Děti vysokoškoláků více podporují demokracii a jsou ochotnější volit

Mezi středoškoláky demokracii nejvíc podporují děti vysokoškoláků. Demokratický systém jako vhodnou vládu označilo v průzkumu 79 procent dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči. U dětí učňů byl podíl 55 procent, přičemž 23 procent odpovědělo nevím. Průzkumu se loni v červnu zúčastnilo 1634 žáků středních škol, šlo o společný projekt Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Nadace Konrada Adenauera.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Michaela Říhová

Celkově je demokracie pro studenty nejpřijatelnějším politickým systémem ze čtyř nabízených, za poměrně dobrý nebo velmi dobrý ho označilo 70 procent oslovených, ukázal průzkum.

Ze tří dalších nabízených politických systémů byla pro ně nejpřijatelnější vláda nevolených expertů (42 procent). Mezi studenty s vysokoškolsky vzdělanými rodiči ji podpořilo 46 procent žáků, mezi dětmi učňů 39 procent a mezi dětmi rodičů s maturitou byla podpora 41procentní.

Autor zprávy Aleš Kudrnáč připustil, že ačkoli vláda expertů může pro středoškoláky představovat poměrně lákavou alternativu demokracie, stejně tak je možné, že ne všichni si plně uvědomují, že podobný režim by znamenal zrušení volební soutěže.

Průzkum ukázal, že žáci ze vzdělanějších rodin více tíhnou k demokratickým a méně k nedemokratickým formám vlády ve srovnání s těmi, kteří žijí s méně vzdělanými rodiči. Vládu silného nevoleného lídra pokládá za dobrý režim 18 procent žáků z vysokoškolsky vzdělaných rodin oproti 29 procentům žáků z rodin s výučním listem. Nejmenší podporu, 11 respektive 15 procent, pak získala vláda armády.

Zájem o volební účast klesá

Průzkum se zaměřil také na ochotu školáků k volební účasti. Pokud by se v době dotazování konaly volby a žáci ve věku 15 až 17 let mohli volit, šlo by jich 51 procent. Za osmiletou historii průzkumů zájem o účast klesl o osm procentních bodů. U žáků z méně vzdělaných rodin je ochota výrazně nižší než u dětí z rodin vysokoškoláků. Poměr je 38 ku 66 procentům.

Mezi studenty převažuje nezájem o politiku, vůbec nebo spíše se o ni nezajímá 67 procent z nich. Zájem má třetina studentů a větší je mezi potomky vysokoškoláků (42 procent). Hlavním zdrojem informací jsou pro ně spíše internetové servery než televize.

Všichni studenti mohli své znalosti o politice prokázat v odpovědích na čtyři otázky, které byly zvoleny tak, aby pokrývaly poznatky vyučované na školách. Podíl správných odpovědí nepřesáhl u žádné otázky 25 procent. Ani jednu správnou odpověď nevěděla polovina žáků, jednu správnou odpověď uvedli tři žáci z deseti.

Například správný počet členských států Evropské unie (28) určilo 24 procent středoškoláků, správné složení tehdejší vládní koalice (ČSSD/ANO/KDU-ČSL) vybrala z nabízených možností pětina.