Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) trvá na tom, aby daňová správa reagovala na pochybnosti rozpočtového výboru o možném obcházení zákona při emisích korunových dluhopisů v roce 2012. Řekl to po jednání koaliční rady, která se tématu věnovala i přes odpor ministra financí Andreje Babiše (ANO). Toho Sobotka před časem vyzval, aby osvětlil okolnosti svého nákupu dluhopisů firmy Agrofert, kterou dříve vlastnil. Podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka jednání nepřineslo žádný výsledek, daňová správa se však podle dohody koaličních partnerů k záležitosti vyjádří.
„Je třeba, aby daňová správa jasně reagovala na usnesení rozpočtového výboru. Sociální demokracie trvá na tom, aby rozpočtový výbor dostal jasnou a pokud možno konkrétní odpověď,“ uvedl Sobotka. „Požádal jsem ministra financí a náměstkyni ministra financí, aby ministerstvo reagovalo na usnesení rozpočtového výboru, a v termínu, o který výbor požádal, poskytlo maximum možných informací,“ dodal.
„V podstatě to bylo projednání bez zásadního výsledku,“ okomentoval jednání koaliční rady o korunových dluhopisech vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Sobotka s Babišem si podle něj vyjasňovali, kdo je za celou záležitost zodpovědný. „Kdo kdy měl co navrhnout, kdo kdy měl napravit chybu,“ přiblížil atmosféru na schůzi Bělobrádek. „Padla i některá další, velmi zajímavá sousloví, která asi nepatří na veřejnost,“ prozradil.
„Žádný jednoznačný závěr nebyl,“ dodal Bělobrádek. Koalice se tak podle něj pouze dohodla, že se k záležitosti vyjádří Martin Janeček, který vede Generální finanční ředitelství. Babiš přitom již dříve písemně odpověděl na Sobotkovy otázky, zda se daňová správa nákupy korunových dluhopisů zabývala a jak je vyhodnotila, a sdělil mu, že se správa kontrolou možných daňových úniků zabývat nebude.
„Nejenom koaliční partneři, ale také daňoví poplatníci by měli mít jistotu, že daňová správa tyto věci bere vážně a budou provedeny příslušné kontroly,“ hřímal Sobotka. Právě proto se chtěl k dluhopisům, jejichž úroky nepodléhají zdanění, vrátit na koaliční radě.
Babiš: Je to chyba Sobotky s Kalouskem
„Já to odmítám, ten bod nebudu diskutovat, protože jsem k tomu napsal velice obsáhlý dopis, kde je jasné, že sociální demokracie vymyslela tuto pseudokauzu. Že se dluhopisy nezdaňují, je jednoznačně chyba pana premiéra a Kalouska,“ avizoval před jednáním koaličních špiček Babiš. „Pokud mají být takové koaliční rady s takovými body, pak je úplně zbytečné, abychom na takové koalice chodili,“ dodal.
Premiérovi místo vysvětlování napsal dopis. V něm uvedl, že finanční správa korunové dluhopisy naprosto běžně kontroluje a doměřuje jejich zdanění. Metodiku má podle Babiše nastavenou dobře. Daňové doměrky u jednotlivých společností se podle něj neevidují, protože pro to „neexistuje racionální důvod“.
Snahu vrátit se k dluhopisům prohlásil Babiš za politickou kampaň sociálních demokratů. Poznamenal, že se mu zdá, že jejich víkendový sjezd stále neskončil. „Je to pokrytectví ze strany pana premiéra, který jen potřebuje živit tuhle věc proti mně,“ řekl.
To ale premiér důrazně odmítl. Uvedl, že reaguje na usnesení poslanců z rozpočtového výboru, kteří uložili Generálnímu finančnímu ředitelství, aby prověřilo všechny emise korunových dluhopisů z roku 2012. Sobotka chce slyšet ujištění, že finanční správa bude usnesení respektovat. „A prověří případy, které jsou podezřelé. To není jen o Andreji Babišovi, ale o všech podezřelých situacích,“ řekl premiér. Babiš však tvrdí, že „k rozdělování takových úkolů nemá rozpočtový výbor žádnou pravomoc“. Poznamenal, že příště může zaúkolovat policii nebo rovnou soud.
Ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček minulý týden ve sněmovně po rozsáhlém vysvětlování, v němž se odvolával i na judikáty Nejvyššího správního soudu, řekl, že pokud měl někdo dostatek peněz, aby koupil korunové dluhopisy, nešlo o porušení zákona z hlediska zneužití práva. Odmítl také, že by vykonával nátlak na zaměstnance finanční správy, aby kauzu korunových dluhopisů nevyšetřovali.
Miliardy na nákupy, stamiliony na daních
Případ se točí kolem Babiše, který nakoupil korunové dluhopisy společnosti Agrofert z roku 2012 za necelé 1,5 miliardy korun. Nejprve týdeník Echo vypočítal, že podle údajů z Babišových majetkových přiznání neměl v době nákupu na dluhopisy dost peněz. To sice Babiš odmítl s tím, že měl ještě nezdanitelné příjmy, což se snaží doložit audity svého majetku. Z nich vyplývá, že měl v letech 1996 až 2015 celkové příjmy 2,4 miliardy korun.
Společnosti EY a Pricewaterhouse Coopers ale upozornily, že jejich zprávy nepředstavují audit podle mezinárodních standardů. Podle děkana Fakulty finančnictví a účetnictví VŠE Ladislava Mejzlíka jde o potvrzení příjmů. „Audit nezkoumal množství peněz, které ta osoba měla,“ podotkl. Navíc stále zůstal jiný problém – z úroků z korunových dluhopisů se neplatily daně, a tak mohl Andrej Babiš podle odhadu Jiřího Štického z časopisu Reportér za deset let uspořit zhruba 130 milionů korun.
Servery Neovlivní.cz a HlídacíPes.org potom upozornily, že ani audity nezahnaly všechny pochybnosti o Babišově majektu. Sice ukázaly, že měl vicepremiér dost peněz na nákup dluhopisů Agrofertu, ale už ne na nákup Agrofertu samotného. „V roce 2000 vlastnil pouze
35 procent Agrofertu, musel tedy dokoupit zbývajících pětašedesát procent,“ uvedl server Neovlivní.cz. HlídacíPes.org potom odkázal na samotného Babiše, který se „několikrát veřejně přihlásil“ k pěti miliardám uloženým ve fondu Hartenberg. Kde získal tyto peníze, přitom rovněž není z auditů zřejmé.
