V Česku zemře denně na mrtvici a další cévní nemoci mozku 26 lidí, ročně je to devět a půl tisíce lidí. Po infarktu a rakovině jde o nejčastější příčinu smrti. Pacienti, kteří mrtvici přežijí, často čelí doživotním následkům. Lékařům v pražské vinohradské nemocnici se díky nové metodě podařilo zachránit muže, který by se ještě před pěti lety zřejmě neuzdravil.
Případ Jaroslava Daněčka je podle lékařů unikátní. V únoru mu během čtyř dnů třikrát hrozila smrt ze tří různých důvodů. Jedním z nich byla právě mrtvice.
Do nemocnice původně pan Daněček přijel kvůli silné bolesti v noze, kterou způsobila krevní sraženina v tepně. „Zjistili, že mám ucpanou nohu a chtěli mi ji uříznout. Pak mi to začali čistit, a to jsem si už myslel, že půjdu domů. Ale pak se mi najednou utrhl nějaký další trombus a šlo to do plic. A při dalším čištění do mozku a byl málem konec,“ popisuje Jaroslav Daněček své potíže, po kterých se podle svých slov doslova podruhé narodil.
„Abychom mu během čtyř dnů udělali intervence na obou dolních končetinách, intervenci na mozkových tepnách a vyléčili plicní embolii, to jsem ještě neviděl,“ potvrzuje výjimečnost případu přednosta Kardiocentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Widimský.
Pan Daněček měl štěstí v neštěstí. Mrtvice ho postihla ve chvíli, kdy čekal na jiné vyšetření připravený na operačním stole. Lékaři tak mohli okamžitě zareagovat a využít moderní metodu, při které přímo do mozku zavedli takzvaný stent retriever, který dokáže sraženinu i z velice tenkých cév vytáhnout.
„Lze si to představit jako mikro-rybaření v mozkových tepnách,“ přibližuje Widimský.
Ani to ale nebyl konec komplikací. Ukázalo se, že pohyb sraženin po těle dovoluje vrozená srdeční vada ‒ malý otvor v mezisíňové přepážce. „Lze to vyřešit tím, že otvor v srdci se přes tříslo při vědomí uzavře takovým speciálním uzavíracím systémem z jemného kovu,“ vysvětluje kardiolog Petr Toušek.
Právě slitina niklu a titanu a stenty z ní vyráběné změnily léčbu mozkové příhody. Dřív byla možná jen prevence následných komplikací, později se podávaly léky, které měly sraženinu rozpustit.
Bez použití stentů je šance na úplné uzdravení asi jen 25 procent, s nimi roste na dvojnásobek.
- Mozková mrtvice je způsobena omezeným nebo úplně přerušeným tokem krve do části mozku. Nervová tkáň začíná odumírat už po několika minutách bez kyslíku a vzniklé poškození je nevratné, protože mozkové buňky nejsou schopny regenerace.
- Jak poznat, že má někdo mozkovou mrtvici? Mezi hlavní příznaky patří:
- • Problémy s pohybem a jeho koordinací – zakopávání, náhlé závratě, ztráta rovnováhy
• Ochrnutí či necitlivost – často se týká jen poloviny těla, postižený má povadlý koutek na tváři, není schopen zvednout obě ruce nad hlavu
• Problémy s řečí a s porozuměním – drmolí, mluví z cesty, nerozumí
• Porucha zraku – rozmazané či dvojité vidění, úplná ztráta zraku
• Náhlá silná bolest hlavy – občas doprovázena zvracením, ztrátami vědomí - Co k mrtvici vede? Je možné jí předcházet?
- Důležitá je zdravá životospráva, která může riziko příhody významně snížit. Za rizikové faktory se považují:
- • Nadváha či obezita
• Nedostatek pohybu
• Nadměrný příjem alkoholu
• Kouření
• Vysoký krevní tlak a cholesterol
• Cukrovka
• Choroby srdce a cév
• Výskyt mrtvice v rodině
• Věk 55+
• Mužské pohlaví
• Užívání drog (především kokainu, amfetaminu) - Co dělat při podezření na mrtvici?
- Neprodleně volat záchrannou službu. Užitečné je také lékařům říci o přesném času, kdy problémy vznikly, o lécích, které pacient užívá, a o nemocech, se kterými se léčí.
K návratu do života pomáhá pacientům technika, ale i prkýnko s bodci
Pacienti po mrtvici mívají potíže s pohybem, pamětí a pozorností, často je omezena i jejich schopnost mluvit či jíst. Na rehabilitaci se proto podílejí lékaři, fyzioterapeuti, logopedi i psychologové.
V posledních letech ale také čím dál víc pomáhají moderní technologie. Například senzory umístěné na botách snímají a nahrávají pacienty při chůzi. Nemocný pak přesně vidí, kde v jeho pohybech dochází k asymetrii.
Další přístroj pracuje s virtuální realitou. Pohyb na plátně, které má pacient přímo před sebou, je ovládán speciální plošinou, na které si rekonvalescent trénuje rovnováhu. Veškeré technické vybavení ale vždy jen doplňuje práci fyzioterapeuta.
Během terapie je nutné pacienty připravit i na samostatný život doma. A k tomu slouží například cvičná kuchyň. „Řada našich pacientů může používat jen jednu horní končetinu. Druhá třeba není plně funkční. Takže potravinu, kterou chtějí například krájet nebo škrábat, si můžou připevnit na bodce,“ přibližuje speciální vybavení kuchyní pro pacienty po mrtvici terapeutka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jaromíra Uhlířová.
Pro úspěšnou rehabilitaci je zásadní, aby se s ní začalo včas. Ideálně ihned poté, co se stav pacienta stabilizuje.
