Dvacet osm let od pádu komunismu lze rozdělit na dva poločasy, což letos vychází na 14 let od vstupu České republiky do Evropské unie. Do té doby se tady sice dělo hodně špatných věcí, korumpovalo se, kradlo a transformace nebyla optimální, ale určitě byla lepší než v okolních zemích. Tak hodnotí mezinárodně respektovaný ekonom Tomáš Sedláček vývoj po roce 1989. „Pak nám ale došla síla. Česká republika se zastavila na místě a teď se veškerými zpětnými tryskami ve svém politickém arsenálu snaží sama sebe vmanévrovat zpět do země nikoho,“ prohlásil v debatě na téma „Evropa od euforie k vystřízlivění“, která byla součástí diskuzní scény prvního dne festivalu Colours of Ostrava 2017.
„Ukažte mi v Británii jediného člověka, kterému by brexit jakýmkoli myslitelným způsobem prospěl,“ obrátil se v diskusi Tomáš Sedláček na velvyslankyni Velké Británie v Česku Jan Thompsonovou. „To jste si tedy pomohli. Pokud chtěla Británie lepší podmínky pro City, tak brexit tomu nasadil korunu,“ glosoval jeden z argumentů, které podle Thompsonové vedly Brity k rozhodnutí odejít z Evropské unie.
Podle britské diplomatky byl jedním z nejčastější argumentů pro brexit slogan ‚Vezměme kontrolu svých věcí zpět.‘ „Dalším důvodem možná bylo, že důsledkem hospodářské krize se politika více zaměřovala na eurozónu. Takže vznikl pocit, že by země, které nejsou součástí eurozóny, měly buď odejít z Evropské unie, nebo si zajistit nové uspořádání, které by je více ochránilo.“
Jan Thompsonová argumentovala, že se to vztahovalo například na působení finančních institucí těchto zemí, které působily v londýnské City a měly právo obchodovat v eurech, ačkoli jejich země nebyly součástí eurozóny. „Myslím si, že řadu požadavků, které Británie vznášela ještě před odchodem z Evropské unie, by sdílelo i mnoho zemí středoevropského regionu,“ uvedla.
Británie v prokletí svobody
Snaha vymotat se po pádu železné opony ze země nikoho byl podle Tomáše Sedláčka první imperativ z hlediska bezpečnosti i ekonomické prosperity. „Z Varšavské smlouvy jsme přestoupili do NATO a vstoupili do Evropské unie. Teď se však Česká republika opět manévruje zpět do země nikoho. Stejně tak jako se to povedlo Británii,“ míní ekonom.
„Ta se najednou ocitla v prokletí svobody, protože svoboda není svobodou od něčeho, ale svobodou k něčemu. V tom se velmi dobře projevuje i ten poločas rozpadu, který zažíváme v České republice, ale i ve světě v podobě Trumpa nebo brexitu,“ uvedl Sedláček a pokračoval:
„Občas se stane, že se jedna země ekonomicky zblázní nebo politicky pomate. Ovšem nikdy se to nestane dvaceti osmi zemím najednou. A v tom je málokdy vyřčený smysl Evropské unie. Je to skupina přátel, kteří se navzájem upozorní, když jeden, dva, čtyři nebo pět bude mít nějaké politické nebo ekonomické potíže.“
Za současnou vysokou životní úroveň vděčíme podle Sedláčka zejména míru. „To, co se stalo v Jugoslávii, je toho důkazem. Historicky byla Evropa často nejkrvavějším bitevním polem. Ovšem separatistické tendence, ať už pocházejí z Velké Británie, ale také od politiků jako je Wilders a Le Pen, v Česku Hrad, v Polsku a Maďarsku úřadující vlády, to jsou tendence, které nepomáhají té největší revoluci v dějinách Evropy, jíž je Evropská unie,“ prohlásil Sedláček na jedné z diskusních scén festivalu nazvané Voices of Freedom.
Podle velvyslankyně Thompsonové měla Británie po pádu železné opony velký zájem na tom, aby střední a východní Evropa byla v bezpečí a prosperovala. „To byl jeden z důvodů, proč jsme chtěli, aby se Evropská unie rozšířila o postkomunistické země. Ze stejného důvodu jsme podporovali vstup těchto zemí do NATO. Aby transatlantická aliance ochránila také tuto část Evropy,“ uvedla Thompsonová. „Rusko má samozřejmě problémy s tím, jak NATO funguje. Přestože NATO se velmi snažilo, aby vznikly určité vztahy založené na důvěře a spolupráci.“
Česko obklopené spojenci
Podle dalšího z diskutujících Adama Černého z Hospodářských novin prožívá Česko při pohledu na mapu jedno z nejšťastnějších období ve své historii. Připomenul, že první republika měla výsadu fungující demokracie. Ovšem měla podle Černého jednu velkou vadu, protože neměla ve svých sousedech spojence nebo alespoň nekonfliktní vztahy.
„Dnes máme Českou republiku obklopenou spojeneckými státy, které jsou v Evropské unii a s výjimkou Rakouska také v NATO. Evropská unie je politický projekt, který se snaží o historicky výjimečnou věc neřešit problémy a konflikty násilím,“ uvedl Adam Černý. „A skutečnost, že nám nehrozí žádný bezprostřední vojenský konflikt, není při pohledu do historie vůbec samozřejmá. Je to luxus, který nám současná situace přináší.“
Přesto je podle Jan Thompsonové důležité položit si otázku, co je hnacím motivem lidí, kteří členství České republiky v Evropské unii zpochybňují. Upozornila, že Česká republika by měla mít spíš vděčný postoj k Evropské unii, protože řadu let těží z jejich fondů a má z toho prospěch.
„Je ovšem možné, že politici měli dělat více, aby tuto skutečnost lidem lépe vysvětlili. To platí i pro mou vlastní zemi. Takže je možné, že absence nadšení pro Evropskou unii může mít v České republice stejné kořeny, které v Británii nakonec vedly k hlasování pro brexit,“ uvedla britská velvyslankyně v Česku.
Cynický projekt Evropské unie
„Kdybychom Evropskou unii neměli, tak bychom si ji už kvůli běženecké vlně museli vymyslet. V Řecku je problém, v Itálii je problém a smysl Evropské unie spočívá v tom, že si sedneme ke společnému stolu a začneme řešit společné problémy,“ hájil v debatě evropskou integraci Tomáš Sedláček. „Potíže, které může každá země řešit sama, ať si řeší sama. Co může řešit vesnice, ať si vyřeší. Ovšem věci jako globální oteplování, otázky životního prostředí nebo třeba finanční instituce a obchodování v londýnské City přece musíme řešit společně.“
Podle Sedláčka ztratil svět Británii jako důležitého hráče, který se angažuje v řešení globálních otázek, protože, jak řekl, nebude mít Británie více inkoustu na to, než řešit, jak se znovu dohodnout s Rakouskem na obchodu s rohlíky.
„A to je velká škoda. Protože Británie spolu s Českou republikou vytvářela takový cynický osten, který Evropské unii prospíval. Ten cynismus a pochybování byly ale vždy plodné a produktivní. Náš cynismus, který ovšem předvádíme dnes, je neproduktivní a obrací se proti nám, protože si volíme do čela profesionální cyniky. Lidi, kteří nevěří už ani na Evropskou unii,“ sdělil Tomáš Sedláček.
„Přitom Evropská unie je cynický projekt,“ pokračoval. „Není založená na nějaké lásce, na hesle hippies ‚Make love, not war‘. To by byla idealistická unie, kdybychom se dohodli, že teď Češi mají rádi Němce a Němci že budou zpívat francouzské šansony a Francouzi že budou nosit skotské sukně… Takhle by vypadala Evropská unie založená na představách pravdoláskařských hipíků. Evropská unie je založená na hesle ‚Let’s made trade, not war‘. Není jiný způsob jak donutit národy, aby se spolu přátelily.“
