevu minulý týden.
Podle generálního ředitele Petra Dvořáka bude mít prezidentův projev vliv podle toho, nakolik ho budou brát vážně zákonodárci. „Financování ČT je definováno ze zákona a ten, kdo může rozhodnout o tom, jestli se má financování změnit, jsou zákonodárci,“ podotkl. „Věřím, že Poslanecká sněmovna je samostatná, sebevědomá instituce a jedná podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že bude velmi zvažovat změnu v tomhle směru,“ dodal.
V případě sněmovny vnímá Dvořák nejzásadněji výzvu od SPD Tomia Okamury. „Vyzval k zestátnění České televize a Českého rozhlasu a snažil se získat příznivce k tomu, aby nebyly placeny z koncesionářských poplatků, ale ze státního rozpočtu. Řekl to v afektu, kdy měl rozhovor v rozhlase, kdy asi redaktorka nepokládala správné dotazy. Uvidíme, nakolik to myslel vážně. Od ostatních stran jsem zatím takové otevřené prohlášení neslyšel,“ přiblížil.
Senátor a bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl (nestr.) varuje, abychom se zestátněním neposunovali k autoritářským režimům. „Potřebujeme co nejvíc rozumně nezávislou veřejnoprávní televizi. Když ji budeme zestátňovat, tak nebude,“ řekl v 90' ČT24. „Když to bude součástí státního rozpočtu, rozhoduje o financování přímo aktuální politická konstelace ve sněmovně. Má přímou páku na televizi,“ doplnil.
Novinář a bývalý poslanec Martin Komárek (ANO) ve stejném pořadu oponoval, že kdyby si parlament umanul, může koncesionářské poplatky snížit na nulu. „Nikdo ani Okamura nechce ČT zestátnit, chce, aby byla financována ze státního rozpočtu. Kdybychom teď udělali, že bude stejná částka plus něco málo za to, co nevybere, a dali bychom ústavní pojistku, že to může parlament změnit pouze v případě ústavní většiny, tak má televize větší komfort a větší nezávislost než teď,“ míní.
Hampl připouští, že by se dal nastavit systém tak, aby nešlo o finanční páku politiků na ČT. „Musel by se zákon komplet měnit,“ dodal Komárek. „Jenom nic takového jako pojistka není na stole,“ uzavřel Hampl.
Kontrola od NKÚ? Činí ji namátkově, ne komplexně, podotkl Dvořák
Kritika dopadá i na rozsah kontroly televize. Návrhy se týkají toho, jestli nemá spadat pod NKÚ. Kontrolní úřad má podle Hampla dost věcí na starosti, nepochybně by zvládl kontrolovat i ČT. „Že bych to považoval za zázračné řešení, že vše bude lepší, si nemyslím,“ podotkl.
Komárek ale říká, že občané si televizi platí a mají právo vědět, jak hospodaří. Zpráva o hospodaření podle něj není dobrá, ne kvůli textovým chybám nebo formálním nedostatkům, ale kvůli tomu, že Rada ČT nedostatečně kontroluje hospodaření ČT. „Částečně je to proto, že je zákon špatný, možnost jí dává omezeně skrze svoje dozorčí orgány. Druhá věc je, že Rada, se kterou jsem měl dočinění, ani svých pravomocí nevyužívala a dávala, a možná právem, já nevím, bianco šek panu řediteli, že mu věří, že hospodaří správně,“ přiblížil Komárek.
Například ředitel soukromé televize TV Barrandov Jaromír Soukup žádá úplné zveřejnění smluv. Šéf ČT Dvořák ale říká, že Česká televize zveřejňuje smlouvy, a to dlouhodobě. „Od dob platnosti zákona o registru smluv jsme zveřejňovali smlouvy všechny, jak nám nařizoval zákon. Děláme to i dnes, kdy nám zákon dal lehkou možnost, abychom některé ze smluv do registru nedávali, i tak je tam dáváme,“ podotkl.
„Zároveň zveřejňujeme podle zákona o veřejných zakázkách všechny smlouvy, které tímto způsobem uzavíráme. To, že některé věci začerňujeme, není náš výmysl, ale každá smlouva je vždy dohodou mezi dvěma stranami a zákon umožňuje, že některé věci, které se týkají obchodního tajemství na základě dohody obou dvou stran, je možné začernit,“ dodal.
Tam, kde se s protistranou dohodnou, když má protistrana pocit, že některé části, které zákonem nejsou definovány jako povinné, můžou začernit, tak tam Česká televize vychází vstříc protistranám.
V případě NKÚ Dvořák poznamenává, že tento úřad nekontroluje třeba ani obce. Zákonodárci ale podle něj mají právo provést změnu. Upozorňuje ale, že NKÚ funguje namátkově, nekontroluje celé účetnictví, ale jeho specifickou část.
Třeba dozorčí komise Rady ČT ale může podle Dvořáka vstupovat do financí až na úroveň dokladů. „Vedle toho podléhá ČT auditu, není jenom statutární, jestli je vše správně zaúčtované. Máme rozšířený, dělá ho mezinárodní společnost EY, kontroluje hospodárnost jednotlivých transakcí. Vybírá si vždy řádově třetinu všech transakcí, které ČT udělá ve výrobě. Dívá se nejen na to, za co utrácíme, ale jestli to děláme hospodárně, jestli děláme výběrová řízení, jestli používáme správné systémy, jestli by někde nebylo lepší použít peníze trochu jiným způsobem, a to děláme každý rok,“ popsal Dvořák.
