Vybudování systému elektronických receptů už stálo 318 milionů korun a dalších 4,5 milionu ročně stojí provoz. Využití e-receptů v praxi je přitom mizivé. Tvoří pouze 1,5 procenta vydaných receptů na léky. Vyplývá to z výsledků prověrky hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
„Využití tohoto systému je minimální. Od srpna 2011 do října 2016 bylo v České republice vydáno necelých pět milionů elektronických receptů, což představuje zhruba jen jeden a půl procenta ze všech vydaných receptů,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Podle ředitele SÚKL Zdeňka Blahuty je ale nevyužívání elektronických receptů způsobeno tím, že je systém doposud založený na dobrovolnosti. Povinný má být až od ledna příštího roku.
Část lékařů ale e-recepty odmítá, protože se obává zvýšení nákladů. Ministerstvo zdravotnictví jim chce náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce.
Kontroloři ale upozornili i na to, že si SÚKL při budování systému nevyhradil možnost systém modifikovat, případně upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání.
Kvůli tomu se dostal do sporu s dodavatelem, který vyústil až v soud a pozastavení provozu systému od prosince 2015 do března 2016. Ústav proto od loňska používá náhradní řešení a chystá nový systém. Ten nyní za 14,68 milionu korun bez DPH vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála tendr.
Podle mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomové ústav nemohl předvídat soudní spory o práva k systému ani následné předběžné opatření soudu, které provoz e-receptů dočasně přerušilo. „Na základě výše uvedeného SÚKL odmítá, že by nedodržel zákonný postup, a závěry NKÚ ohledně řešení autorských práv považuje za předčasné,“ doplnila.
Kontrolní úřad kritizoval i další nedostatky hospodaření lékového ústavu v oblasti IT. „SÚKL v letech 2005 až 2009, kdy přecházel na novou IT architekturu a vytvářel datový sklad, neměl licence na používání některých softwarových aplikací. Tím porušoval licenční práva. Dodavateli softwaru pak v rámci dohody o narovnání zaplatil 120 milionů korun,“ oznámil Kešner.
SÚKL si je podle mluvčí ústavu situace vědom a současné vedení ústavu již nedostatky napravilo. Zmíněná dohoda o narovnání s dodavatelem softwaru podle SÚKL ušetřila státu stamiliony korun.
