Na pražském hlavním nádraží stojí ode dneška Památník rozloučení. Je to už druhá připomínka vlaků, které odtud v letech 1938 a 1939 vypravil Nicholas Winton. Zachránil tak před smrtí v koncentračních táborech 669 dětí. Nový památník je věnovaný jejich rodičům, kteří je do Anglie poslali. Většina z nich se tehdy se svými potomky viděla naposledy.
Zachráněné děti, dnes již penzisté v pokročilém věku, se rozhodli uctít odvahu svých rodičů, kteří se odhodlali své potomky opustit a z obavy o jejich budoucnost a život je vyslali po kolejích až za Lamanšský průliv.
Vybudování památníku iniciovaly dvě zachráněné dívky a dnes již dámy Zuzana Marešová a Milena Grenfell-Bainesová.
„To byla moje nejsilnější vzpomínka, když jsem koukala z toho vlaku ven a viděla své rodiče na peroně,“ zavzpomínala Zuzana Marešová a připomněla, na čí počest byl památník zbudován. „Všem rodičům všech dětí, které takto posadili do vlaku, protože to byla obrovská odvaha a obrovské hrdinství.“
Pietního aktu se osobně zúčastnila zhruba desítka tzv. Wintonových dětí ‒ z Česka, Británie i Izraele. Podle Wintonových dětí by měl památník symbolizovat také naději i vítání. Proto je záměrně umístěný v prostoru, kde chodí nejvíce lidí.
Ke vzniku památníku pomohli i dárci. Ve veřejné sbírce se podařilo získat tři miliony korun. Celkem se památník připravoval rok.
Návrh Památníku rozloučení vypracoval Stuart Mason, autorem skleněné výzdoby je sklář Jan Huňát.
