Skupina senátorů v čele se zástupci hnutí Starostové a nezávislí (STAN) poslala Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí zákona o financování politických stran. Napadají ustanovení, která podle nich omezují možnosti půjček pro menší strany, a také hranici tří procent hlasů, po které uskupení získá nárok na státní příspěvek.
Příspěvek pro strany se ziskem alespoň tří procent voličských hlasů činí ročně šest milionů korun, za každou desetinu procenta se zvyšuje o 200 000 korun ročně až do pěti procent hlasů.
Pod tři procenta nárok na příspěvek nevzniká, a podle spoluautora senátní stížnosti, místopředsedy STAN Stanislava Polčáka, to rozevírá nůžky mezi soupeřícími politickými subjekty. „Podle našeho názoru je hranice nastavena vysoko, a když těsně nedosáhnete tří procent, rozdíly jsou výrazně násobné,“ uvedl europoslanec.
Kromě senátorů STAN se pod stížnost podepsali také tři lidovečtí senátoři v čele s jejich předsedou Petrem Šilarem, bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ), majitel loterijní společnosti Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) nebo předseda Strany práv občanů Jan Veleba.
Senátorům se nelíbí limit na dary
Ústavní soud by měl podle senátního návrhu zrušit také omezení, podle nějž by stranám mohly půjčovat jen bankovní ústavy s licencí od centrální banky. Podle Polčáka si tak strany nemohou půjčovat od svých členů.
Senátoři napadli také limit na finanční dary, podle něhož strany smí přijmout ročně od jednoho dárce maximálně tři miliony korun. Týká se to i spolupracujících stran. „To je podle našeho názoru omezení volné soutěže politických stran, pokud si nemohou dát ročně více než tři miliony, uvedl Polčák.
Senátorům vadí rovněž pravidla pro financování politických institutů stran, které se věnují publikační, kulturní nebo vzdělávací činnosti. Příspěvek na něj totiž mohly získat jen čtyři strany zastoupené ve sněmovně.
