Karima popadla nůž a postavila se ke dveřím. Tady vaše fatwa neplatí, vzkazuje islamistům

V každé muslimské společnosti, v každém kontextu muslimského světa působí fundamentalistická hnutí nebo jejich elementy. Ovšem současně tam žijí lidé, kteří proti nim bojují. Karima Bennoune, která o tom ve čtvrtek přednášela na diskusním fóru festivalu Colours of Ostrava 2017, je původem z Alžírska a s terorismem má silnou osobní zkušenost. O muslimech bojujících s fundamentalismem napsala knihu, která se stala světovým bestselerem. „Jsou to velmi stateční lidé, přesto se o nich na Západě téměř nemluví. Proto jim musíme pomáhat,“ uvedla před zaplněnou scénou nazvanou Voices of Freedom.

„Dokáži ochránit svého otce obyčejným kuchyňským nožem před ozbrojenou skupinou islamistů? To byla otázka, kterou jsem zvažovala jednoho rána roku 1993. Tehdy jsem studovala a navštívila rodiče o letních prázdninách,“ předčítá Karima Bennoune ze své knihy „Tady vaše fatwa neplatí“.

„Vzbudila jsem se velmi brzy v otcově bytě, protože někdo bušil na dveře. V místních novinách se tou dobou psalo, že každé úterý si fundamentalisté vyberou jednu oběť, kterou zastřelí. A je to vždy nějaký profesor nebo vzdělaný člověk. Otec telefonoval na policii, ovšem nikdo to nezvedal, takže jsme zůstali sami a za dveřmi neznámý útočník.“

Příběh z mládí, začátek cesty

Autorka o tématu knihy říká, že si je nevybrala, ale že téma si ji našlo samo. Dětství a dospívání prožila v Alžírsku a byla svědkem útoků na svého otce, univerzitního profesora přednášejícího Darwinovu teorii přirozeného výběru druhů. Otcův příběh je proto jedním z těch, které kniha přináší.

„Šla jsem do kuchyně, popadla nůž a postavila se ke dveřím,“ pokračuje autorka ve čtení vlastního textu. „A snad právě v téhle chvíli jsem se odhodlala napsat knihu Tady vaše fatwa neplatí. Byl to začátek cesty, na které jsem vedla rozhovory s téměř třemi sty lidí z muslimského prostředí ve třiceti zemích. Chtěla jsem zjistit, jak bojují proti fundamentalismu, podobně jako bojoval můj otec, a jak dokáží čelit rizikům, která jsou s tím spojená,“ vysvětluje.

Karima Bennoune má otce Alžířana. Žije v Kalifornii, kde přednáší mezinárodní právo. Tématem její knihy „Tady vaše fatwa neplatí“ jsou osudy muslimů bojujících proti islámskému fundamentalismu. Titul si autorka vypůjčila od pakistánské divadelní společnosti, která se ve svém repertoáru velmi zpříma na fundamentalismus zaměřuje. „Tady vaše fatva neplatí“ je replikou jedné z jejich her.

V červnu 1993 neznámí návštěvníci od dveří bytu jejích rodičů nakonec odešli. Nikdy se nedozvěděli, kdo to byl. Rodina měla tehdy štěstí, jiní však takové štěstí neměli. V následujících letech zavraždili fundamentalisté sto a až dvě stě tisíc Alžířanů. Toto období je v Alžírsku známo, jako „černá dekáda“; světová veřejnost však o těchto událostech téměř nevěděla. Otec Karimy Bennoune musel nakonec svůj byt opustit a odejít z univerzity, ale zůstal v Alžírsku a veřejně kritizoval fundamentalisty i vládu.

Události 90. let v Alžírsku přivedly autorku k poznání, že nejdůležitější a často přehlížený boj proti islamistickému extremismu, vedou samotní muslimové. Stejně jako tenkrát je však tento boj přehlížený i dnes, dvacet let od alžírské černé dekády. Z každé z těch zemí, ve kterých působí džihád terorizující civilisty, přicházejí zprávy o džihádistech. Ovšem jen velmi málo, nebo téměř vůbec nic, média neuvádějí o lidech, kteří se jim vzepřeli a postavili na odpor.

Muslimové, nejčastější oběti

„Jakýkoli terorismus, ať namířený proti komukoliv, je hrůzný, ale nejčastějšími oběťmi islamistického teroru jsou právě muslimové a další náboženské minority muslimského světa. Lidé, se kterými jsem se během přípravy své knihy na svých cestách setkala, tohle znají až moc dobře,“ uvedla Karima Bennoune.

Karima Bennoune na Colours of Ostrava 2017
Zdroj: Voices of Freedom

Patří mezi ně také Dib Saída z města Lahor v Pákistánu, působící v Institutu pro mír a sekulární studia. Organizuje demonstrace proti Talibanu a proti tomu, jakým způsobem jeho příslušníci zneužívají své náboženské autority. Otevřeně protestuje proti teroristickým útokům, k jakým v Lahor pravidelně dochází. Často je vystavena výhrůžkám a zastrašování, že bude zabita sebevražedným atentátníkem.

Muž z Mali, kterého Karima Bennoune skryla pod přezdívku pan Bodmar, byl ředitelem školy, kterou se snažil udržet otevřenou a vyučovat v ní chlapce i dívky společně. Jeho příběh je z doby, kdy bylo Mali okupováno západoafrickou odnoží Al-Káidy. Když se ho ptali, proč neuteče do bezpečí, odpověděl, že jeho přítomnost představuje naději pro studenty a on, že tuto naději nemůže zabít.

Další takovou osobností je Šerifa Kedar, jejíž bratr a sestra byli zavražděni ve svém rodném domě v Alžírsku ozbrojenou islamistickou skupinou. Bylo to v roce 1996. Šerifa Kedar se nevzdala a založila organizaci Naše Alžírsko, která podporuje oběti teroru a bojuje proti fundamentalismu. Pravidelně stojí na náměstích hlavního města Alžírska Alžíru a drží plachtu se jmény obětí teroristů.

Mrtví nás zajímají pouze na Západě

V knize „Tady vaše fatwa neplatí“ přináší autorka také příběh skupiny intelektuálů z Tuniska, kteří se dali dohromady po atentátech namířených proti turistům v srpnu 2015. Tehdy Islámský stát zaútočil v muzeu Bardo a na pláži Sousse. Atentáty dostaly obrovskou publicitu, ovšem o konferenci, kterou aktivisté v Tunisu po těchto událostech uspořádali, světová média téměř vůbec neinformovala.

Posluchači debatní scény Voices of Freedom
Zdroj: Voices of Freedom

„Myslím si, že jedním z důvodů, proč média přinášejí málo informací o lidech v muslimském světě, kteří se vzepřeli fundamentalismu, je tlak na novináře, aby jim bylo znemožněno kvalitně zpracovávat události, k nimž dochází,“ míní Kamira Bennoune. „Navíc se všichni zaměřujeme především na to, co džihádisté páchají v západní společnosti a nebereme to jako součást nějakého širšího rámce. Nezajímáme se o souvislosti, ze kterých to vzešlo, a co se děje v jiných zemích, než na Západě.“

„Pokud dojde k nějakému teroristickému útoku na Západě, dozvídáme se o tom veškeré detaily. Známe příběhy jednotlivých lidí, známe jejich fotografie,“ pokračovala Bannoune. „Zatímco stejná pozornost se nedostává lidem, kteří se stanou oběťmi teroristů v zemích třetího světa. Jeden můj přítel tomu říká statistiky třetího světa, kdy se v lepším případě dozvíte, kolik je mrtvých, ale dalšího už nic.“

Není větší hrůzy, než ta opomenutá

Právnička, novinářka a spisovatelka působící na univerzitě v Kalifornii napsala tuto knihu, protože si podle svých slov uvědomila, že je její povinností hledat příběhy těchto lidí a jejich prostřednictvím sdělit, co dosud nebylo vyřčeno. „Není totiž větší hrůzy, než hrůza opomenutá. Nejsou horší noční můry, než ty, které si ti lidé musejí prožívat sami, aniž by o jejich utrpení někdo věděl,“ sdělila.

Během besedy na Colours of Ostrava uvedla, že se svět v současné době nachází mezi dvěma extrémy, které se projevují na Západě i v muslimském světě: „Při nedávném vystoupení prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě jsme se od něj slyšeli, že je třeba izolovat Západ, abychom ochránili jeho hodnoty. Podobně vystupují islamisté, kteří tvrdí, že izolovat se musí muslimský svět. Je zřejmé, že obojí je špatně.“

„Všechny civilizace a kultury jsou důležité, protože jsou nějakým způsobem propojené,“ míní Karima Bannoune. „A musíme najít způsob, jak se setkávat a diskutovat tak, abychom chránili a sdíleli celou lidskou civilizaci. Proto jsem napsala svou knihu a všechny příběhy, které jsem do ní zahrnula.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 13 mminutami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
před 45 mminutami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
03:15Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 1 hhodinou

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 2 hhodinami

Schizofrenní situace, říká k Pavlově cestě na summit Macinka. Vystrčil jeho účast hájí

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

V pražském Klementinu zaznamenali letos první tropickou noc

V pražském Klementinu v úterý meteorologové zaznamenali první letošní tropickou noc, naměřili tam 20,1 stupně Celsia. Jako tropická noc se označuje ta, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. O tom, že Česko čeká zřejmě nejteplejší noc tohoto roku, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí v podvečer. Tropickou noc zažilo ale jen Klementinum, stanice je ve vnitřní zástavbě města.
před 3 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 6 hhodinami
Načítání...