Některé sestry dostanou navíc 2000 korun. Kraje si stěžují, že stát peníze pošle až zpětně

„Mě neuvěřitelně ani ne mrzí, ale štve postoj ministerstva zdravotnictví, které se bohužel projevilo naprosto neprofesionálně, byrokraticky, nesmyslně,“ říká hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Ministerstvo zdravotnictví ale tuto kritiku odmítá. Argumentuje tím, že kraje mohly pro své nemocnice už v průběhu července o proplacení vyšších mezd žádat. Zatím tak ale udělaly jen dva z nich.

Celkem by letos měly nemocnice sestrám navíc vyplatit zhruba tři čtvrtě miliardy. Příplatek 2000 korun má podle ministerstva zdravotnictví dostat zhruba 43 tisíc lidí. Po zdanění jim zbude něco přes 1300 korun čistého. Na příspěvek mají nárok samostatně pracující sestry u lůžek, které pracují v třísměnném nebo nepřetržitém provozu.

„Je potřeba sestrám přidat, jinak je v nemocnicích neudržíme,“ tvrdí ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

„Já si myslím, že motivace to je… Jestli je to dostatečné, to už nemůžu tak stoprocentně říct,“ říká zdravotní sestra Marcela Svatoňová z gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Příbrami. Vyšší výplatu by poprvé měla dostat za dva týdny.

Kraje způsob proplácení kritizují

V červnu ale začala část krajů ministerstvu zdravotnictví vytýkat, že pošle peníze nemocnicím až zpětně. Nebylo tak jisté, jestli příplatek dostanou všechny sestry, které na něj mají podle státu nárok.

„Tak, jak to doposud ministerští úředníci nastavili, to vyplacení finančních prostředků významně prodlužuje,“ upozorňuje radní pro zdravotnictví Středočeského kraje Martin Kupka (ODS).

„My máme stejný názor, proto jsme byli jedni z těch, kteří kritizovali tento způsob,“ přidává se hejtmanův náměstek pro zdravotnictví v Ústeckém kraji Stanislav Rybák (KSČM).

Jinak to nešlo, tvrdí ministr zdravotnictví

Ministr zdravotnictví ale argumentuje, že jiným způsobem než zpětně prostřednictvím grantů poslat peníze krajům nešlo. „Moc nechápu tu kritiku. Já to musím odmítnout jako čistou politiku. My nejenže dáváme krajům 2000 na platy sester, my jim dokonce budeme platit i odvody,“ brání se ministr Ludvík.

Všechny kraje nakonec rozhodly, že jejich nemocnice nejdřív dají peníze sestrám ze svého a poté o ně požádají ministerstvo. Komplikovanou situaci musel vyřešit Olomoucký kraj, který už před deseti lety pronajal tři své nemocnice soukromé firmě Agel.

„Nemocnice Agelu budou navyšovat už v srpnových výplatách za červenec a budou potom žádat kraj o dotační titul,“ popsal hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO).

Naopak fakultní a státní nemocnice už peníze od ministerstva na zvýšení platů sester dostaly. „Dochází k velkým emocím. Příplatek se týká pouze sester, které pracují bez odborného dohledu, a netýká se zbytku zdravotnického týmu, což jsou ošetřovatelé, sanitáři, zdravotničtí asistenti,“ říká zdravotní sestra Andrea Osmančíková z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Kraje chtějí řešit, proč je příspěvek jen pro některé

Asociace krajů se také chce zabývat tím, proč se přilepšení týká jen sester u lůžek pracujících v nepřetržitém nebo třísměnném provozu, a ne všech sester a zdravotníků. Podle šéfky asociace a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Vildumetzové (ANO) by se tím rada asociace mohla zabývat na svém zářijovém jednání.

„Jsme rádi, že se teď vypíše dotační program, kde kraje získají 2000 korun pro zdravotní sestry, které pracují na lůžkovém oddělení ve směnném provozu, ale bez odborného dohledu. A my se ptáme, jestli sestra, která pracuje pod odborným dohledem, pracuje jinak. Myslíme si, že pracuje stejně a že na ten příplatek má taky nárok,“ uvádí Vildumetzová.

Šéfka asociace upozornila, že kraje mají schválené rozpočty a zasahovat do nich v průběhu roku je složité. Apelovala proto na vládu, aby podobné změny prováděla vždy s platností od nového roku. A také aby stát dal na opatření peníze.