Cílem hackerů už byli čeští politici, média i banky. Kyberzločinu čelí nový úřad

Nahrávám video

V Brně začal pracovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na starost bude mít kyberbezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech, kryptografickou ochranu a neveřejnou část evropského družicového systému Galileo.

Nový úřad by podle Navrátila měl například zajišťovat podporu v případě kybernetických útoků. Součástí práce týmu lidí bude i prevence, tedy, aby systémy informační infrastruktury odpovídaly současným bezpečnostním kritériím.

Dosud mělo kybernetickou bezpečnost na starosti Národní centrum kybernetické bezpečnosti pod Národním bezpečnostním úřadem. To se nyní spolu s dalšími částmi NBÚ vydělilo do nového úřadu.

„Národní bezpečnostní úřad byl prioritně určený k jiné činnosti, byl určen k ochraně utajovaných informací, proto bylo zřejmé, že dříve nebo později se tato činnost (kybernetická bezpečnost) osamostatní, což se stalo letos,“ uvedl Navrátil. 

„Není to nic nového pro nás, pokračujeme v činnosti, kterou jsme dělali. Na NBÚ se nám podařilo soustředit velice dobrý tým odborníků, kteří jsou světově na výši a dokonce vyhrávají i mezinárodní cvičení, například naposled cvičení Locked Shields v Estonsku,“ řekl Navrátil. 

V současné době má nový úřad 129 tabulkových míst, pracuje pro něj 118 lidí. Sídlí v brněnské Mučednické ulici. V brněnských Černých Polích by ale v části původních kasáren měl v budoucnu vzniknout nový objekt až pro 400 zaměstnanců a úřad by měl sídlit v něm.

Dušan Navrátil vedl přes deset let Národní bezpečnostní úřad. Letos se stal vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost a měl za úkol nový úřad připravit, a to na základech původního Národního centra kybernetické bezpečnosti, které fungovalo od roku 2011.

Kybernetické útoky na kritickou či důležitou informační infrastrukturu jsou v posledních letech na vzestupu. Vládní tým GovCERT eviduje zhruba 100 bezpečnostních incidentů měsíčně. Útoky mohou ohrozit klíčové služby státu, zajištění bezpečnosti a jeho obranyschopnost, ale také soukromé podniky a každodenní život obyvatel.

Například v květnu zasáhl počítače ve stovce zemí včetně Česka virus, který zašifroval soubory v počítači a požadoval platbu za jejich odblokování. Mezi nejpostiženější země patřilo Rusko, kde útok odstavil policejní počítače, a Velká Británie, kde hackeři vyřadili z provozu software nemocniční sítě. Evropská policejní organizace Europol útok označila za bezprecedentní. 

Největší únik dat postihl ministerstvo zahraničí

Dosud nejrozáshlejší útok v Česku ale směřoval na ministerstvo zahraničí. To letos v únoru přiznalo, že nejméně rok trvaly útoky na jeho počítačovou síť. Útočníkům se za tu dobu podařilo ukrást více než 7000 dokumentů, některé z nich obsahovaly citlivé informace. Hackeři získali i zprávy ze zastupitelských úřadů nebo informace o jednání ve vojenském výboru EU.

Podle serveru Info.cz útočníci prolomili 168 účtů, do systému se připojovali z různých adres, a to nejčastěji ráno mezi 6. a 7. hodinou. Nejdelší dobu strávili v centrálním účtu, ze kterého se příchozí zprávy přidělují účastníkům, a také v účtech ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, bývalých náměstků Petra Druláka a Jakuba Kulhánka a současného náměstka Ivo Šrámka.

Server Neovlivni.cz uvedl, že IP adresy, z nichž hackeři stahovali, směřují do Ruska, Británie, Německa i Česka. Na Zaorálkův e-mail hackeři přistupovali z adresy, na které je ruské fórum. Server je pak hostován v Německu. U dalších 30 adres je možné vysledovat spojení s aktéry, kterým americké služby připisují útok na Demokratickou stranu v USA. Ani to ovšem podle expertů neznamená, že za útokem je Rusko, uvedl web.

Podle Národního centra pro kybernetickou bezpečnost lze získané informace použít mimo jiné k útokům na domácí instituce a zahraniční partnery. Mohou také oslabit pozici Česka při vyjednávání.

Hackeři útočili na politiky, banky i operátory

Přesně před rokem, 1. srpna 2016, napadli hackeři hlásící se k Anonymous weby některých firem, které patřily tehdejšímu ministrovi financí Andreji Babišovi. Žádali zrušení elektronické evidence tržeb a zákona o hazardních hrách. Web Agrofertu čelil útoku v srpnu ještě jednou, k akci se přihlásila skupina Guardians of Cyber World.

V dubnu 2016 se terčem útoku stal web ČSSD, snahou hackerů bylo upravit obsah stránek, nebo web alespoň vyřadit z provozu. Den poté se cílem hackerů staly i servery agentury ČTK, zpravodajský servis pro média to ale nepostihlo. Koncem května pak hackeři z Anonymous napadli web Senátu, důvodem byl nesouhlas se zákonem o regulaci hazardu. Podle médií zaútočili také na stránky policie, ministerstva vnitra a znovu i ČSSD.

Na přelomu let 2015 a 2016 se hackeři zaměřili na premiéra Bohuslava Sobotku. Nejprve prolomili jeho účet na Twitteru a umístili na něj falešné komentáře proti migrantům. Poté se cílem útoku stal i Sobotkův soukromý e-mail, desítky pracovních i soukromých zpráv zveřejnil extremistický web. Premiér autenticitu nepotvrdil ani nevyvrátil, ale popřel, že by přes soukromou schránku posílal utajované materiály. Podle ministra vnitra Milana Chovance jevila zveřejněná korespondence známky manipulace, server to však odmítl.

E-maily se týkají témat jako migrace, výzkumy veřejného mínění nebo příprava sjezdu ČSSD. V další zveřejněné korespondenci údajně popisoval tehdejší předseda Rady Českého rozhlasu Petr Šafařík premiéru Sobotkovi dění v radě, průběh volby prozatímního ředitele a přípravu volby řádného ředitele rozhlasu. Šafařík tvrdil, že e-maily s jeho jménem nejsou autentické. Napadeny byly i e-mailové schránky poslanců ČSSD Jana Chvojky a Jana Birkeho.

Do té doby největší hackerský útok se uskutečnil v březnu 2013, kdy byly napadeny weby společností T-Mobile a Telefónica. Firmám nefungovaly kromě webů ani další služby, které jsou s internetovými stránkami spojené. Stránky Vodafonu fungovaly. Později napadli útočníci některé české zpravodajské servery, weby bank a dalších institucí. Používali tzv. DDOS útok, tedy zahlcení webu s využitím velkého počtu počítačů. Podle policie šlo o největší podobný útok v Česku od rozvoje internetu.

  •  Navštěvujte pouze známé a prověřené webové stránky.
  • Do počítače nestahujte soubory z neznámých webových stránek. 
  • Neotevírejte přílohy ani neklikejte na odkazy v e-mailech od neznámých odesilatelů.
  • Ve své e-mailové schránce mějte neustále aktivní zabezpečení proti spamu.
  • Používejte bezpečná hesla obsahující malá i velká písmena, číslice a symboly, a pravidelně si je aktualizujte.
  • Své přihlašovací údaje nikdy nikomu nesdělujte.
  • Pravidelně aktualizujte svůj operační systém, prohlížeč a antivirové zabezpečení.
  • Dbejte zvýšené opatrnosti při přihlašování na neznámé veřejné wi-fi sítě.
  • Zejména zvýšené opatrnosti dbejte při přihlašování do internetového bankovnictví, po odhlášení z něj ideálně zavřete celé okno prohlížeče.
  • Do svého počítače nikdy nepřipojujte neznámý externí datový nosič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Války, (přírodní) katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 1 hhodinou

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 12 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 15 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 16 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.