Současné teplo a sucho přeje senosečím. Technika ale usmrtí spoustu zvířat, hlavně srnčat, která se v trávě schovávají. S jejich vyháněním pomáhá speciální aplikace. Propojuje zemědělce, myslivce a dobrovolníky. Za tři roky vyplašili a zachránili tisícovku zvířat.
Šance na přežití volně žijících zvířat je pod žacími stroji minimální. Zakladatelka sdružení Za živou krajinu Markéta Rejtharová našla posekané srnče před čtyřmi lety a byl to okamžik, který ji přiměl jednat. V současné době, kdy je sklizeň sena v plném proudu, tráví i s kolegyní na loukách na Kladensku každou volnou chvíli. Před nebezpečím chce ochránit co nejvíc zvířat. Někteří zemědělci ale podle ní své práce stále nehlásí a myslivci zvěř neplaší.
„Nejdůležitější je, aby si lidé vůbec připustili, že tento problém existuje,“ říká Markéta Rejhartová. „Vidím, že to může fungovat, ale musí být chuť - a pokud ta chuť není, tak bohužel prostě to fungovat nemůže.“
V aplikaci stovky zemědělců a myslivců
Zemědělce, myslivce i dobrovolníky propojuje aplikace Senoseč. Doteď se v ní zaregistrovaly stovky zemědělců a myslivců. Na jejich výzvu čeká skoro pět tisíc dobrovolníků. Letos už vyplašili čtyři stovky zvířat. Taky ale nahlásili 45 dalších, která neunikla. „Chtěli bychom podpořit, motivovat a vyzvat další zemědělce i další myslivce, aby se do toho zapojili,“ sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.
Vylepšená mobilní aplikace například umožňuje organizovat akce přímo z louky. „S webovou aplikací se pracovalo o něco hůře. Přece jen v terénu když máte mobil a můžete přímo zadat ten termín sečení, termín akce, je to mnohem lepší,“ uvedl vedoucí projektu Senoseč Jan Bartoška. Dobrovolníci také mohou nově hodnotit uspořádané akce a aplikace ukáže i na nejaktivnější pomocníky.
