K Ústavnímu soudu zamířilo několik stížností kvůli policejní databázi DNA. Její pravidla totiž neupravuje žádný zákon, na což si stěžuje senát pražského městského soudu v čele se soudkyní Vierou Horčicovou i bývalý vězeň, který se už deset let u justice domáhá vymazání svých genetických informací z databáze. Podle ministerstva vnitra však nakládání s DNA řeší policejní předpisy a speciální zákon není potřeba.
Nakládání s DNA bude řešit Ústavní soud. Pravidla neupravuje zákon, ale jen policejní předpis
Události: Nakládání s DNA neupravuje zákon, jen policejní předpisy (zdroj: ČT24)
Soudy se už 10 let nemohou dohodnout, kdo má v případu Jiřího Pivody vynést rozsudek. Když byl ve vězení za krácení daně, odebrala policie vzorky DNA plošně všem trestancům v zemi. Podle Pivody to bylo nezákonné. „Chtěl bych dosáhnout toho, aby si této věci někdo všiml, abychom se chovali podle ústavního práva,“ řekl už dříve.
„V právním řádu nenajdete nic o databázi DNA, nenajdete žádná pravidla pro to, kdy máte likvidovat vzorky, jaké máte uchovávat, co s nimi máte dělat, kdo k nim má přístup a tak dále,“ připojuje se s kritikou i Pivodův právní zástupce Jan Vobořil.
Pivoda se proto obrátil k Ústavnímu soudu. Stejně jako pražská soudkyně Viera Horčicová. Ta soudí spor policie a obviněného právníka, který odběr DNA odmítl. Navrhuje, aby ze zákona zmizela možnost plošného odebírání vzorků všem obviněným nebo podezřelým ze spáchání úmyslného trestného činu. Sběr DNA pro potřeby konkrétního vyšetřování by byl možný i nadále.
Odebrání vzorku DNA je závažným zásahem do soukromí, říká soud
Senát pražského městského soudu navrhl Ústavnímu soudu, aby zrušil dvě ustanovení zákona o Policii ČR, která upravují odebírání a uchovávání biologických vzorků. Podle soudu jsou obě ustanovení z hlediska práv zaručených ústavou i Listinou základních práv a svobod nedostatečná. Soud proto požaduje stanovit jasnější pravidla, která by zamezila případnému zneužití těchto citlivých údajů.
Soudci v návrhu poukazují na to, že odebrání a uchovávání vzorků genetického materiálu „může představovat závažný zásah do soukromí dotčených jednotlivců, a to závažnější, než shromažďování jiných osobních údajů“. Oproti snímání otisků je prý odebrání biologického vzorku, z něhož lze získat profil DNA, větší zásah do tělesné integrity jednotlivce.
Soud nezpochybňuje, že analýza vzorků DNA představuje významný nástroj kriminalistiky. Současný stav vědeckého poznání ale podle něj ukazuje, „že se jedná o metodu identifikace osob, která v nezanedbatelném množství případů za určitých okolností může vést k nesprávným výsledkům“.
Varují také před mylnou představou, že vytvoření široké databáze vzorků DNA automaticky povede k opatření nezvratných důkazů o totožnosti pachatelů určitého typu trestné činnosti.
Zákon není potřeba, tvrdí ministerstvo
Pražský soud se pozastavuje i nad tím, že posouzení důvodů a způsob provedení odběru DNA je na policii. Nelíbí se jim ani to, že otázku uchovávání odebraných vzroků upravuje pouze vnitřní předpis policie. Postup už delší dobu kritizují i někteří odborníci či organizace na ochranu lidských práv. Kritici také varují před nebezpečím zneužívání databáze DNA.
I bez zákona ale genetická databáze funguje už téměř 16 let. A pomohla odhalit třeba vraha devítileté Anny z Prahy. „Do databáze se dostávají všechny vzorky neztotožněných stop, neztotožněných neznámých mrtvol. U srovnávacích vzorků osob můžeme ukládat pouze profily DNA podezřelých, obviněných a odsouzených,“ vysvětluje genetik Kriminalistického ústavu Martin Krátký.
Ministerstvo vnitra ovšem tvrdí, že žádný speciální zákon není potřeba. „Právní rámec je nejenom dostatečný, ale je i perfektně ústavní. Není nezbytné takovou úpravu mít. My sami tu potřebu v tuto chvíli necítíme,“ uvedl Karel Bačkovský z odboru bezpečnostní politiky.
Samo ministerstvo přitom předloni novelu o DNA navrhlo. K projednání ve sněmovně ale do voleb nedošlo. Kdy se pravidly databáze začne zabývat Ústavní soud, zatím není jasné. Podobné stížnosti většinou projedná do roka. Některé návrhy na zrušení části zákona ale v Brně čekají už od roku 2015.