Ministerstvo zdravotnictví mění od začátku roku 2018 nastavení očkovacího kalendáře pro děti i dospělé včetně počtu aplikovaných dávek a intervalů mezi nimi. Nově bude například hrazené očkování proti lidskému papilomaviru také pro chlapce ve věku 13 let. U hexavakcíny se bude očkovat ve schématu dva plus jedna, ubyde tedy jedna dávka.
Vakcínu proti lidskému papilomaviru měly dosud hrazenou pouze dívky. Nově ji pojišťovna zaplatí také chlapcům ve věku 13 let. „Důvodem rozšíření dobrovolného plošného očkování chlapců je genderová vyváženost i rychlejší populační dopad v případě, že jsou obě pohlaví očkována souběžně,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Hlavní změna se týká očkování malých dětí. U takzvané hexavakcíny, která obsahuje základní očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typu b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B nově ubyde jedna dávka.
Děti dostanou v průběhu prvního roku života jen dvě injekce, třetí dávku pak mezi jedenáctým a třináctým měsícem. U nedonošených dětí zůstává nadále v platnosti původní očkovací schéma tři plus jedna.
Zásadní změnou je také stanovení horní hranice pro očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a posun druhé dávky této vakcíny. První injekce se musí provést do osmnácti měsíců věku dítěte. Podání druhé dávky bude nově až od dovršení pátého roku. Dříve se druhá dávka podávala dětem už ve dvou letech.
Rozšiřuje se i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům. Oba druhy vakcín využívaných nyní lékaři se od ledna dostanou na stejnou úroveň. Od roku 2015 mohou mít senioři bez doplatku pouze jeden druh vakcíny. Pokud ale chtějí druhý, šetrnější, musí nyní doplatit zhruba tisícikorunu.
Od ledna 2010 hradí pojišťovny očkování proti pneumokoku i dětem. Nově se zavádí úhrada očkování u chronicky nemocných a rizikových skupin pacientů bez ohledu na věk. Jde o vakcíny proti invazivním meningokokovým onemocněním, pneumokoku, onemocněním vyvolaných Haemophilus influenzae typu b a proti chřipce u pacientů s porušenou nebo zaniklou funkcí ledviny, pacientů po autologní nebo allogenní transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pacientů se závažným imunodeficitem nebo u pacientů po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci.
Díky očkování ročně nezemře zhruba 500 dětí
Názory na prospěšnost očkování se liší. Přestože jsou očkování dětí proti některým nemocem v Česku povinná, roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale nejsou prokázány.
Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Díky vakcínám naopak podle odhadů hygieniků nezemře ročně 500 dětí a dalších 150 tisíc neonemocní. Podle ministerstva zdravotnictví je k vytvoření takzvané kolektivní imunity potřeba očkování 95 procent populace. U některých nemocí už je Česko pod touto hranicí.
Podle předsedy Společnosti pacientů poškozených očkováním Václava Hrabáka jsou větší komplikace právě po kombinaci multivakcín s dalším nepovinným očkováním. Například v roce 2015 bylo hlášeno 318 podezření na nežádoucí účinky hexavakcíny, 91 z nich bylo při kombinaci s očkováním proti pneumokokům, vyplývá z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové je očkování obecně jedním z největších výdobytků civilizace. „Vyjádření rádoby odborníků, že nemusíme očkovat, protože ty nemoci v Česku nemáme, jsou naprosto iluzorní,“ řekla dříve na tiskové konferenci k infekčním nemocem.
