Směřování Starostů a nezávislých od KDU-ČSL po ohlášeném vypovězení volební koalice začíná být zřejmé. Bývalý předseda hnutí a liberecký hejtman Martin Půta dal v Událostech, komentářích najevo, že myšlenka, že by Starostové kandidovali na lidoveckých kandidátkách, se jim nezamlouvá, protože by za „svými“ politiky nešli voliči STAN. Podobné názory ovšem znějí i od lidovců.
Starostové na kandidátkách lidovců? Kritika zní z obou stran
Události, komentáře: Koalice KDU-ČSL a Starostů končí (zdroj: ČT24)
KDU-ČSL v úterý oznámila, že místo dříve dohodnuté volební koalice se STAN nově upřednostňuje svoji samostatnou kandidaturu s tím, že by zástupci Starostů zůstali na lidoveckých kandidátkách tak, jak se obě strany dohodly. Jak zdůraznil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, znamenalo by to pro STAN, že by z jejich řad vzešlo šest volebních lídrů a dalších osm Starostů by bylo na druhých místech kandidátních listin.
Martin Půta, který býval předsedou STAN a nyní zůstává jediným hejtmanem z jejich řad, však takovou myšlenku zpochybnil. Volební koalici považuje za maximum toho, co jsou voliči ochotni připustit. „Jenom účast našich lidí na kandidátkách – přestože je nabídka taková, že by v šesti krajích byli lídři – podle mě nebude znamenat masivní podporu od Starostů, našich členů, našich podporovatelů a také našich voličů,“ řekl. Zdůraznil přitom, že z možných variant spolupráce si zrovna volební koalici vybrali sami lidovci.
Další spolupráci s KDU-ČSL, pokud ta koalici vypoví, proto Půta nechce. Není jediný, kdo se staví proti tomu, aby Starostové figurovali na lidoveckých kandidátkách. Taková varianta se nelíbí například ani místopředsedovi hnutí Vítu Rakušanovi nebo předsedovi senátního klubu STAN Janu Horníkovi.
Expředseda lidovců: Buď v koalici, nebo zcela samostatně
Ani na druhé straně však nemá myšlenka nabídnout Starostům a nezávislým lukrativní posty v nejvyšších patrech kandidátních listin zcela jednoznačnou podporu. Bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, který vedl stranu v době rozpadu Čtyřkoalice a následné volební koalice lidovců s Unií svobody, je po minulých zkušenostech přesvědčen o tom, že existují jen dvě odpovědné cesty: kandidovat ve volební koalici nebo kandidovat zcela samostatně – lidovci jen sami za sebe.
„To, co vyústilo na celostátním výboru, je na půli cesty,“ podotkl. Navíc se obává, že se Starostové a nezávislí kvůli nabídce zůstat na kandidátkách KDU-ČSL rozhádají.
Cyril Svoboda se také obává, že ustoupení od dohodnuté koalice a na druhé straně ponechání kandidátek v původní podobě se zástupci obou stran, dá lidoveckým politickým oponentům munici ke snadné kritice na téma podrazy.
Martin Půta však zdůraznil, že to takto Starostové nevnímají. Ujistil, že rozhodnutí lidovců respektují a sám mu do jisté míry i rozumí. „Rozumím obavě z desetiprocentní hranice, zvláště po zkušenosti KDU-ČSL z minulého volebního období, kdy nebyli součástí Poslanecké sněmovny. U strany s tak dlouhou historií je to poměrně traumatizující představa, chápu argumenty o riziku,“ řekl.
Dvakrát vyšší klauzule pro koalici je světový unikát
Lidovci přišli se svým oznámením poté, co z několika průzkumů vyplynulo, že by se jejich volební koalice se STAN vůbec nemusela dostat do Poslanecké sněmovny. V případě koalic se totiž uzavírací klauzule násobí ze základních pěti procent tolikanásobně, kolik subjektů v koalici je.
Jak v Událostech, komentářích poukázal politolog Tomáš Lebeda, je to ustanovení unikátní, podobné pravidlo platí už jen na Slovensku. „Na Slovensku to zavedl Vladimír Mečiar v době jeho autoritářského drivu a u nás to bylo zavedeno v době opoziční smlouvy. (…) Bylo to čistě účelově přijato jako opatření proti Čtyřkoalici,“ shrnul.
Martin Půta ovšem míní, že koalice KDU-ČSL a STAN na deset, i slibovaných patnáct procent měla. Svůj potenciál však možná promrhala již na samotném začátku, když se po hlavě nevrhla do intenzivní kampaně. „Nový subjekt prostě musí zapracovat na tom, aby ho lidé znali. A v průzkumech je znalost takové koalice velice důležitá,“ uzavřel.