Po rozpadu jihočeské koalice rozehrává hnutí ANO i sociální demokraté jednání o novém složení krajské rady, přičemž hejtmanské křeslo chce jak šéfka budějovických „babišovců“ Radka Maxová, tak dosavadní hlava kraje Jiří Zimola (ČSSD). Najít v něm může těžkého soupeře. Politik s mnohaletou zkušeností s regionálními poměry už dokázal vyjednat koalici s tak protichůdnými stranami, jako jsou komunisté, občanští demokraté… a koneckonců i ANO.
Pružný hejtman z jihu. Zimola dříve vládl s ODS i komunisty, teď se rozhádal s ANO
Zimola s politikou začínal v komunálu; rodák z Třebíče vystudoval češtinu a dějepis na budějovické Jihočeské univerzitě a v roce 1998 se stal v pohraniční Nové Bystřici nejen učitelem na základní škole, ale i starostou. Začínal přitom jako nestraník, byť už na kandidátce sociální demokracie. Oranžovou stranickou knížku ale drží v ruce až od nového milénia.
V čele třítisícového městečka dvacet kilometrů jižně od Jindřichova Hradce nakonec strávil deset let a jako zastupitel tam působí dosud. Skutečný politický start pro něj nicméně znamenaly až krajské volby v roce 2008, jejichž výsledek je známý jako „oranžové tsunami“.
Na oranžové vlně do hejtmanského křesla
Lidový dům vedený Jiřím Paroubkem tehdy v předvolební kampani oproti zvyklostem vsadil na celorepublikové téma a slíbil zrušení nepopulárních zdravotnických poplatků. Sociální demokracie v regionálních hlasováních následně na hlavu porazila občanské demokraty a ovládla všechny kraje. Do čela jižní Moravy se poprvé postavil Michal Hašek, střední Čechy ovládl stínový ministr zdravotnictví David Rath a hejtmanem na jihu se stal tehdy sedmatřicetiletý starosta Nové Bystřice.
S krajskou politikou měl Zimola v téže době dílčí zkušenost, protože už čtyři roky seděl za sociální demokraty v krajské opozici. Nyní z pozice hejtmana uzavřel koalici s dosud vládnoucími občanskými demokraty.
Jiří Zimola po zvolení hejtmanem v roce 2008
Když dokázal svůj hejtmanský mandát o čtyři roky později obhájit, přizval k vládě nad jižními Čechami naopak komunisty. Vysloužil si tím protesty jihočeských studentů, protože KSČM připadl i post radní pro školství, mládež a tělovýchovu. Po několika demonstracích komunistka Vítězslava Baborová radu opustila, straně Vojtěcha Filipa ale školský post zůstal.
S Haškem v Lánech
V roce 2013 jihočeský hejtman výrazně promluvil i do celostátní politiky. Po březnovém sjezdu sociální demokracie v hale Gong v ostravských Vítkovicích nakročil do vlády, když obdržel post ministra pro místní rozvoj v Sobotkově stínovém kabinetu. ČSSD v té době vyhlížela ve sněmovních volbách třicetiprocentní zisky.
O novém složení sněmovny se však nakonec kvůli pádu Nečasovy vlády nehlasovalo na jaře 2014, ale už o půl roku dřív na podzim. Strana se dokázala přehoupnout jen přes dvacetiprocentní hranici, což bylo podstatně méně, než Lidový dům očekával. A i když samotný Zimola coby lídr jihočeské kandidátky ve sněmovně usedl, v den vyhlášení voleb zamířil na zámek v Lánech.
Zprvu utajeného setkání s prezidentem republiky se vedle Zimoly zúčastnil i tehdejší druhý muž strany Michal Hašek, stínový ministr dopravy Milan Chovanec, stínový ministr vnitra Jeroným Tejc a letitý sociální demokrat Zdeněk Škromach.
Jimi představovaná část stranického vedení (mimo jiné i s podporou tehdejšího brněnského primátora Romana Onderky) se bezprostředně po schůzce pokusila odstavit předsedu strany Sobotku od vyjednávání o vládě, předsednictvo k tomu dokonce přijalo usnesení. Sobotka výzvu k rezignaci označil za pokus o puč, a když ho podpořily krajské organizace ČSSD, ústřední výkonný výbor strany usnesení předsednictva zrušil a z vedení partaje se naopak poroučeli návštěvníci Lán.
obrázek
Zimola se stáhl zpátky na jih Čech, půl roku po volbách se vzdal poslaneckého mandátu a soustředil se na regionální politiku. Loni na jaře ale jejím prostřednictvím znovu promluvil i do té celostátní, když navrhl zdanit církevní restituce.
Dodržovat sliby, nebo vábit voliče?
Majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi bylo jedním z hlavních taháků Lidového domu před celostátními volbami v roce 2013 a k úpravě restitucí nedošlo kvůli nesouhlasu církví i koaličních lidovců. Zimola přišel s návrhem uvalit na restituce devatenáctiprocentní daň, a to jak na finanční náhradu, již církve dostávají za svůj nenavrácený majetek, tak na státní příspěvek na činnost.
Sobotka Zimolův podnět odmítl s tím, že by narazil u Ústavního soudu, a označil ho za snahu sbírat body před blížícími se krajskými volbami. „Mrzí mě, když mě vlastní předseda obviňuje z předvolební rétoriky, místo aby mě pochválil za dodržování stranických slibů,“ kontroval tehdy Zimola a návrh na zdanění restitucí zopakoval i na podzim – to už v situaci, kdy volby vyhrál.
Ve volbách do krajských zastupitelstev loni v říjnu byl totiž Jiří Zimola jediným sociálním demokratem, kterému se podařilo zvítězit potřetí v řadě. Kromě Českobudějovicka vyhrála sociální demokracie už jen na Vysočině, kde její kandidátku vedl nestraník Jiří Běhounek. V žádném dalším kraji se nejsilnější vládní straně její čtyři roky stará vítězství obhájit nepodařilo.
V povolebních rozhovorech následně uváděl, že by si přál, aby vedení strany jeho hlasu víc naslouchalo. I když o něm někteří komentátoři spekulovali jako o možném vyzyvateli Bohuslava Sobotky na březnovém sjezdu, on sám takové ambice odmítl, což se před měsícem v Brně potvrdilo.
obrázek
Tenký led Lipna
Místo toho začaly Zimolovi přibývat starosti na domovské půdě. Koaliční ANO vedené Radkou Maxovou začalo spolu s opozicí kritizovat sociální demokraty kvůli řízení sítě jihočeských nemocnic. Sedm zdravotnických zařízení vede jediný šéf – Martin Bláha – , za což podle opozice ročně inkasuje víc než sedm milionů korun. Na svém pozemku v Lipně zároveň nechává stavět dům, který má připadnout právě jihočeskému hejtmanovi.
Ten sice obvinění z nekalých praktik několikrát důrazně odmítl, ANO ale podle všeho nepřesvědčil. Koncem minulého týdne vypovědělo koaliční smlouvu, a protože se strany neuměly usmířit, jihočeská koalice se v pondělí rozpadla.
Zimolovi nyní hrozí, že po devíti letech o hejtmanské křeslo přijde. Sám ale říká, že povinností ČSSD coby vítěze voleb je nerezignovat, a hodlá proto hledat novou koalici, paralelně s hnutím ANO.
