Pařížskou klimatickou dohodu by měla do české legislativy ratifikovat ještě dosluhující Poslanecká sněmovna. Podle kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) jde o důležité téma, proto je přijetí dohody zařazeno na jednání v příštím týdnu. V dolní komoře čeká dokument na projednání od loňského podzimu. Část opozice by mohla sáhnout k obstrukcím – třeba ODS razí postoj, že by měla ekologický závazek schvalovat až nová sněmovna. Koalice ale počítá i s možností přijmout dokument na mimořádné schůzi.
Předmětem debat ohledně dokumentu je mimo jiné závaznost a důsledky dohody, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Dokument počítá s omezováním emisí CO2 po roce 2020, a navazuje tak na Kjótský protokol. Pro Česko znamená podle vlády možnost účasti na výrobě obnovitelných zdrojů.
„Když si vezmete mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů, který chceme budovat, jsou závěry tak volné a dávají nám takový prostor, že pro nás není problém to splnit,“ tvrdí volební lídr ČSSD a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.
Česká republika se navíc řadí k posledním zemím v Evropě, které dokument ještě neratifikovaly. Ve sněmovně na to přitom čeká už od 5. října 2016. V úterý se k němu vrátí poslanci už po čtvrté. „Vše bude záviset na tom, jak bude opozice obstruovat, protože to avizovala dopředu. V případě, že by zde vznikly problémy, jsme připraveni svolat i mimořádnou schůzi,“ tvrdí Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) považuje debatu za žádoucí, stejně tak předseda TOP 09 Miroslav Kalousek považuje za důležité věnovat se tématu pro každého, komu není stav životního prostředí pro další generace lhostejný.
- Udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně,“ což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.
- Podle dohody musí státy „usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech“.
- Nezávazná příloha dohody přijaté 12. prosince 2015 v Paříži uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.
- V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.
- Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o „využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření,“ která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.
- V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit“.
- Zdroj: ČTK
Někteří opoziční politici jsou ale proti tomu, aby sněmovna před koncem svého mandátu o takto důležitém dokumentu rozhodovala. Třeba komunisté by ho podpořili, ale klidně až v novém složení dolní komory. A vyčkávala by i ODS. „Je to téma, které je ve společnosti diskutované, je diskutované i mezinárodně, jak víme, je tu nový postoj USA, je tu řada věcí, o kterých je potřeba diskutovat,“ tvrdí předseda Petr Fiala.
