Nad výsledky voleb panuje nespokojenost. S výjimkou voličů ANO

V hodnocení říjnových voleb do sněmovny převládá nespokojenost. Vyplývá to z listopadového průzkumu Trendy Česka, který pro Českou televizi zpracovala agentura Kantar TNS. Nejvíce spokojených je mezi voliči hnutí ANO, nejméně pak u TOP 09 a ODS. Voliči obou pravicových stran ale nejčastěji chválí chování svých stran při následném vyjednávání.

S výsledky říjnových voleb je velmi nebo spíše spokojeno 37 procent Čechů. Naopak 59 procent lidí deklarovalo svou nespokojenost.

Spokojenost v čase přitom klesala – krátce po říjnovém hlasování byla spokojenost s výsledky vyšší než v druhé polovině listopadového měření.

Na straně spokojených jsou hlavně voliči hnutí ANO. Velmi spokojeno jich je 22 procent a dalších 53 procent spíše spokojeno. Půl na půl jsou v hodnocení rozděleni voliči SPD. V případě voličů ostatních stran už převládají negativní emoce.

Nejméně spokojených je mezi voliči TOP 09, kde devět z deseti jejich voličů deklaruje svou nespokojenost s výsledky voleb. Ze současných parlamentních stran zastoupených ve sněmovně pak mají relativně vyšší podíl nespokojených voličů také lidovci, sociální demokraté i občanští demokraté, kteří přitom skončili po sečtení volebních lístků na druhém místě.

Povolební postoj svých stran oceňují nejvíc voliči TOP 09 a ODS

Průzkum se pak zabýval i hodnocením povolebního vyjednávání, ať už jde o postoj ke vstupu do vlády, nebo o vyjádření její podpory. Nejvíc podpory mají pravicové strany TOP 09 a ODS, u nichž je s jejich postojem spokojeno až 82 procent, respektive 79 procent podporovatelů.

Na opačné straně stojí sympatizanti sociální demokracie a lidovců, bývalých koaličních partnerů hnutí ANO. Nejhůře si v tomto srovnání vede právě ČSSD, kde je jako u jediné ze stran více než polovina jejích voličů s povolebním vyjednáváním této strany nespokojena.

Výzkum agentury Kantar TNS CZ pro ČT
Zdroj: technologie CATI/Kantar TNS pro ČT/1 200 resp./4. 11. – 24. 11. 2017/Trendy Česka

Významný podíl nespokojených voličů zaznamenal průzkum také u komunistů, kde je s vyjednáváním této strany nespokojena asi třetina jejích sympatizantů.

Samotný vítěz voleb, hnutí ANO, si v tomto ohledu vede průměrně. S jeho povolebním chováním je spokojeno 70 procent příznivců.

Nemělo smysl dál vyjednávat, míní přes polovinu lidí

Babiš v týdnu představil prezidentovi Miloši Zemanovi návrh své plánované vlády, která má být menšinová.

Většina v průzkumu vyjádřila názor, že nemělo smysl pokračovat ve vyjednáváních s ostatními stranami, než se Babiš rozhodl sestavit menšinový kabinet, když mu ostatní jasně dali najevo, že nemají zájem o koalici. Jenom necelé dvě pětiny Čechů jsou přesvědčeny, že vyjednávání vzdal příliš brzy a měl v něm pokračovat.

Největší podporu Babišovým krokům při sestavování vlády vyjádřili jeho voliči. Podle 59 procent sympatizantů ANO nemělo smysl dál vyjednávat. Nejvíce nakloněni dalšímu vyjednávání jsou naopak voliči sociální demokracie, která byla minulé volební období v koalici s ANO.

Pokud měli respondenti průzkumu spontánně uvést, jak by měla vláda sestavená hnutím ANO vypadat, až dvě pětiny nedovedly uvést žádnou podobu vládní koalice, ale právě menšinovou vládu uvedlo sedm procent lidí.

Odráží se do značné míry velmi nepřehledná situace na politické scéně. Na otevřenou otázku téměř polovina respondentů odpověděla, že vlastně vůbec neví, co s tím dál.
Pavel Ranocha
analytik Kantar TNS

Mezi častými koalicemi byly jmenovány spolupráce s ODS (pět procent), případně s SPD (čtyři procenta) nebo Piráty (tři procenta), a to vždy ve formátu ANO ve spolupráci s jednou stranou. Nicméně poslední dvě jmenované koalice, tedy s SPD nebo s Piráty, by v Poslanecké sněmovně měly pouze 100 hlasů.

Jmenována také byla vláda na půdorysu minulé koalice (tři procenta). Asi desetina občanů by pak nerada viděla hnutí ANO u moci.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 4. 11. až 24. 11. 2017 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).