Karima popadla nůž a postavila se ke dveřím. Tady vaše fatwa neplatí, vzkazuje islamistům

V každé muslimské společnosti, v každém kontextu muslimského světa působí fundamentalistická hnutí nebo jejich elementy. Ovšem současně tam žijí lidé, kteří proti nim bojují. Karima Bennoune, která o tom ve čtvrtek přednášela na diskusním fóru festivalu Colours of Ostrava 2017, je původem z Alžírska a s terorismem má silnou osobní zkušenost. O muslimech bojujících s fundamentalismem napsala knihu, která se stala světovým bestselerem. „Jsou to velmi stateční lidé, přesto se o nich na Západě téměř nemluví. Proto jim musíme pomáhat,“ uvedla před zaplněnou scénou nazvanou Voices of Freedom.

„Dokáži ochránit svého otce obyčejným kuchyňským nožem před ozbrojenou skupinou islamistů? To byla otázka, kterou jsem zvažovala jednoho rána roku 1993. Tehdy jsem studovala a navštívila rodiče o letních prázdninách,“ předčítá Karima Bennoune ze své knihy „Tady vaše fatwa neplatí“.

„Vzbudila jsem se velmi brzy v otcově bytě, protože někdo bušil na dveře. V místních novinách se tou dobou psalo, že každé úterý si fundamentalisté vyberou jednu oběť, kterou zastřelí. A je to vždy nějaký profesor nebo vzdělaný člověk. Otec telefonoval na policii, ovšem nikdo to nezvedal, takže jsme zůstali sami a za dveřmi neznámý útočník.“

Příběh z mládí, začátek cesty

Autorka o tématu knihy říká, že si je nevybrala, ale že téma si ji našlo samo. Dětství a dospívání prožila v Alžírsku a byla svědkem útoků na svého otce, univerzitního profesora přednášejícího Darwinovu teorii přirozeného výběru druhů. Otcův příběh je proto jedním z těch, které kniha přináší.

„Šla jsem do kuchyně, popadla nůž a postavila se ke dveřím,“ pokračuje autorka ve čtení vlastního textu. „A snad právě v téhle chvíli jsem se odhodlala napsat knihu Tady vaše fatwa neplatí. Byl to začátek cesty, na které jsem vedla rozhovory s téměř třemi sty lidí z muslimského prostředí ve třiceti zemích. Chtěla jsem zjistit, jak bojují proti fundamentalismu, podobně jako bojoval můj otec, a jak dokáží čelit rizikům, která jsou s tím spojená,“ vysvětluje.

Karima Bennoune má otce Alžířana. Žije v Kalifornii, kde přednáší mezinárodní právo. Tématem její knihy „Tady vaše fatwa neplatí“ jsou osudy muslimů bojujících proti islámskému fundamentalismu. Titul si autorka vypůjčila od pakistánské divadelní společnosti, která se ve svém repertoáru velmi zpříma na fundamentalismus zaměřuje. „Tady vaše fatva neplatí“ je replikou jedné z jejich her.

V červnu 1993 neznámí návštěvníci od dveří bytu jejích rodičů nakonec odešli. Nikdy se nedozvěděli, kdo to byl. Rodina měla tehdy štěstí, jiní však takové štěstí neměli. V následujících letech zavraždili fundamentalisté sto a až dvě stě tisíc Alžířanů. Toto období je v Alžírsku známo, jako „černá dekáda“; světová veřejnost však o těchto událostech téměř nevěděla. Otec Karimy Bennoune musel nakonec svůj byt opustit a odejít z univerzity, ale zůstal v Alžírsku a veřejně kritizoval fundamentalisty i vládu.

Události 90. let v Alžírsku přivedly autorku k poznání, že nejdůležitější a často přehlížený boj proti islamistickému extremismu, vedou samotní muslimové. Stejně jako tenkrát je však tento boj přehlížený i dnes, dvacet let od alžírské černé dekády. Z každé z těch zemí, ve kterých působí džihád terorizující civilisty, přicházejí zprávy o džihádistech. Ovšem jen velmi málo, nebo téměř vůbec nic, média neuvádějí o lidech, kteří se jim vzepřeli a postavili na odpor.

Muslimové, nejčastější oběti

„Jakýkoli terorismus, ať namířený proti komukoliv, je hrůzný, ale nejčastějšími oběťmi islamistického teroru jsou právě muslimové a další náboženské minority muslimského světa. Lidé, se kterými jsem se během přípravy své knihy na svých cestách setkala, tohle znají až moc dobře,“ uvedla Karima Bennoune.

Karima Bennoune na Colours of Ostrava 2017
Zdroj: Voices of Freedom

Patří mezi ně také Dib Saída z města Lahor v Pákistánu, působící v Institutu pro mír a sekulární studia. Organizuje demonstrace proti Talibanu a proti tomu, jakým způsobem jeho příslušníci zneužívají své náboženské autority. Otevřeně protestuje proti teroristickým útokům, k jakým v Lahor pravidelně dochází. Často je vystavena výhrůžkám a zastrašování, že bude zabita sebevražedným atentátníkem.

Muž z Mali, kterého Karima Bennoune skryla pod přezdívku pan Bodmar, byl ředitelem školy, kterou se snažil udržet otevřenou a vyučovat v ní chlapce i dívky společně. Jeho příběh je z doby, kdy bylo Mali okupováno západoafrickou odnoží Al-Káidy. Když se ho ptali, proč neuteče do bezpečí, odpověděl, že jeho přítomnost představuje naději pro studenty a on, že tuto naději nemůže zabít.

Další takovou osobností je Šerifa Kedar, jejíž bratr a sestra byli zavražděni ve svém rodném domě v Alžírsku ozbrojenou islamistickou skupinou. Bylo to v roce 1996. Šerifa Kedar se nevzdala a založila organizaci Naše Alžírsko, která podporuje oběti teroru a bojuje proti fundamentalismu. Pravidelně stojí na náměstích hlavního města Alžírska Alžíru a drží plachtu se jmény obětí teroristů.

Mrtví nás zajímají pouze na Západě

V knize „Tady vaše fatwa neplatí“ přináší autorka také příběh skupiny intelektuálů z Tuniska, kteří se dali dohromady po atentátech namířených proti turistům v srpnu 2015. Tehdy Islámský stát zaútočil v muzeu Bardo a na pláži Sousse. Atentáty dostaly obrovskou publicitu, ovšem o konferenci, kterou aktivisté v Tunisu po těchto událostech uspořádali, světová média téměř vůbec neinformovala.

Posluchači debatní scény Voices of Freedom
Zdroj: Voices of Freedom

„Myslím si, že jedním z důvodů, proč média přinášejí málo informací o lidech v muslimském světě, kteří se vzepřeli fundamentalismu, je tlak na novináře, aby jim bylo znemožněno kvalitně zpracovávat události, k nimž dochází,“ míní Kamira Bennoune. „Navíc se všichni zaměřujeme především na to, co džihádisté páchají v západní společnosti a nebereme to jako součást nějakého širšího rámce. Nezajímáme se o souvislosti, ze kterých to vzešlo, a co se děje v jiných zemích, než na Západě.“

„Pokud dojde k nějakému teroristickému útoku na Západě, dozvídáme se o tom veškeré detaily. Známe příběhy jednotlivých lidí, známe jejich fotografie,“ pokračovala Bannoune. „Zatímco stejná pozornost se nedostává lidem, kteří se stanou oběťmi teroristů v zemích třetího světa. Jeden můj přítel tomu říká statistiky třetího světa, kdy se v lepším případě dozvíte, kolik je mrtvých, ale dalšího už nic.“

Není větší hrůzy, než ta opomenutá

Právnička, novinářka a spisovatelka působící na univerzitě v Kalifornii napsala tuto knihu, protože si podle svých slov uvědomila, že je její povinností hledat příběhy těchto lidí a jejich prostřednictvím sdělit, co dosud nebylo vyřčeno. „Není totiž větší hrůzy, než hrůza opomenutá. Nejsou horší noční můry, než ty, které si ti lidé musejí prožívat sami, aniž by o jejich utrpení někdo věděl,“ sdělila.

Během besedy na Colours of Ostrava uvedla, že se svět v současné době nachází mezi dvěma extrémy, které se projevují na Západě i v muslimském světě: „Při nedávném vystoupení prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě jsme se od něj slyšeli, že je třeba izolovat Západ, abychom ochránili jeho hodnoty. Podobně vystupují islamisté, kteří tvrdí, že izolovat se musí muslimský svět. Je zřejmé, že obojí je špatně.“

„Všechny civilizace a kultury jsou důležité, protože jsou nějakým způsobem propojené,“ míní Karima Bannoune. „A musíme najít způsob, jak se setkávat a diskutovat tak, abychom chránili a sdíleli celou lidskou civilizaci. Proto jsem napsala svou knihu a všechny příběhy, které jsem do ní zahrnula.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou.
03:06Aktualizovánopřed 10 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...