Univerzitní stavby mění tvář Česka. Novým objektem se pyšní Přírodovědecká fakulta UHK

Mezi architektonicky nejzajímavější počiny patří přestavby areálů tuzemských univerzit. Díky státním dotacím či finančním prostředkům z evropských fondů se v minulých letech dočkaly nových budov studenti vysokých škol ve Zlíně, Ústí nad Labem, Brně, Olomouci, Plzni, Liberci nebo Hradci Králově. Posledně jmenované město ve středu slavnostně otevřelo prostory Přírodovědecké fakulty. Ta je v pořadí třetí novou budovou kampusu Na soutoku patřícího Univerzitě Hradec Králové (UHK). Univerzita chce ve výstavbě v této lokalitě pokračovat.

„Hlavním cílem univerzity bylo vybudovat špičkově vybavené přírodovědné prostory pro výuku a výzkum. Vzdělávají se zde studenti ve velmi žádaných studijních oborech, jako je například Systematická biologie a ekologie, Toxikologie a analýza škodlivin a Finanční a pojistná matematika,“ uvedl rektor Univerzity Hradec Králové Kamil Kuča.

Děkan Přírodovědecké fakulty UHK Pavel Trojovský dodal, že fakulta před dokončením nového objektu sídlila ve třech starých budovách, kde nebyly ideální podmínky například pro laboratoře. „My jsme potřebovali hlavně rozšířit výzkumné laboratoře i vylepšit prostory pro studenty, což nová budova všechno přinesla,“ řekl Trojovský. Fakultu navštěvuje 630 studentů. Projekt výstavby její nové budovy stál 450 milionů korun. 

Nová budova Fakulty sportovních studií je součástí nového univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích, který byl dokončen v září 2010.
Zdroj: Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity

Podle údajů z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky bylo od roku 2004 financováno ze státního rozpočtu vybudování čtyř vysokoškolských areálů: 

  • Kampus Masarykovy univerzity v Brně Bohunicích
  • Kampus Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
  • Areál Na soutoku Univerzity Hradec Králové
  • Areál Západočeské univerzity v Plzni

V případě těchto kampusů se primárně jednalo o rozsáhlou výstavbu výukových (výzkumných) prostor, nikoliv ubytovacích kapacit, na místě je tedy použít slovo „kampus“ v uvozovkách.

Z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace pak bylo podpořeno celkem 65 projektů vysokých škol a na projektech bylo vyčerpáno 11,788 mld. Kč. Šlo jak o projekty nové výstavby od jedné až po více budov či projekty rekonstrukce stávajících budov (v některých případech i zároveň s pořízením přístrojového vybavení), tak i o projekty bez stavby, pouze s nákupem přístrojů a zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Po tropech v neděli dorazí silné bouřky

Českou republiku v neděli čekají vysoké teploty. Zejména v Čechách překročí i tropických třicet stupňů Celsia. Odpoledne pak od západu dorazí silné bouře s intenzivními srážkami, nárazovým větrem a kroupami. Výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
15:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

O bitcoinové kauze nebo podpoře podnikatelů hovořili hosté Politického spektra

O vývoji bitcoinové kauzy nebo podpoře tuzemských podnikatelů diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda hnutí Česká republika na 1. místě Ladislav Vrabel, první místopředseda Strany soukromníků České republiky Ladislav Linek a první místopředsedkyně hnutí SEN 21 Monika Shaw Salajová.
před 2 hhodinami

„Nemysleli jsme si, že se válka stane součástí každodennosti.“ Pieta připomněla vyhlazení Lidic

Pieta v Lidicích připomněla 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
před 2 hhodinami

Jiřikovský si chtěl bitcoinový dar odečíst z daní, tvrdí advokát

Tomáš Jiřikovský, který daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Serveru Novinky.cz to řekl jeho advokát Kárim Titz. Při domlouvání daru se ale podle něj motivace vůbec neřešila. Média už dříve uvedla, že podle policie darované bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čeští řidiči už za hranicemi spáchali přes 177 tisíc přestupků. Nejvíc v Německu

Ministerstvo dopravy letos dostalo už přes 177 tisíc žádostí o údaje řidičů, kteří v zahraničí spáchali dopravní přestupek, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí od zahraničních úřadů míří z Německa, kde radary a kontroly zachycují nejvíce přestupků. Nejčastěji čeští řidiči překračují maximální povolenou rychlost, časté jsou i pokuty za jízdu na červenou.
před 7 hhodinami

Tygří mast jako suvenýr? Celníci varují před neoprávněným dovozem

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.
před 8 hhodinami

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 9 hhodinami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 9 hhodinami
Načítání...