Z pětatřiceti zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je Česko státem s nejnižším zájmem mladých lidí o politiku. Vůbec se o ni nezajímá 57 procent lidí ve věku mezi 15 a 29 lety. Zástupci mládežnických politických organizací se domnívají, že jedním z důvodů je apolitičnost škol – a tedy nedostatek prostoru k diskusi pro mladé. Hovořili o tom v úterním pořadu 90′ ČT24.
Mladí Češi v tom, jak ignorují politiku, nemají ve vyspělých zemích konkurenci
89 minut
Devadesátka ČT24 s mladými politiky: Proč mladé v Česku politika nezajímá?
Podle předsedy Mladých konzervativců Milana Vyskočila hraje roli mimo jiné fakt, že mladí jsou odstřiženi od každodenních dopadů politiky na jejich život – například se nikterak nezajímají o aktuální cenu másla.
„Když to hodně přeženu, je osmnáctiletému studentovi jedno, jestli stojí máslo 30 nebo 50 korun, protože se ho to prostě netýká. On to máslo nekupuje,“ soudí Vyskočil. Zároveň je přesvědčen, že mladé lidi odrazuje od zájmu o politiku absence pozitivních vzorů. „Je to odpovědností regionálních i celostátních politiků, že nedokážou mladé lidi pro politiku nadchnout,“ dodává. Za selhání považuje i nedostatek prostoru pro politiku na školách.
Politika na školy patří
Na absenci diskuse o politice na školách upozornil také šéf Mladých sociálních demokratů Radek Hlaváček (ČSSD). „Jako větší problém mi přijde nezájem o každodenní politiku. Z nedostatku diskuse a argumentů na základní nebo střední škole pak těží populistické strany,“ myslí si Hlaváček. Mladí, kteří pak k volbám jdou, se podle něj dokážou ze dne na den přiklonit ke křiklounům.
Hlaváček má za to, že školy si v 90. letech vyložily nově nabytou politickou nezávislost jako ryzí apolitičnost. „Ale politika na školy patří, měly by tam být slyšet různé názory, aby se kultivovaly jednotlivé názorové proudy v rámci debaty,“ vyzývá k výchově k aktivnímu občanství předseda sociálnědemokratické mládeže.
Dvě tváře politiky: Stranický aparát a občanský aktivismus
Předseda TOP týmu Jan Kavalírek považuje výsledek průzkumu OECD za smutné prvenství pro Českou republiku. „Mnoho z nich má dojem, že když jste mladý a jdete do politiky, je to něco divného,“ konstatuje. Šéf mládežnické organizace TOP 09 poukazuje na příklad nejmladšího poslance právě za tuto stranu Dominika Feriho, který dokázal oslovit mladou generaci jako málokdo v Česku. „Dokázal motivovat mladé lidi, aby šli k volbám. A to je významné,“ podotkl Kavalírek.
Členka předsednictva Mladých zelených Anna Gümplová zdůrazňuje, že nejde jen o to, aby šli mladí lidé volit. V průběhu let se podle ní ustavilo mezi lidmi přesvědčení, že politiku dělají pouze politici a političky za zdmi svých budov, ale politiku podle ní má formovat i občanská společnost. „Pro mě je politika do jisté míry aktivismus. Je otázka, jestli je aktivismus jen v ulicích, a o co potom jde ve sněmovně,“ podotýká k nejasné hranici politického aktivismu Anna Gümplová.
Krajská koordinátorka Mladých občanských demokratů Andrea Šilhanová se domnívá, že stranické uspořádání přináší mladému člověku možnost vyprofilovat se, zjistit kam míří, co od svého angažmá očekává, a poté se třeba stát expertem. „Pak přináší novou perspektivu našim starším politikům, kteří nám zase předávají svoje zkušenosti, a tím vznikají programové body,“ říká Šilhanová.
Spojení se stranou je v Česku hanlivá nálepka
Propojení s konkrétní politickou stranou se však v Česku vnímá do jisté míry pejorativně, přidává svůj pohled šéf Mladých lidovců Filip Chvátal. Při spolupráci s dalšími názorově příbuznými spolky a organizacemi sám zažívá, že jim označení „lidovci“ v názvu vadí.
Chvátal zpochybňuje tvrzení, že se lidé nezajímají o politiku – připomněl, že se v restauracích i jinde často bouřlivě debatuje. On sám však cítí, že ne každý má odvahu udělat další krok, totiž aktivně se na politice podílet. „Mládežnické organizace dávají prostor, člověk není přímo ve straně, může se například podílet na organizování přednášek s lidmi, kteří mají co říct, ale zároveň nemusí dělat reálnou politiku. Podílí se zkrátka na nějakých hodnotách,“ uvedl.
O zkušenosti se podělil bývalý poslanec a sociolog Jan Klán (KSČM), který se dostal do sněmovny v roce 2010, když mu bylo 27 let. Sám podle svých slov dokázal přinést do diskuse expertní názor svými příspěvky z perspektivy marxistické sociologie. Tím si pak dokázal získat respekt i pravicových poslanců.
Co ukázal průzkum OECD
Průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z října 2016 ukázal, že o politiku nejeví vůbec žádný zájem 57 procent lidí v Česku ve věku od 15 do 29 let. Co se týče lhostejnosti k politice, je tak Česká republika v této věkové kategorii ze zemí sdružených v OECD na prvním místě.
V průměru se o politiku nezajímá jeden ze čtyř mladých lidí v OECD – ve srovnání s jedním z pěti u celkové populace. Kromě České republiky jsou k politice neteční také mladí lidé v Maďarsku (50 %) a Chile (41 %). Naopak nejméně apolitičtí jsou mladí lidé v Dánsku (7 %), Německu (8 %) a mimo Evropu třeba v Japonsku (10 %).
