„Ministerstvo financí zásadně nechce, aby nějaké minimum výdajů na sociální služby byl mandatorní výdaj, to znamená, že vláda by rozhodla, že pro nějaký počet let by nějaká suma byla automaticky ve státním rozpočtu určena na sociální služby,“ uvedla Marksová.
Sama má návrh za naprosto legitimní, protože poskytovatelé služeb by měli mít jistý výhled pro hospodaření. Podle ministerstva práce zvýší jistota pravidelného příjmu jistotu financování a stabilitu systému.
Už v letošním roce umožnila změna pravidel ministerstva financí, že dostanou poskytovatelé sociálních služeb peníze na letošek dřív. Zatímco v minulosti dostávali státní peníze na svůj chod až na jaře – a čtvrtletní finanční výpadek tak museli pokrývat například úvěry – nyní ministerstvo práce a sociálních věcí rozdělilo potřebných devět miliard už v lednu.
Ministryně Marksová: Velice by mě mrzelo, kdyby tato novela neprošla
Podle Sobotky má zákon šanci jen do konce března
Vůči novele zákona má ovšem zásadní připomínky osm ministrů, úřad vlády, Praha a sedm krajů, ombudsmanka i zaměstnavatelé. Ministerstvu financí vadí již zmiňovaný růst výdajů. Ostatní mají výhrady k zařazení péče o ohrožené děti, jako jsou třeba klokánky, mezi sociální služby či k zavedení paliativní a pastorační služby.
Pokud se autorům návrhu nepodaří vyjednat podporu, je pravděpodobné, že ho sněmovna nestihne projednat do říjnových voleb. Za poslední termín pro projednání legislativních návrhů ve vládě označil premiér Bohuslav Sobotka konec března.
