Chceme orgán pro vyšetřování žalobců, oznámila sněmovní komise

Sněmovní komise pro vyšetřování úniků z vyšetřovacích spisů navrhuje zřídit zvláštní orgán v rámci Nejvyššího státního zastupitelství, který by vyšetřoval trestnou činnost státních zástupců. Navrhuje také zavést povinnost pro orgány činné v trestním řízení, aby evidovaly a zakládaly do spisů své kontakty s médii. Obsahuje to závěrečná zpráva komise, kterou po jednání představil její předseda Martin Plíšek (TOP 09). Na jejím závěrečném znění se členové komise shodli jednomyslně. Žádné trestní oznámení v kauze úniků ze spisů nepodala. Plénum dolní komory by o zprávě mělo jednat v úterý odpoledne.

Video Konečná zpráva komise k únikům ze spisů
video

Brífink: Konečná zpráva komise k únikům ze spisů

Speciální orgán pro vyšetřování žalobců by měl podle představ komise působit v rámci Nejvyššího státního zastupitelství a měl by zajistit prošetření, zda státní zástupci nevyzradili informaci z vyšetřovacího spisu. Vyzrazení takové informace by podle návrhu komise mělo spadat pod trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.

„Nejvyšší státní zastupitelství nemůže působit jako orgán první instance, poněvadž by v takových případech byl znemožněn dohled, který musí vykonávat vyšší instance. Můžeme se zamyslet nad tím, zda by tato příslušnost měla být dána vrchním státním zastupitelstvím. V dané věci považuji za důležité zpřesnit kárné řízení a zavést přípravné řízení kárné,“ reagoval na závěr komise nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě.

Marek Přibil
Zdroj: ČTK
Autor: Krumphanzl Michal

Komise navrhuje, aby každý orgán činný v trestním řízení, který poskytuje prostřednictvím médií informace, musel zaznamenávat všechny kontakty s novináři. Zároveň by tyto orgány měly zaznamenat důvod komunikace s médii i její obsah a celý záznam uložit do vyšetřovacího spisu.

Komise dále doporučila změnu zákona o ochraně osobních údajů tak, aby všechny skutečnosti kromě těch, které nezazní při hlavním líčení nebo veřejném zasedání soudu, byly považovány za osobní údaje a byly podle tohoto předpisu chráněny. Zákon o svobodném přístupu k informacím by zase měl být upraven tak, aby nebyla prolamována zásada, že přípravné trestní řízení je neveřejné.

Vláda by měla také podle komise zvážit změnu trestního řádu a definovat v něm, jakou podobu by musel mít veřejný zájem, aby ospravedlnil získávání a uveřejňování informací z trestního řízení. Další legislativní změna by měla zakotvit výslovný zákaz získávání informací v rámci činnosti soukromých detektivů ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení, uvedl Plíšek.

Video Zprávy v 16
video

Redaktorka ČT: Zpráva má 14 stran a je zatím neveřejná

V zákoně o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákoně o státním zastupitelství by se podle představ komise měla jasně vymezit věcná a místní příslušnost při prověřování a vyšetřování úniků informací z trestního řízení. Zřídit by se měla také podrobnější úprava toho, kdy poskytovat důkazy získané v trestním řízení k jiným účelům, například pro civilní či správní řízení, když je trestní proces stále ve fázi prověřování a přípravného řízení.

„Pokud jde o kompetence Generální inspekce bezpečnostních sborů a státního zastupitelství, tyto jsou zcela jasně vymezeny, když GIBS je policejním orgánem a státní zastupitelství v rámci svých dozorových oprávnění tento orgán kontroluje. Navíc GIBS je ze zákona příslušný pouze a jedině pro řešení trestné činnosti policistů, respektive dalších příslušníků bezpečnostních sborů, to znamená, že jeho příslušnost je personálně velice úzce vymezena,“ uvedl Zeman.

Legislativní změny jsou až na nové vládě

Navržené závěry komise by podle poslanců měly do budoucna zamezit únikům z vyšetřovacích spisů, které Plíšek považuje za problém. Schválená závěrečná zpráva doporučuje vládě, aby příslušným způsobem změnila zákony.

Vzhledem ke končícímu volebnímu období podle Plíška bude muset opatření uskutečnit až nový kabinet. Zástupci komise ale dali najevo, že budou závěry podporovat i v příštím funkčním období, pokud budou zvoleni.

Zpráva komise má 14 stran a obsahuje desítku doporučení pro vládu. V informačním systému Sněmovny bude dokument k dispozici v pondělí, poslanci by se jím měli zabývat na svém úterním jednání. Plíšek navrhuje, aby to byl první bod odpolední části programu sněmovny.