Koncem roku 2016 opustily Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) stovky lidí. Vadilo jim údajně neprůhledné hospodaření a politizace činnosti organizace. Přes 300 jich pak vstoupilo do nově vzniklého Spolku pro zachování odkazu českého odboje. Nyní vedení ČSBS tvrdí, že se celkový počet jeho členů nemění.
Rok od rozkolu ve svazu bojovníků za svobodu. Existují dvě organizace, obě prý prosperují
Události: Bojovníci za svobodu rok po rozkolu (zdroj: ČT24)
Na počátku krize byl spor dvou žen, tehdy ještě členek ČSBS. Jany Bobošíkové a Gabriely Havlůjové.
V roce 2015 byla Bobošíková po přílivu nových členů zvolena předsedkyní lidické buňky bojovníků za svobodu. Dvě pamětnice vyhlazení Lidic poté protestovaly proti politizaci tamní organizace. Zastala se jich právě Havlůjová. Do její buňky v Kladně se následně přesunuli nespokojení členové z Lidic.
Havlůjová dodnes tvrdí, že před zvolením Bobošíkové byly porušeny stanovy. Upozornila na to vedení svazu. Zároveň kritizovala jeho hospodaření a projevy předsedy Jaroslava Vodičky. Následovalo její vyloučení a zrušení kladenské organizace.
„V současné době se nic tak zvláštního nestalo,“ řekl k tomu v říjnu 2016 Vodička.
Podobný názor má vedení svazu dodnes. Úbytek členů jsme nepocítili, protože máme příliv lidí střední a mladé generace, řekl místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu Emil Šneberg. ČSBS uvádí, že má dlouhodobě kolem čtyř a půl tisíce členů.
Bobošíková coby předsedkyně Oblastní organizace ČSBS Lidice sdělila, že lidická organizace prosperuje, pořádá různé akce a přibývají jí členové.
Do nového Spolku pro zachování odkazu českého odboje, založeného v listopadu 2016, zatím vstoupilo 700 lidí. Z poloviny jde o bývalé členy ČSBS. „A druhá polovina jsou vyloženě druhá třetí generace, která přichází na počátku oslovena tím konfliktem, ale nyní projevuje zájem o historii vlastní rodiny,“ řekla Havlůjová, která je podle webových stránek předsedkyní Republikového výboru spolku.
Spolek pečuje o veterány a politické vězně, plánuje naučnou stezku o středočeském opevnění nebo pomoc s obnovou statku rodiny Mašínových. Na konkrétní projekty žádá od ministerstva obrany necelý milion.
Český svaz bojovníků za svobodu dostává na provoz šest milionů ročně ze státního rozpočtu. Podle webových stránek svazu působí v jeho rámci pět autonomních sdružení (Sdružení domácího odboje a partyzánů, Sdružení Českého národního povstání, Sdružení zahraničních vojáků 2. světové války, Sdružení politických vězňů a pozůstalých a Sdružení přátel interbrigadistů). Jako kolektivní členové s ČSBS spolupracují čtyři spolky (Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, Sdružení čs. zahraničních letců – východ, Kruh občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí a Společnost Ludvíka Svobody).