Zvýšit zájem žáků o řemesla má vrácení povinných dílen a pozemků do výuky základních škol. V týdnu se na tom dohodli zástupci profesních organizací s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO). Ministerstvo školství ale upozorňuje, že to nebude jednoduché a bylo by nutné nějaký jiný povinný předmět z osnov vypustit. Řada škol už navíc nemá potřebné prostory ani vybavení.
Vrátí se do škol povinné dílny? Firmy si slibují větší prestiž manuálních profesí
Některé základní školy dílny v rozvrhu pořád mají (zdroj: ČT24)
„My samozřejmě potřebujeme, aby ve společnosti měla řemesla podstatně větší prestiž, jak to bylo předtím,“ prohlásil Andrej Babiš. Pomoci tomu má i vrácení dílen a pozemků do výuky základních škol. „Čímž získá (žák) jakýsi respekt k hmotě, začne ho to možná bavit a bude přirozenou cestou motivován k tomu, aby šel na střední odbornou školu,“ tvrdí předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Dílny ale po revoluci z českých škol nezmizely, jen už nejsou povinné. Každá základní škola je může zařadit do rámcového vzdělávacího programu. Třeba ZŠ genpor. F. Peřiny v pražských Řepích žáky stále učí, jak pracovat se dřevem i kovem, ale i s hlínou a rostlinami. Žáci se ovšem věnují i designu nebo digitálním technologiím. „Všichni rodiče chtějí, aby jejich dítě mělo maturitu. Ale já se domnívám, že je to spíš dovede k manuální práci, která je potřeba k dalšímu životu,“ tvrdí ředitelka Jarmila Pavlišová.
Ministerstvo: Bylo by nutné jiný předmět z osnov odstranit
Až dvě třetiny všech základních škol už ale dílny zrušily. Třeba na pražské ZŠ Bítovská z nich udělali tři malé byty pro učitele a také keramickou dílnu. Podle ředitele Michala Nováka totiž o praktické předměty v podstatě není zájem: všichni chtějí studovat na gymnáziu a pak jít na vysokou školu, nebo mít aspoň maturitu.
Z řad podniků sice zaznívají hlasy, že by měla být změna zavedena rychle už během dvou let: „Zařazení dílen a pozemků je těsně před finalizací, do dvou let by se to mohlo uskutečnit,“ dodal Havlíček po jednání s premiérem v demisi.
Ze škol už ale podobný optimismus příliš nezaznívá: „Nevím o tom, že by byla nějaká studie, která by se tomu věnovala. Přičemž se vracíme k tomu, že změny ve školství, které se prosazují, jsou prostě nekoncepční,“ kritizuje předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
Ministerstvo školství zase upozorňuje, že pokud by měly být dílny povinné, musel by se jiný předmět zrušit: „Bylo by nutné nějaký předmět vyndat, aby se mohl zavést nový, který už je ale zastoupen v jiných předmětech,“ uvedla mluvčí resortu Jarmila Balážová. Dřívější pracovní vyučování už totiž nemusí být samostatný předmět a může být ve výuce zastoupeno i v jiných hodinách.
Propojení s praxí i mistrovské zkoušky
Ministerstvo školství proto vidí větší smysl v podpoře polytechnické výuky a duálním vzdělávání na středních školách, tedy propojení školy s praxí. To by se podle Havlíčka mělo nastartovat ve střednědobém horizontu.
Na jednání s premiérem padla i dohoda o vytvoření systému mistrovských zkoušek. „Zákon je téměř v závěru, je ještě do něj potřeba dostat mistrovskou zkoušku,“ dodal Havlíček s tím, že jejím garantem by byly řemeslné cechy.
Výuka oboru truhlář
Mistrovská zkouška má být osvědčení o nejvyšší řemeslné kvalifikaci. Měla by být možná jen tehdy, pokud je řemeslník řádně vyučený a má za sebou alespoň pět let praxe. Pak by měla být platná po celé Evropě.
„Zavedení mistrovské zkoušky by bylo pozitivní pro všechny. Propojení vzdělávání s praxí určitě chceme,“ doplnil Babiš s tím, že je nedostatek pracovníků podle něj největším problémem českého hospodářství.
U truhlářů či čalouníků je situace zoufalá, nejvíc rostly počty pekařů
Počet absolventů učňovských oborů v Česku loni meziročně klesl o pět procent na 11 303. Úbytek byl znatelný zejména u zedníků, truhlářů a čalouníků. Od roku 2005 se pak celkový počet absolventů snížil o 42,5 procenta.
Největší pokles zaznamenala Asociace malých a středních podniků u nábytkářských profesí, jak u truhlářů, tak čalouníků. Situaci v těchto oborech označil Havlíček za fiasko. „Klesá ale i množství absolventů tesařských oborů, ačkoliv to byl po dobu deseti let jeden z mála rostoucích oborů,“ doplnil Havlíček. Pokračuje i propad u řezníků-uzenářů a překvapivě klesá i jinak stabilní obor montérů suchých staveb.
Ne ve všech oborech ale absolventi ubývají: loni vzrostl počet u elektrikářských a strojírenských profesí: vůbec nejvíc pak přibylo vyučených pekařů. Těch loni přibylo 41 procent. Specifickým případem jsou pak podle Havlíčka absolventi kominických oborů, kterých v posledních letech přibylo o tisíce procent. V minulých letech totiž byly zavedené povinné kontroly komínů.
Vydáno pod