I česká krajina má své divy. Poznejte Čertovy sloupy i možná největší větrný mlýn Evropy

Na území České republiky je řada neobvyklých historických památek, které působí na náhodné výletníky jako nevysvětlitelné záhady. Obrovská kruhová stavba uprostřed pole na Sedlčansku, vysoký starobylý sloup jako zdvižený prst k nebi v obci Klášterní Skalice nebo zvláštní kamenný propletenec na pražském Vyšehradě. Jejich původ se pro Reportéry ČT snažil objasnit David Vondráček.

Tři kamenné sloupy na Vyšehradě jsou stále zahalené tajemstvím. Veřejnosti jsou díky barokní legendě známé jako Čertovy sloupy. Kněz se údajně vsadil s ďáblem, že doslouží mši dřív, než čert stihne přinést z Říma sloupy na dostavbu vyšehradského chrámu.

„Čert by to stihnul, ovšem zasáhl svatý Petr, který sloup shodil do Benátské laguny, takže čert doletěl na Vyšehrad pozdě a vzteky se sloupem mrštil o střechu kostela,“ popisuje legendu archeolog Ladislav Varadzin. 

Časoměrný sloup Slovanů?

Z jaké doby sloup ve skutečnosti pochází a k čemu sloužil, není ale stále jasné. První doložená zmínka o jakémsi sloupu pochází až z roku 1609. Měl stát před nyní už zaniklým kostelem Stětí svatého Jana na Vyšehradě.

Reportéři ČT: Tři divy Česka (zdroj: ČT24)

„Zanedlouho se objevuje uvnitř kapitulního chrámu. Potom, když kostel navštívil Josef II., tak se dost podivoval nad tím, co tam kameny, které mají polopohanskou legendu, dělají, takže je nechal vynést do předsíně. Na konci 19. století je zdejší probošt Mikuláš Karlach nechal přemístit na místo, kde stojí dodnes,“ dodal Varadzin.

Nejvíce zastánců má teorie, podle které mohlo jít o časoměrný sloup Slovanů. Problém je ale v tom, že tři sloupy podle průzkumů nepochází z jednoho rozlomeného kusu, ale nejméně ze dvou druhů žuly. Ta by podle odborníků mohla pocházet z lomu v Krhanicích poblíž Kamenného Přívozu.

Příznivci legend zde mohou zbystřit. Jeden z posázavských lomů se totiž nachází na úbočí hory, které se říká Čertovo břemeno. 

Pilíř bývalého kláštera na návsi v Klášterní Skalici
Zdroj: Wikimedia Commons

Pozornost výletníků budí i mohutný sloup, který stojí na návsi v Klášterní Skalici. Zde jsou ale jeho původ i stáří jasné. Jde o jeden z pilířů cisterciáckého kláštera, který byl v obci založen v roce 1357 biskupem Dětřichem z Portic.

Podle Michala Vevery z Muzea Kouřimska byl sloup součástí přilehlého konventního chrámu Milostné Panny Marie, který svými rozměry mohl směle konkurovat katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

„Můžeme hovořit o velké důležitosti samotného založení kláštera. Mezi osobnostmi, které se účastnily svěcení základního kamene, byl 13. října 1357 i samotný císař Karel IV.,“ uvedl Vevera.

Klášter si ale příliš slávy neužil. Počátkem husitských válek v dubnu roku 1421 přišli do obce husité, kteří ho dobyli, vydrancovali a vypálili. 

Zřícenina mlýna u obce Příčovy na Sedlčansku
Zdroj: Wikimedia Commmons

Poutníka zaujme i mohutná stavba u obce Příčovy nedaleko Sedlčan. Nejde přitom o zbytky hradu či pevnosti. Podle historiků jde o trosky mohutného větrného mlýna holandského typu zřejmě z 18. století. Dokazuje to například josefovské vojenské mapování z roku 1764, kde je na mapě vyobrazen mlýn i s lopatkami.

Podle starosty obce Příčovy Pavla Kymla mlýn zřejmě nechali postavit Schönpflugové z Gamsenberku, kterým tehdy panství patřilo a v obci měli i zámek. Už počátkem 19. století je ale mlýn uváděný jako pustý.

Podle bývalého starosty obce Pavla Nevlidy se nicméně odborníci shodují, že šlo možná o největší větrný mlýn v Evropě.