Další čtyři roky s vládou složenou z hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL by si přálo dvanáct procent lidí. „Vzhledem k tomu, jaké výsledky koalice má, že se výrazně snížila nezaměstnanost, že jsou tady sociální parametry, které spíš hovoří pro efektivitu vlády, tak odmítání stávající koalice je poměrně brutální,“ uvedl sociolog médií z Masarykovy univerzity Jaromír Volek.
Ještě méně než současnou koalici, v jedenácti procentech, by lidé chtěli vládu hnutí ANO se středopravými stranami jako ODS, TOP 09 nebo také lidovci.
Z konkrétních možností získala největší podporu širší koalice stran bez ANO. Možnost uvedlo 21 procent lidí. Variantu ANO v koalici či s podporou komunistů a SPD by si přálo 18 procent lidí. Dalších 31 procent by ale chtělo úplně jinou vládu.
Koho volit? Rozhodnutí často padlo až poslední týden
Průzkum také zkoumal, jak se lidé před volbami rozhodovali. Velké množství lidí nechalo rozhodnutí až na poslední týden. Byly to více než dvě pětiny občanů.
„Na podobnou otázku jsme se ptali v roce 2013, je to dost podobné, ale je to velký nárůst oproti roku 2006. Mnohem více voličů bylo rozhodnuto o ČSSD nebo ODS popřípadě menších stranách dopředu. Dostáváme se do bodu, kdy se lidi zajímají hodně v posledním měsíci a spektrum je obrovsky fragmentované,“ uvedl hlavní analytik společnosti Median Daniel Prokop.
Hodně podle něj pak hrají roli lídři stran, nikoli detailní program. Blíže volbám se o svém hlasu rozhodují voliči Starostů a nezávislých, TOP 09, Pirátů či SPD Tomia Okamury.
Déle než měsíc před volbami si vybralo 23 procent lidí. Ve 22 procentech případů lidé uváděli, že vždy volí stejnou stranu, takže se nemuseli rozhodovat. Zhruba měsíc před volbami si vybralo 8 procent lidí a zhruba dva týdny před volbami pět procent lidí. „Voliči tradičních stran jako KSČM a ČSSD, ale i voliči ANO nadprůměrně často říkají, že jsou o volbě rozhodnuti minimálně měsíc,“ přiblížil Prokop.
