Tisíce lidí si připomněly vyhlazení osady Ležáky. Řečníci v projevech připomněli nutnost předávat informace o události mladé generaci. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Dva týdny předtím vyhladili středočeské Lidice.
Osudová volba: Zrada nebo cesta svobody? Pieta připomněla vyhlazení Ležáků
Události: Pieta v Ležákách (zdroj: ČT24)
Tradiční součástí pietního aktu v údolí, kde se osada Ležáky nacházela, bylo kladení desítek věnců u pomníku nazvaného Kniha obětí. Následovalo čtení jmen zavražděných obyvatel osady. Po proslovech do prostoru seskočili čtyři výsadkáři.
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská uvedla, že je nutné pracovat především s mladými lidmi a připomínat jim, co se v Ležákách událo. „Připomínat jim to nikoliv jako dávnou a uzavřenou část historie, ale jako událost, která měla a má smysl pro naši historii a jejíž důsledky pociťujeme dodnes,“ řekla Horská.
„Je důležité, aby věděli, že mohou přijít okamžiky, kdy budou muset volit. A buď se rozhodnou jako (Karel) Čurda a půjdou cestou zrady, anebo se rozhodnou jako obyvatelé obce Ležáky a půjdou cestou svobody a odvahy i za cenu nejvyšší,“ řekl v Ležákách místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Pietní akt v Ležákách (zdroj: ČT24)
Mezi návštěvníky akce byly i sestry Šťulíkovy, které jediné vyvraždění vesnice jako malé přežily. Jarmila Doležalová, rozená Štulíková, novinářům řekla, že je pěkné, že si lidé událost připomínají. „Já vzpomínám hlavně doma, kde je klid,“ uvedla Doležalová, která místo občas navštěvuje i mimo termín pietní akce.
Odveta za Libuši
Nacisté Ležáky vyhladili kvůli zjištění, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel obce, dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942.
Třináct dětí z Ležáků nacisté odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, osadu připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.