Šestaosmdesátiletého seniora stíhá policie kvůli tomu, že jel po dálnici v protisměru. Nebyl v poslední době prvním starším řidičem, který se něčeho takového dopustil. Koncem minulého roku zemřel jednaosmdesátiletý muž, jenž rovněž jel po autostrádě v opačném směru.
Senior jel v protisměru na dálnici. Vrací se diskuse, zda zpřísnit lékařské kontroly starších řidičů
TÉMA UDÁLOSTÍ: Senioři bourají kvůli nepozornosti, ale i ze zdravotních důvodů (zdroj: ČT24)
Předcházení podobných omylů by u starších řidičů měly pomáhat povinné zdravotní prohlídky. Ačkoli se občas diskutuje o tom, zda nejsou podmínky pro starší řidiče příliš přísné, statistiky nehod seniorů i praxe v zahraničí ukazují, že jsou potřeba. Podle některých lékařů i dopravních expertů by naopak mohly být ještě přísnější.
V Česku musí povinně podstoupit zdravotní prohlídku žadatel o řidičské oprávnění, ale potom se o jeho stav nikdo nezajímá (pokud například neřídí opilý a nemusí na krevní odběr nebo mu není kvůli chování v provozu nařízeno jiné vyšetření), dokud neoslaví pětašedesátiny. V den narozenin musí mít řidič v autě nejdéle půl roku starý posudek o zdravotní způsobilosti.
Další povinná prohlídka je před dovršením 68 let, a potom každé dva roky. Profesionální řidiči včetně všech držitelů oprávnění skupin C, C1, D a D1 mají podmínky ještě přísnější.
Při lékařské kontrole probíhají různé odběry i základní neurologické vyšetření. „Řekne nám cosi o koordinaci člověka, o tom, jestli neprodělal cévní příhodu,“ popsal lékař Cyril Mucha. Pokud se zdravotní stav řidiče zhorší, musí to lékař ohlásit úřadu. Výsledkem může být podnět k odebrání řidičského průkazu – těch loni na pražský magistrát přišlo přes dva tisíce, v Brně více než 500 – nebo dílčí omezení. „Může tam být třeba řízení pouze za denního světla nebo maximální rychlostí 50 kilometrů za hodinu nebo třeba bez jízdy po dálnici,“ shrnul Cyril Mucha.
I přes lékařský dohled starší řidiči bourají poměrně hojně. Každoročně jsou podle policejní statistiky lidé starší 65 let označeni za viníky více než šesti tisíc dopravních nehod, což je asi sedm až osm procent celkového počtu.
Loni však zároveň při takových nehodách zahynulo 56 lidí, tedy více než dvanáct procent celkového počtu obětí silničních neštěstí. Podle Týmu silniční bezpečnosti senioři v provozu častěji jednají zbrkle, na vyřešení náročnější řidičské situace potřebují více času a pod tlakem mohou zapomenout na některé důležité úkony.
Podle mluvčího Ústředního automotoklubu Igora Siroty se vyskytují problémy také potmě, za soumraku či při špatném počasí. „Už je více tlaku na oči. Třeba neodliší přesně šíři vozovky, stejně tak dokáže přehlédnout směrovku,“ popsal.
Na kruhovém objezdu zazmatkoval
Příkladem může být listopadová událost, která nyní vyvrcholila obviněním šestaosmdesátiletého muže z obecného ohrožení z nedbalosti. Podle policie se jej dopustil, když jel po dálnici D4 v protisměru. Chtěl jet od Skalky k Dubenci a také jel. Místo zamýšlené silnice souběžné s dálnicí ale najel na samotnou dálnici, a to do jízdního pruhu ve směru na Prahu.
„Uvedl, že si spletl směr. V daném úseku nejel již několik let, zazmatkoval, a pak už nevěděl co s tím,“ přiblížila policejní mluvčí Monika Schindlová. Podle Igora Siroty se do protisměru dostal proto, že odbočil z kruhového objezdu, odkud se sjíždí na dálnici i sousední silnici, jakmile zahlédl šipku s nápisem „Dubenec“.
Možná si nevšiml, že patří až k další odbočce. Když pak zjistil, že sjíždí na dálnici, místo toho, aby se vydal povoleným směrem a při nejbližší příležitosti zase sjel, vjel do protisměru – přímo proti značkám zákaz vjezdu. „Ve zmatení udělal ještě větší chybu, ale už se jí držel,“ shrnul mluvčí ÚAMK.
Jízdu v protisměru pak muž považoval za bezpečnější než to, co udělat měl – tedy zastavit v odstavném pruhu, zapnout výstražná světla, vystoupit, jít za svodidla a zavolat na pomoc policii.
Jen pár dnů po listopadové jízdě šestaosmdesátiletého muže v protisměru po dálnici D4, která se díky rychlým reakcím řidičů obešla bez nehody a zranění, zahynul řidič o pět let mladší na dálnici D8 (resp. v pražské Cínovecké ulici, která na drážďanskou dálnici plynule navazuje). I on najel do protisměru, kde se vzápětí čelně srazil s protijedoucím autem.
Senioři patří k nejohroženějším
Nehody ostatně mají pro starší lidi (nejen řidiče) vážnější následky než pro zbytek populace. Zhruba čtvrtina lidí, kteří loni při dopravních nehodách zemřeli, byla starší než 65 let. Vzhledem k celkovému podílu v populaci jde o podobně ohroženou skupinu, jako jsou mladí, začínající řidiči do 24 let.
„Bezpečnost seniorů na silnicích se tak začíná stávat závažným tématem. Je třeba v dostatečném předstihu plánovat budoucí vývoj infrastruktury i dopravní obslužnosti, aby vyhovovaly potřebám stárnoucí populace. Velký prostor pro inovace mají i výrobci motorových vozidel a organizace zaměřené na vzdělávání účastníků silničního provozu,“ podotkl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
V parlamentu se přitom nedávno objevil návrh, podle kterého by se požadavky na starší řidiče zmírnily. Místo 65 let by první povinná zdravotní prohlídka byla až v 68 letech. Nakonec neprošel.
„Provádění pravidelných lékařských prohlídek u starších osob je namístě. Pravděpodobnost, že mohou trpět některou z (…) nebezpečných chorob, je vyšší než u řidičů mladých či ve středním věku,“ poznamenal Roman Budský. Zastánci povinných prohlídek mohou odkázat například na závěry evropského projektu ElderSafe, podle nichž některé nemoci, které mohou lékaři odhalit, výrazně zvyšují pravděpodobnost nehody.
Například demence zvyšuje riziko o 45 procent, cerebrovaskulární onemocnění o 35 procent, problém se sluchem pak o pětinu.
V zahraničí jsou kontroly povinné i pro mladší řidiče
V zahraničí jsou ostatně požadavky často přísnější. V mnoha zemích jsou povinné prohlídky pro všechny řidiče, v Maďarsku se musí k doktorovi pro nový posudek již po čtyřicítce každých pět let, později se zkracuje na tři a nakonec na dva roky. V Lucembursku zase musí řidiči-osmdesátníci na prohlídku každoročně.
K lékaři musí řidiči povinně i ve Spojených státech. Od 70 let věku musí na zdravotní prohlídku, případně i znovu absolvovat praktické a písemné testy. Naproti tomu v Německu či ve Francii prohlídky povinné nejsou.