Sněmovní výbor doporučil dolní komoře schválit novelu ústavního zákona o zbraních, která zanáší do základních zákonů republiky právo držet zbraň. Ministr vnitra coby iniciátor tak reaguje na evropskou směrnici, která pravidla zbraní upravuje a omezuje rozsahy zásobníků. Kritici novely mluví o nebezpečném populismu. Případ sledoval Jiří Leschtina z týmu Reportéři ČT.
Směrnice o zbraních upravuje objem zásobníků, Praha chce měnit ústavní zákon
14 minut
Reportéři ČT: Český spor o „ozbrojenou“ ústavní novelu
Směrnice EU omezující používání některých poloautomatických zbraní vznikla jako obranná reakce na teroristické útoky v Paříži; právě tento druh zbraně totiž použili islamisté při vraždách v pařížské redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a hudebním klubu Bataclan.
Unijní nařízení, které je pro členské státy povinné, se týká samonabíjecích dlouhých zbraní v kombinaci se zásobníkem s kapacitou nad deset ran. Omezuje držení krátkých samonabíjecích zbraní se zásobníkem nad dvacet nábojů. Nelegálními se stanou dlouhé střelné zbraně, které mají skládací nebo teleskopickou pažbu a lze je snadno ukrýt. S výjimkou posledních jmenovaných zbraní tak nejde o zákaz zbraní, ale o omezení kapacity zásobníku.
Česku nyní běží patnáctiměsíční lhůta na zapracování unijní směrnice do tuzemské legislativy, Praha se ale unijní úpravě staví na odpor. Už na přelomu roku začalo ministerstvo vnitra iniciovat ústavní změnu, která by právo držet zbraň zakotvila do základních zákonů republiky.
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky definuje, za jakých okolností lze v zemi vyhlásit nouzový nebo válečný stav, a určuje, že v Česku zajišťuje bezpečnost policie, armáda a záchranáři, doslovně: „ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby“.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ovšem v lednu přišel s ambicí zákon ještě v tomto volebním období novelizovat a zanést do něj, že právo „podílet se na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky“ mají i občané – čili legální držitelé zbraní.
Chovanec: Jako byste při požáru brali vodu
„Chci, aby ti, kteří dnes drží zbraň legálně a drží ji za velmi přísných podmínek českého práva, měli právní ochranu ústavního zákona s tím, že stát v případě ohrožení může s těmito lidmi počítat. A já s nimi počítat chci,“ prohlásil před nedávnem v Otázkách Václava Moravce a připustil, že jde o reakci na unijní směrnici.
„Povýšení ústavního práva je i trochu reakce, ale není to hlavní reakce na směrnici EU. V době nebezpečí se rozhodla vzít lidem zbraně,“ tvrdí ministr. „Přirovnal bych to k situaci, kdy lidem při lesním požáru seberete polovinu vody, kterou mají.“
Chovancův přístup našel ve sněmovně podporu bez ohledu na stranickou příslušnost – novelu zákona o právu držet zbraň předkládají poslanci z ČSSD, ANO, KSČM i ODS. Minulý týden návrh drtivou většinou podpořil také ústavněprávní výbor sněmovny a doporučil ji sněmovně ke schválení. Hlasovat se o ní bude na červnové schůzi.
Rouček: Proč neprotestují rakouští myslivci a švédští lovci?
Na potřebě novelizovat ústavní zákon se přitom s ohledem na reálný obsah směrnice neshodnou ani straníci uvnitř jednotlivých uskupení. „Dýchá z toho populismus a je to i rezignace státu na schopnost podobné situace řešit. Zjednodušená věta, aby občan mohl vzít spravedlnost nebo svou obranu do vlastních rukou, se mi zdá strašně nebezpečná,“ prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
„Nikdo vás neodzbrojuje tím, že vám limituje zásobník,“ dodává šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, sám držitel zbraně.
„Sedmadvacet států Evropské unie, i Švýcarsko, s touto směrnicí nemá problém. Jediný problém má Česká republika,“ podotýká bývalý místopředseda Evropského parlamentu a Chovancův stranický kolega Libor Rouček.
„Kladu si otázku a to není jenom otázka na ministra vnitra, ale i na české sportovní střelce, myslivce, další zájmové organizace, když tato směrnice nevadí myslivcům v Rakousku, v Německu, na Slovensku, lovcům ve Švédsku, ve Finsku, sportovním střelcům po celé Evropě, proč by měla vadit nám?“ doplňuje a upozorňuje, že pro současné majitele evropský předpis nic nezpřísňuje.
Myslivci: Bojíme se, že „krájení salámu“ dojde až k nám
To nepřímo připouštějí i stoupenci novelizace, svou podporu ale zároveň vysvětlují nepříliš konkrétními obavami z budoucna. „Držíme kolegialitu s ostatními střelci, protože si uvědomujeme, že toto krájení salámu bude postupovat od držení zbraní pro osobní potřebu přes sportovní střelce a sběratele a nakonec dojde k nám, k myslivcům,“ řekl jednatel České myslivecké jednoty Bohumil Straka.
„V tuto chvíli nehrozí odzbrojování občanů, ale je to omezení legálních držitelů zbraní. A my víme už i z prohlášení představitelů EU, že se připravují i další zpřísnění. Předseda Evropské komise Juncker řekl, že směrnice je málo ambiciózní,“ varoval sociálnědemokratický poslanec Roman Váňa.
Kriticky pak unijní nařízení hodnotí i sportovní střelci, například Aleš Chudoba z Liberce, který nejraději soutěží ve střelbě z odstřelovací pušky: „Střelci jsou viděni tak, že jsou to jacísi pološílenci, kteří potřebují být za každou cenu ozbrojení a hrát si na akčního hrdinu. Za dlouhá léta, co se s nimi setkávám, ale musím říci, že jsou to skutečně ukáznění a disciplinovaní lidé.“
Pochyby někdejšího ústavního soudce
Není ovšem jisté, zda zavedení ústavního práva na zbraň Česko před evropskou směrnicí ochrání. „To, že si teď naschvál změníme ústavní zákon, neznamená, že bychom s tím setřásli implementační povinnosti,“ upozorňuje bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
Někdejší ministerský předseda Petr Pithart potom varuje ještě před jedním nepříznivým rozměrem celé debaty, a to tím společenským. Milan Chovanec, poslankyně ODS Jana Černochová nebo prezident Miloš Zeman, kteří ozbrojování podporují, se totiž se zbraněmi nechávají i veřejně fotografovat.
„To jsou nepřirozené věci, které mají lidem potvrdit, že se bojí právem, a že kdo se bojí, tak potřebuje ochránce,“ říká. „No a kdo to je? V tuto chvíli je to pan ministr Chovanec a lidé, kteří stojí za těmi jeho návrhy.“
