Až polovina dětí v dětských domovech nebo ústavech trpí zdravotním postižením. Nejčastěji mají poruchu chování, učení nebo vadu řeči. Přestože více než polovinu dětí z kojeneckých ústavů se podaří vrátit do vlastní rodiny, počty dětí v ústavech se nedaří snižovat. Podle Rady vlády pro lidská práva je jedním z důvodů nedostatek terénních a ambulantních služeb.
Počty dětí v ústavech se nedaří snižovat. Podle expertů chybí pomoc rodinám před odebráním dítěte
V letech 2015 a 2016 bylo v ústavních zařízeních téměř 6500 dětí. Zdravotní postižení měla asi polovina z nich. Konkrétně do kojeneckých ústavů se jich ročně dostane přes 1600. Některé děti, o kterých se v ústavech domnívali, že trpí například sluchovým postižením, ale po přechodu do pěstounské péče začnou dělat pokroky a ukáže se, že se jednalo pouze o opožděný vývoj.
Podle metodičky náhradní péče v Dobré rodině je tak pro budoucnost dítěte nejdůležitější získat pravdivé informace o zdraví dítěte, na základě kterých se mu vybírá rodina. „Děti, které neměly nikoho k sobě, měly opožděný vývoj. Někdy se to zaměňovalo s tím, že je dítě sluchově postižené nebo mentálně handicapované,“ vysvětlila.
Oslovené dětské domy v Plzni, Brně nebo Mostě se shodly, že problémové děti pocházejí zejména z rodiny s drogově závislou matkou. „Tam by měl právě stát napnout síly, zaměřit se na problémové rodiny a tam působit, aby děti nemusely odcházet do jakékoliv náhradní péče,“ míní Marie Kučerová z Dětského domu Kašperské Hory.
- Celkem: 1631 dětí
- V rodinném prostředí: 90 %
- Zdroj: MPSV
Podnět Rady vlády pro lidská práva nedávno poukázal na nepoměr podpory peněz od státu, které směřují do ústavů a na prevenci. Spolu s experty se Rada také shodla na tom, že je v České republice nedostatek terénních a ambulantních služeb pro rodiny, které by pomohly ještě před odebráním dítěte. Připravují proto změnu.
„Změna toho systému není o rušení a zavírání ústavních zařízení, ale je o tom, že tato zařízení začnou postupně nabízet své kapacity materiální, odborné. Začnou nabízet část lůžek pro krizový pobyt dětí,“ uvedla Klára Laurenčíková (SZ).
- ústavní formy péče: 4,1 mld. Kč
- terénní a ambulantní formy: 0,7 mld. Kč
- náhradní rodinná péče: 2,4 mld. Kč
- zdroj: MPSV
Česko je dodnes kritizované za roztříštěnost systému a umisťování batolat a předškoláků do kojeneckých ústavů. Ministerstvo práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví mají proto do června předložit vládě plán řešení.