Městský soud v Praze poslal lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k opětovnému nástupu trestu. Do vězení má jít na pět let za pokus o podvod při jednání o nákupu obrněných aut Pandur. Trest mu na konci července uložil pražský vrchní soud. Dalík také musí zaplatit peněžitý trest ve výši čtyři miliony korun, jinak se mu pobyt ve vězení prodlouží o dva roky.
Soud poslal Dalíkovi opět výzvu k nástupu trestu. Do vězení má jít na 5 let
Dalíkovi advokáti ještě sepisují dovolání k Nejvyššímu soudu. Už jednou s ním uspěli a věznice musela lobbistu po sedmi měsících propustit na svobodu. Podle informací České televize chtějí znovu poukázat na to, že byl Dalík údajně odsouzený podle chybné právní úpravy.
Dovolání ale nemá odkladný účinek. Dalík tak nyní musí do vězení znovu nastoupit. Nejvyšší soud o dovolání obvykle rozhoduje do šesti měsíců od jeho podání.
V Praze je nástupní věznicí buď Pankrác, nebo Ruzyně. Dalík před přerušením trestu nastupoval právě do cel na Ruzyni. Tam by měl podle informací České televize být zpočátku zařazen i tentokrát.
Pětiletý trest Dalík dostal poté, co před soudem změnil výpověď. Vůbec poprvé potvrdil, že při jednání s rakouskými zbrojaři padla suma třikrát šest milionů eur, tedy necelá půlmiliarda korun. Dalík ale u soudu tvrdil, že se nejednalo o úplatek a navíc že sumu jako první nevyřkl on.
Žádost podle Dalíka jako první vyslovil na schůzce slovenský lobbista Miroslav Výboh. Soud ale Dalíkovu novou verzi označil za nevěrohodnou. Poznamenal, že někdejší lobbista s touto verzí nepřišel dříve, ale až při poslední výpovědi před soudem.
Soud tak zpochybnil i verzi, že ze strany Dalíka šlo u zakázky na auta Pandur jen o lobbing. Vrchní soud proto původní verdikt – čtyři roky vězení – zpřísnil na pět let, tedy ve spodní hranici trestní sazby.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.
Marek Dalík