Univerzitní nemocnice zatím nevzniknou. Zákon, který v ně měl přetvořit stávající fakultní nemocnice, spadne pod stůl, protože se k němu plénum Poslanecké sněmovny do voleb již nedostane. Způsobil to zdravotní výbor, který na svém výjezdním zasedání v Mikulově odložil jeho projednávání až na konec září. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík je z takového konce radikální změny, kterou měly nemocnice projít, rozčarován.
Za obvyklých okolností nemůže sněmovní výbor smést návrh, který se mu nelíbí, ale protože se blíží volby, nyní se taková možnost otevírá. První „obětí“ je vládní návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Předseda výboru Rostislav Vyzula (ANO) zdůvodnil odklad jeho projednávání – který fakticky znamená, že se k němu sněmovní plénum již nedostane – obavou, že by změna statutu nemocnic mohla vést až k jejich privatizaci.
„Vlastně se jedná o odstátnění velkých nemocnic, které jsou páteřní sítí nejmodernější a nejperspektivnější léčby. Od toho se odvíjí celá řada problémů,“ řekl Rostislav Vyzula. Je například přesvědčen, že stát nebude mít dostatečný dohled nad tím, jak nemocnice nakládají se svým majetkem.
Hrozba privatizace, o které se také zmínil, souvisí s tím, že by mohly univerzitní nemocnice, pokud by byly ztrátové, skončit v dluhové pasti. Se ztrátou hospodaří zejména Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, v červených číslech skončila v uplynulých letech také Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Výboru se také nelíbí, že by ředitelé nynějších fakultních nemocnic zůstali po převodu na univerzitní nemocnice ve funkcích bez výběrového řízení.
Ministr je rozčarován
Členové výboru tím nepotěšili ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD). Ten je z jejich postupu rozčarován. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová zdůraznila, že byli ministr i jeho náměstci připraveni s poslanci o normě debatovat, vysvětlovat a hájit ji, což jim však výbor neumožnil. „Ministra zdravotnictví mrzí, že poslanci nebyli ochotni o tomto bodu jednat, a tím de facto jeho další projednávání pohřbili,“ shrnula mluvčí.
Proti vládnímu návrhu se postavil výbor vedený koaličním poslancem, dosud přitom zněly výhrady hlavně od opozice, zejména ODS a KSČM. Občanští demokraté při projednávání zákona v prvním čtení navrhovali zamítnutí zákona nebo jeho vrácení k přepracování. Podle nich musí být směr takový, aby vysoká škola měla zásadní možnost mluvit do řízení nemocnic, a vzdělávání lékařů nebylo dáno pouhou smlouvou. KSČM se zase proti zákonu stavěla kvůli obavě, že jde o předehru privatizace státních nemocnic.
Z fakultních univerzitní
Zákon měl z fakultních nemocnic učinit univerzitní nemocnice, které by byly právnickými osobami. Zařízení by měla uzavřenou smlouvu o spolupráci s vysokou školou, jejíž studenti by se v nich vzdělávali. Nemocnice by hospodařily s majetkem, který by na ně stát převedl, a výnosy by mohly použít pouze na úhradu nákladů spojených se svou činností.
Ministr Ludvík si od předpisu sliboval, že přinese transparentnější a efektivnější řízení veřejných nemocnic a sliboval „stabilizaci základní sítě nemocničních zařízení pro poskytování té nejkvalitnější zdravotní péče pro české pacienty“.
