Neonové nápisy, plachty na plotech nebo několik tabulí před provozovnou. Městům vadí reklama, která je hyzdí, a to hlavně v památkových zónách. Radnice přitom nemají mnoho možností, jak problém řešit. Jednou je vydání vyhlášky, která vzhled reklamy sjednotí. Udělalo to i Uherské Hradiště, kde v těchto dnech úředníci obchází majitele domů a pomáhají jim s přizpůsobením regulaci. Ta začne platit příští rok.
Boj měst s vizuálním smogem: radnicím chybí nástroje, vydávají proto vyhlášky
„Vážně znečištěna a architektonicky znehodnocena“ je v Uherském Hradišti pětina tamních domů - ukázal to průzkum radnice z konce roku 2015. „Kvůli absenci opory v legislativě v minulosti ale nebylo možné účinně tento problém řešit,“ říká mluvčí radnice Jan Pášma. Město před rokem a půl vydalo pokyny, jak by měla reklama vypadat. Spolu s tím majitelům domů nabídlo finanční příspěvek na její úpravu. Situace se ale příliš nezlepšila.
„Nyní znovu oslovujeme majitele domů v památkové zóně. Jsou opět upozorňováni na nevhodná zařízení na svých domech. Od příštího roku totiž bude platit Nařízení města o regulaci reklamy, jehož porušení bude možné postihovat pokutou,“ vysvětluje Pášma. Záměr radnice je zakázat fluorescenční a ostře kontrastní barvy, světelné reklamy nebo omezit polepy oken a dveří.
Město by tak rádo následovalo příklad historického centra Znojma, kde mají vzhled reklam sjednocený už téměř deset let. I tam provozovatelům pomáhala radnice, která zájemcům připravila návrhy nových štítů a dalších reklam a na jejich výrobu přispěla až pět tisíc korun.
Nežádoucí reklamy se zbavily i Luhačovice. Omezení tam platí od letošního ledna. Vyhláška se zaměřila hlavně na zákaz plachet, tabulí a další reklamy mimo samotné provozovny. „Centrum bylo zaplaveno inzercí, která často odkazovala na služby, které ani nejsou v Luhačovicích. Všichni vyhlášku respektují a závadné reklamy odstranili, ještě než vstoupila vyhláška v platnost,“ konstatuje starostka Luhačovic Marie Semelová (ČSSD).
Města musejí spoléhat hlavně na domluvu a na své vlastní vyhlášky
Pokud není nemovitost s nepovolenou reklamou kulturní památkou, tak město může maximálně udělit pokutu. A to i když se nachází v památkově chráněném území. „Nařídit odstranění ale nemůžeme,“ říká vedoucí odboru památkové péče v Olomouci Vlasta Kauerová.
Výjimkou jsou reklamy, které vyžadují stavební úpravy. O jejich povolení nebo odstranění rozhodují stavební úřady. Mezi ně ale nepatří různé plachty, plakáty nebo třeba monitory promítající reklamu z vnitřní strany výlohy. Sdružení historických sídel a obcí doufalo, že situaci zlepší nový památkový zákon, ten ale poslanci v červenci zamítli. Města se tak budou muset i nadále spoléhat hlavně na domluvu a na své vlastní vyhlášky.
Ve větších městech je ale situace složitější. „Znojmo si historizující design může dovolit, jiným městům, které staví na rozmanitosti architektury (Brno, moderní vs. historická architektura) by to mohlo spíš uškodit, proto takové řešení v Brně nikdo prosazovat nebude,“ vysvětluje designérka Veronika Rút Nováková, která se věnuje vzhledu veřejného prostoru a spolupracuje na vzniku manuálu reklamy v městské části Brno-střed. Ten vyjde na podzim a má pouze doporučovat principy vhodné reklamy.
Podle radnice jde o dílčí krok, zatím se v městské části Brno-střed podařil omezit alespoň černý výlep plakátů nebo tzv. reklamní výstrče, které často ovlivňují vzhled budov. „Za dobu, co se tomuto tématu věnujeme, se stavebnímu úřadu podařilo prověřit povolení u zhruba 275 výstrčí. Obecně lze konstatovat, že většina provozovatelů po konzultacích s oprávněnými úředními osobami a na základě domluvy sama přikračuje k odstraňování vizuálního smogu podléhajícího režimu stavebního zákona,“ vysvětluje radní Brna-středu za Žít Brno Svatopluk Bartík.
O pravidlech pro reklamu se dlouho diskutuje i v Praze. Ta zatím rozhodla, že se od nového roku omezí reklamní panely na sloupech. Zcela zmizí z Pražské památkové rezervace, parků nebo cyklistických stezek. Jinde jich ubude a sjednotí se jejich velikost. „Úplně budou reklamní nosiče zakázány také v okolí křižovatek a v místech, kde by bránily v rozhledu,“ dodává mluvčí Institutu pro plánování a rozvoj Prahy Marek Vácha.
Designérka Veronika Rút Nováková dodává, že přehršel nedomyšlené a neprofesionálně vytvořené reklamy zbytečně ničí veřejný prostor: „Lidé se v místě nechtějí zdržovat, ,nežijí‘ v něm, ale jen procházejí. Mezi další problémy patří to, že nápisy nedobrovolně tahají oko a soustavně ruší pozornost, cloní městskou zeleň, jsou často nebezpečné pro chodce a motoristy“.
Problém to je také v Pardubicích, kde se ale zatím k řešení vyhláškou neodhodlali. „Na veřejně přístupných místech to považujeme za problém. Hromadící se množství vizuálních informací vede k potlačování významu architektury, celkové nepřehlednosti a chaosu. V dlouhodobém kontextu je regulace nutná, ale legislativně těžko uchopitelná,“ uvedl pro ČT mluvčí magistrátu Radim Jelínek.
V Ústí nad Labem do řešení zapojili studenty. Na žádost radnice v Ústí nad Labem studenti UJAKu mapují reklamu ve městě. Práci mají mít hotovou do října. Zaměří se na širší centrum Ústí nad Labem a příjezdové trasy do něj. Na základě zpracovaných dat pak vznikne vyhláška regulující reklamu.
